Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

 Je temná noc z 20. na 21. srpna 1968. Obyvatele po celé republice budí ostrý svit reflektorů a dunění těžké techniky pod okny. Sovětský vůdce Leonid Iljič Brežněv se rozhodl zardousit demokratizační proces Pražského jara. Vypukla invaze pěti zemí Varšavské smlouvy do Československa.

 Skoro půlmilionové invazní vojsko disponuje 6.300 tanky. Ty jsou natřené bílými pruhy. To proto, aby se v případě vojenského odporu invazní vojska poznala. Nic z toho však není nakonec potřeba. Československá armáda ani Lidové milice nekladou žádný odpor. Ráno 21. srpna kontrolují vojska Varšavské smlouvy většinu území Československa.

 Vrcholní straničtí a státní politikové země jsou, v čele s generálním tajemníkem Komunistické strany Československa (KSČ) Alexanderem Dubčekem, internováni. Před tím však stihli, po dramatické diskuzi, intervenci odsoudit. Navíc na půdě OSN ji odsoudil také ministr zahraničí Jiří Hájek.

 Dopady pro Československo měla invaze obrovské. Vpád vojsk Varšavské smlouvy nepřežilo 108 Čechů a Slováků. Ztráty měli také okupanti. Jednalo se přibližně o 96 mužů, kteří zahynuli většinou na následky nehod i následkem nedorozumění, kdy intervenující jednotky začaly omylem střílet na sebe.

 Někteří z těchto vojáků byli také na příkaz svých důstojníků popraveni, protože s intervencí nesouhlasili a nebáli se to dát otevřeně najevo.

 Krátce před svou smrtí v devadesátých letech minulého století se omluvil a odsoudil intervenci dokonce i tehdejší vrchní velitel invazních sil maršál Ivan Georgijevič Pavlovskij. Řekl to v rozhovoru s redaktorem novin Izvestie.

 Vysočinská oběť okupace

 Během 21. a 22. srpna intervenční vojska ovládla území Vysočiny. Dne 21. srpna ve večerních hodinách pronikly intervenční jednotky. Bylo krátce po 20. hodině večerní, když se na náměstí Míru vřítily průzkumné tanky maďarské armády. Postupující soumrak prozářily přízračným svitem reflektory. Dunění tanků rozechvívalo okenní tabule. Motory hřměly na náměstí. Okolní vzduch prosytila vůně spálené nafty.
Sotva 19letý mladík se tankům samotný postavil do cesty. Byl jím silniční dělník Václav Frydrychovský. Tankem však byl sražen. Bylo 20 hodin 45 minut. Zanedlouho svým zraněním podlehl v jihlavské nemocnici.

 Tehdejší komunistická propaganda šířila zprávy, že byl při svém činu opilý. K tomuto tvrzení se však nikdy nepodařilo nalézt přesvědčivé důkazy. Václav Frydrychovský byl podle záznamů Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze jedinou obětí intervence vojsk Varšavské smlouvy na Vysočině.

Více v tištěném vydání JL s datem 21. 8.

Diskuze k článku