Máte doma starší kotel na tuhá paliva? Pak se vás možná týká zákon o ochraně ovzduší. Ten od 1. září 2022 zakazuje používání všech kotlů 1. a 2. emisní třídy. Tomu, kdo zákaz poruší, hrozí pokuta až do výše 50 tisíc korun.
Pokud si nejste jisti, zda se změny vztahují i na váš kotel, stačí nahlédnout na výrobní štítek nebo do dokumentace, kde najdete označení emisní třídy.
Od září 2022 mohou v provozu zůstat pouze ty kotle na tuhá paliva, které splňují minimálně 3. emisní třídu. Když není možné údaj dohledat, kotel s největší pravděpodobností nevyhovuje a měli byste začít řešit výměnu.
Na výměnu kotle nemusí být jejich uživatelé sami. Stále jim s nimi může pomoci dotace. Žádosti o ně přijímá od října loňského roku Kraj Vysočina. V rámci našeho regionu se jedná už o třetí kolo kotlíkových dotací.
Aktuálně krajský úřad evideje tři tisíce žádostí. Ty bude rada kraje schvalovat začátkem března. „V první výzvě bylo proplaceno 2298 žádostí a rozděleno 244 milionů korun,“ uvedla krajská mluvčí Jitka Svatošová.
Doplnila, že ve druhém kole bylo dosud proplaceno 2237 žádostí a rozděleno bude rozděleno více než 223 milionů korun.
„Kotlíkové dotace jsou úspěšný program, který se významně podílí na snížení emisí škodlivých látek z lokálních topenišť,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec.
V aktuálním kole kotlíkových dotací mohou lidé na Vysočině dostat příspěvek na výměnu zastaralých kotlů na tuhá paliva s ručním přikládáním. Pořídit ale nemohou nové kotle spalující uhlí. Dotace je určená na kotle na biomasu, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle.
Maximální výše podpory se pohybuje od 95.000 do 120.000 korun, podle typu kotle. O 7500 korun víc dostanou lidé žijící v šesti sídlech v kraji, kde je zhoršená kvalita ovzduší, tedy v Bystřici nad Pernštejnem, Humpolci, Ledči nad Sázavou, Hradci, Kožlí a Ostrově.
V prvním dotačním kole, které začalo v lednu 2016, byly podle údajů kraje dotace na kotle v Kraji Vysočina vyčerpané devátý den po jeho otevření, kdežto ve druhém kole až po 11 měsících. V součtu kraj rozdělil bezmála půl miliardy korun.
Lokální vytápění domácností na pevná paliva se s ohledem na stáří spalovacích zdrojů v ČR významně podílí na znečišťování ovzduší.
Podle výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 bylo v České republice vytápěno uhlím 336.000 domácností a palivovým dřevem 285.000 domácností. Individuální vytápění pevnými palivy je v České republice nejvýznamnějším přímým zdrojem znečištění jemnými prachovými částicemi.
