Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Výstavou Zaniklé vesnice na Brtnicku (Rozbor zaniklých středověkých sídel v lesním areálu Aleje) přibližuje jihlavské muzeum práci archeologů v lesním terénu. Výstava je součástí projektu Historické využívání krajiny Českomoravské vrchoviny v pravěku a středověku, Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní kulturní identity.

Výstava vrací na světlo světa nálezy z někdejších vesnic Stančice, Střenčí, Dašovice nebo Bradlo. Připravila ji Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie FF Masarykovy univerzity Brno  se spolupracovníky z Muzea Vysočiny Jihlava, společnosti Archai Brno a Filozofické fakulty MU Brno. Dalšími dvěma kurátory výstavy jsou Kateřina Doležalová a Jakub Těsnohlídek.

„Návštěvník se seznámí s metodami archeologicko-historických výzkumů zaniklých vesnic, včetně jejich plužin,“ popisuje archeolog jihlavského muzea David Zimola. Představeno je využití výsledků těchto metod pro historické bádání o vývoji vesnických sídel, o podobách domů a hospodářských objektů a o hmotné kultuře středověkého člověka.

Lesní komplex Aleje se nachází na Brtnicku cca v prostoru mezi Stonařovem a Kněžicemi. Dnes je jako výletní místo znám především díky lesnímu loveckému zámečku Aleje, k němuž se hvězdicově sbíhá několik cest. Ve vitrínách výstavy jsou vystaveny nálezy dokládající život ve středověké vesnici, ale někdy i po jejím zániku.

Zbraně i rýče

K životu vesnic patřily nalezené klíče a zámky, skoby a hřeby, přezky s oválnými, hranatými i lyrovitými rámečky, zvonek s dochovaným srdcem ze Střenčí nebo závěsný jetelový křížek s ukřižovaným Kristem z 19. století ze Stančic.

Z mincí nebývají podle archeo-logů na vesnických lokalitách bohaté nálezy, tady jde zejména o Pražské groše Karla IV. Přesto výstava připomíná i starý nález ze zaniklých Stančic. Podle pověsti staré babičky z Opatova z roku 1900 prý jistý Tomáš Ferda z Kněžic nalezl plný hrnec stříbrných grošů. Nejméně jeden z nich měl představovat groš Václava II.

Bohaté jsou nálezy související s koňským provozem na vesnicích – zákolníky, podkovy, udidla, kování uzdění, ale i třmeny a ostruhy, zejména typy obvyklé ve 14. a 15. století. 

Nalezeny byly detekcí kovů i militária, zejména z 15. století – nože, hroty šípů a střel do kuše či tesáky. Nalezené zbytky zbraní podle archeologů reprezentují buď vybavení usedlostí, anebo jsou vzpomínkou na boje v areálu už zaniklého sídla.

Časté jsou nálezy zbytků nástrojů pro práci na polích - vidlí, kos, motyk, rýčů a srpů, anebo ovčáckých nůžek.  Vystaveny jsou i zbytky úlomků keramiky z vybavení domácnosti, a to od 13. století až do zániku obcí, tedy do 15. století. Ve Stančicích byla sondou dohledána i usedlost, která byla zcela spálena.

Výstava informačními panely představuje vesnici i obecněji, jako ekonomickou sídelní jednotku zaměřenou na zemědělskou výrobu, a tím ovlivňující celou krajinu. Nastíněno je i rozvržení středověké vesnice.

„Důležitým faktorem byla i hustota osídlení, která ve zkoumaném regionu ve středověku nemá obdoby v současném osídlení,“ dodávají archeologové s tím, že postupnou kolonizací docházelo i k osidlování vyšších nadmořských výšek a k odlesňování krajiny.

Na průzkumech zaniklých vesnic v Alejích se prospektorskou prací podíleli i studenti archeologie z Brna. Jihlavská výstava o nálezech potrvá v muzeu ještě do 28. února. Ukazuje i praktickou metodiku archeologické prospekce – zejména hledání kovových artefaktů v podzemí  pomocí detektoru kovů a  metodiku následné práce s nalezenými předměty.

Jde o několikanásobný průchod terénu, označování pozitivních míst, fotodokumentaci místa s popiskami a zaměření, uložení nalezených předmětů do sáčků  a jejich čištění. Následuje základní konzervace v nálevu destilované vody, „surová“ a upravená laboratorní fotodokumentace před finální konzervací a nakonec analytické zpracování nálezu.  

Diskuze k článku