Antonín Zvěřina
region
tel.:+420 567 578 034
mobil:+420 736 193 623
zverina@jihlavske-listy.cz

 Návštěvníci jaroměřického zámku se dozvěděli, jak se stolovalo nejen o adventu a o dalších zajímavých vánočních zvycích. Vánoce na zámku s výstavou Vánoční stolování na zámku a v paláci se uskutečnily v přízemí zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou v sobotu 13. a v neděli 14. prosince.

 Nabídly také řemeslnický jarmark a bohatý kulturní program nejen pro děti. Nás ale především zajímala výstava s již zmiňovanou tématikou.

 V úvodní místnosti nás vítá průvodce Ivo Jarolímek. „Jako každý rok, tak i letos jsme si pro vás připravili vánoční výstavu. Tentokráte pojednává o zvycích šlechty zejména v 19. století,“ říká na úvod.

 Poznamenává, že za vlády Josefa II. v letech 1780 až 1790, přešla veškerá církev pod státní dozor. „Znamenalo to zrušení různých klášterů a řádů. To s sebou neslo i zrušení některých zvyků a bohoslužeb,“ vysvětluje průvodce. Mezi ně patřily například poutě a průvody.

 Vánoční bohoslužby se pak přenesly do soukromého sektoru. Nejprve mezi šlechtu, později mezi měšťanstvo a na vesnice. „V první místnosti bych vám rád něco sdělil o adventu, o očekávání příchodu Páně,“ naznačuje Jarolímek.

 Sedm svící

 Poznamenává, že slovo advent pochází z latinského adventus, což znamená příchod. „Po levé straně můžete vidět adventní oltář. Svícen zdobí sedm svící, které mají symbolizovat sedm radostí Panny Marie,“ dozvídáme se.

 Pod svícnem vidíme zobrazenou právě Pannu Marii s archandělem Gabrielem. „Ten je také symbolem zvěstování,“ říká průvodce. Pokračuje, že pod svícnem se nachází rorátní sloupek.

 Ten se také přesunul z klášterů do soukromí. Rorátní svíce se dříve zapalovaly v kostele při ranních rorátních mších ke cti Panny Marie. „Oltář zdobily barborky, které symbolizovaly strom života,“ nastiňuje Jarolímek.

 Dále si prohlížíme, podle průvodce, prostě prostřený adventní stůl režným plátnem. Uprostřed opět trůní barborky.

 „Typickým příkladem pokrmů v adventním čase byli šneci,“ říká Jarolímek. Doplňuje, že jejich příprava byla velice zajímavá. Ulita se zbavila nečistot a pak se šneci vařili ve vroucí vodě.

 Speciální pracovníci

 „Při přípravě tohoto pokrmu byli v kuchyních zaměstnáváni speciální pracovníci,“ podotýká Jarolímek. Maso se pak vyjmulo z ulity a vařilo se ve francouzském vývaru, který se skládal z vína, koření a zeleniny.

 Uvařené maso se pak opět vkládalo do ulit, které se mezi tím vyvařily ve vodě se sodou. „Na stůl se pak šneci podávali na talířích, které byly vysypány horkou solí. To zajistilo, aby byl pokrm neustále teplý,“ máme k dispozici další informaci. Hlemýždi se dochucovali máslem a bylinkami.

Více v tištěném vydání JL s datem 19. 12.

Diskuze k článku