Po sklizni snižujeme koruny třešní, zvláště některé odrůdy vytvářejí tak vysoké koruny, že sklizeň z nich je nebezpečná. Takové koruny snížíme o několik metrů, nejlépe na slabší vodorovnou odbočující větev.

U třešní a jiných raných peckovin je nejvhodnější doba ihned po sklizni, u hrušní a ostatních druhů ovocných dřevin v pozdním létě, popřípadě na jaře. V dalších letech usměrňujeme řezem růst korun více do šířky.

 Tis je jedinou jehličnatou dřevinou, která se díky tomu, že má ráda stín, hodí jako podrost pod vyšší stromy, které mají hluboké kořeny. Uplatní se i při zakládání skupinových výsadeb a je i velmi dobrou kulisou proti prachu a hluku.

Všechny tyto vlastnosti předurčují tisy ke všestrannému použití. Mnozí pěstitelé se proto snaží namnožit si vlastní rostliny, protože kupovat nové sazenice je dost finančně náročné.

Tisy můžeme množit semeny nebo řízkováním, záleží na odrůdě. Výsevem semen zbavených míšků (oplodí) se množí pouze T. baccata a T. cuspidata.

Je ovšem nutné semena předem stratifikovat v mírně vlhkém písku. Po celou dobu stratifikace musí být písek mírně vlhký. Po jejím ukončení je nejvhodnější semena vysévat na podzim, nejlépe do pařeniště. Řízkování je příhodnější nejen pro jiné kultivary, ale i pro čisté druhy tisů, a čas na to je právě v srpnu.

 Porost rajčat má být vzdušný a zálistky pravidelně vyštipované. Koncem měsíce můžeme zaštípnout vrchol. Zavlažujeme je výhradně na zem tak, aby pokud možno zůstaly listy suché.

 Seriál o bylinách: komonice u nás roste na stráních, u cest, na kamenitých místech apod. Sbírá se kvetoucí nať nebo sdrhnuté květy v červnu až v září a suší se přirozeným teplem.

Droga voní po kumarinu (má sladkou vůni, snadno rozpoznatelnou jako vůně čerstvě pokosené trávy) a chutná nahořkle. Užívá se vnitřně v macerátu (jedna čajová lžička na šálek vody).

Droga zvyšuje kapilární odolnost, zlepšuje mozkové a periferní prokrvení. Dále se užívá při léčbě křečových žil, hemoroidů, zánětu žil s otoky dolních končetin apod.