David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Tahle devítičlenná parta nadšenců z Cerekvičky a okolních obcí rok co rok překonává na strojích Jawa 50 pionýr vlastní limity. Poprvé o sobě dali v této souvislosti vědět, když před třemi lety objeli po hranicích Čechy, v roce 2013 Moravu, a loni zdolali zemi našich východních sousedů.

A protože s jídlem roste chuť, tak i téhle motorkářské partě narostla křídla. Vydali se z malé vísky na Jihlavsku v druhé polovině června loňského roku na dobrodružnou výpravu směr „Alpy - Venezia“.

Jejich výlet za hranice českého státu začal 21. června úvodní etapou, která z Cerekvičky vedla až k rakouskému jezeru Attersee. Na účastníky zájezdu čekala od rána štreka dlouhá více než 300 kilometrů.

Jenže plánovaný výjezd v sobotu ráno z vílanecké čerpací stanice se musel neplánovaně posunout. Jeden z účastníků totiž dorazil se zpožděním a s vysvětlením, že ho manželka zapomněla vzbudit. České hranice se podařilo motorkářům překročit kolem poledne.

První závada na sebe nenechala dlouho čekat. „Maty použil tuningový palivový filtr, který odlučoval olej od benzínu.  Tak letěl do kopřiv,“ uvedl jeden z účastníků Josef Vondrák.

Na místo určení výprava dorazila ve večerních hodinách. Veškeré kempy již měly zavřeno. „Tak jsme se do jednoho z nich museli „na drzo“ bez ohlášení vkrást. Za deště, větru a tmy jsme konečně dostavěli stany,“ doplnil Vondrák.

Hned druhé ráno se musí parta s jedním z motorkářů rozloučit. Václavovi se porouchalo řazení tak, že nešlo opravit. Osmičlenná grupa proto v osm hodin ráno pokračovala na cestě napříč Rakouskem.  „Při řezání kroutících se zatáček na vytočený první rychlostní stupeň na nás místní krávy, pasoucí se na strmých loukách, nevěřícně hleděly,“ podotkl Vondrák.

Partička končí putování druhého dne v městečku Taxenbach, v hospůdce v srdci Alp. Téměř 140 kilometrů z naplánované trasy je v té chvíli úspěšně odjeto. Další den přijíždí k penzionu dodávka s českou poznávací značkou, ve které je Václav spolu s náhradním pionýrem.

„Dovezl ho jeho bratr z Moravy, a tak jsme mohli opět pokračovat všichni společně. Atmosféra byla mnohem lepší, a my mohli vyrazit k mýtnici před Grossglocknerem,“ vrací se k události Vondrák s tím, že nikdo nevěděl, co je v horském podnebí na pionýrech vlastně čeká. Vrchol se ale kamarádům daří zdolat.

„Dostáváme se do hledáčků fotoaparátů, stavíme českého sněhuláka, zneužíváme tolerance 0,5 a připíjíme pálenkou,“ vzpomíná Vondrák. Den byl velmi náročný a tak hledáme co nejbližší kemp.

Sychravé ráno po společně probdělé noci v místním pohostinství nám dává zabrat.
Poslední dva kilometry cesty k hranici vedly uzavřeným tunelem, na jehož konci bylo slyšet řev sténajícího pionýra, který se sápe na vytočenou jedničku vzhůru. Po pěti minutách hluku se vynořil z tunelu poslední kus, následovala velmi úzká silnička a prudké klesání v Itálii do městečka Paluzza.

„Ráno nás probudilo krásné typické letní italské počasí, a tento celý den věnujeme odpočinku a údržbě strojů,“ vysvětlil Vondrák s tím, že někteří udělali spanilou projížďku městem.

„Cestou Palmovou riviérou nám za zády vlaje česká vlajka, spoře oděné turistky nám mávaly, s širokým úsměvem na tváři, byli jsme středem pozornosti.  Byl to velmi hřejivý pocit,“ podotkl pro úplnost Vondrák.

V rámci šesté etapy tlupa vyjíždí po páté ráno a vyráží do 100 km vzdálených Benátek. Má ale záhy nucenou zastávku na opravu motorky. Schováni ve stínu vzrostlé palmy demontují hlavu válce, a je zjištěno propálení pístu. „Nás to ale nezastavilo, základní výbavou každého je náhradní sada válce a pístu. Oprava netrvala dlouho,“ zmínil Vondrák.

O den později, 27. června, překračují za slunného dne hranice do Slovinska. Po pár kilometrech a několika menších kopcích se dostali na hranice s Rakouskem. „Za přechodem nás překvapilo nejstrmější klesání z kopce, 18% v úseku dvou kilometrů. Byli jsme nuceni udělat pauzu, aby nám vychladly brzdy, které už vysokou teplotou vypovídaly službu. Přes město Villach jsme zamířili k dnešnímu cíli - kempu u jezera,“ zavzpomínal Vondrák.

O den později, s plnými nádržemi, ukusuje motorkářská grupa cestu přes Leoben k Bruck an der Mur, a doprovází ji přeháňky.

Průjezd městem Bruck probíhal bez problémů. Pouze však jen do té chvíle, kdy se Václav přestal kochat a v poslední chvíli před světelnou křižovatkou začal brzdit. „Kolem stojící skupiny proletěl smykem jako bowlingová koule a před zrakem nás všech metal v křižovatce kotrmelce. Ve vteřině stojíme u krajnice, kde zjišťujeme škody. Pionýr 20 má jen drobné oděrky, a Václav si stěžuje na bolesti v žebrech,“ popsal Vondrák.

Skupinka pokračuje k nejbližší čerpací stanici, kde chceme zklidnit situaci a dotankovat. Poslední den výpravy čeká na motorkáře 239 kilometrů, a probouzí se do husté mlhy. Všichni se už vidí doma.

„S každým kilometrem blíže k domovu je počasí slunnější a teplejší. Jediné, co nám kazí čistý pohled do krajiny, je dým z Matyho benzín/diesel spalujícího pionýra,“ připomněl Vondrák.

Na společném posledním obědě, v Jemnici, přivítali přátele motorkáře. „Přijeli nám vstříc, doprovodit nás na posledních kilometrech k domovu,“ dodal. Ve tři hodiny odpoledne se parta rozpadá, a každý jede domů.

Za devět dní, v převážně hornatých podmínkách, tahle parta ujela 1.612 kilometrů.

Diskuze k článku