Neodmyslitelně patří ke kulturnímu prostředí Polné nakladatelství Linda. To však s letošním rokem končí - jeho provozovatel Jan Prchal ohlašuje na prosinec odchod do důchodu. 

 Na osmdesát titulů a velký příspěvek k badatelské práci o historii města má od roku 1998 na kontě polenské nakladatelství Linda Jana Prchala. Sám nakladatel řadí k těm nejzásadnějším Biografický slovník Polenska, knihy Polná v 19. století, Polná ve 20. století, Polenské povídačky a pověsti atd. Jan Prchal je také tradičně vydavatelem kulturně-historického a vlastivědného sborníku Polensko. Aktuálně vydal k probíhající výstavě o druhé světové válce i bakalářskou práci studenta Jana Rouska, s nímž se společně přičinili o vyzvednutí trosek bombardéru Liberator, zříceného na poli u Polné v prosinci 1944.  

 „Bohužel nemám vysokoškolské vzdělání, protože moji rodiče měli problémy v padesátých letech - maminka byla dokonce několik dní zavřená," lituje Jan Prchal v ohlédnutí za svojí vydavatelskou prací, „vše tenkrát dobře dopadlo, nicméně ta „skvrna" šla s námi a já se nedostal na školu."  Vzpomíná ale na zásadní roli svého otce: „Táta byl učitel hudby, velký knihomol - Polná a její historie šly tedy se mnou už od dětství." 

 Přestože se vyučil mechanikem oděvních strojů a pracoval v polenském Pleasu, skončil tedy i Jan Prchal nakonec u knih a historie. „Na začátku snad ani nebyl úmysl něco vydávat, ale manželka má knihkupeckou školu. Když zrušili národní podnik Kniha, převzala obchod s knihami v Polné, a tak jsme vlastně začali spolu. Postupně pak přišla potřeba vydávat nějaké lokálně zaměřené věci." 

 Jan Prchal se aktuálně loučí s vydavatelstvím jako autor i nakladatel monografie, která se věnuje právě historii Polné od nejstarších dob po současnost. Kniha na kvalitním papíře a ve velkém formátu vznikala pět let.

 „S korekturami a doplňky mi nezištně pomohli mí přátelé, kteří se v historii orientují," oceňuje Prchal. Připomíná, že nejstarší dějiny města už sepsal koncem 19. století kněz František Pojmon. Historii Polné a regionu se také faktograficky věnuje kniha Polná 1242 - 1992, vydaná k 750. výročí nejstarší zmínky o Polné. 

 Z toho důvodu se nová monografie věnuje dějinám v historické části textu jen okrajově, všímá si spíše nejpodstatnějších dat. Text přitom často navazuje na vybrané obrázky a fotografie, jejichž autory či poskytovateli jsou vedle Prchala i Jana Prchalová, Klub Za historickou Polnou a Městské muzeum Polná. „Hlavním záměrem je tedy přiblížit podobu města především v 19. a 20. století," shrnuje Prchal. 

 Podobně jako jeho otec, sbírá i Jan Prchal po celý život staré dokumenty. V tomto kontextu vyzdvihuje informační hodnotu fotografií a pohlednic. Na nich postavená kniha totiž oslovuje širší čtenářskou veřejnost. „Původně jsem měl dokonce v úmyslu vydat jen obrazovou publikaci, ale přátelé z Klubu Za historickou Polnou mi to rozmluvili," usmívá se autor. 

 Jan Prchal připouští nezbytnou subjektivitu výběru událostí v knize. Údaje čerpal z kronik, dobových dokladů, svých poznámek i vzpomínek pamětníků, vždy se snažil je také ověřovat. V závěrečné kapitole vedle sebe staví několik pohledů na někdejší a současnou podobu města. 

 Na téměř dvou stech stranách ale Prchalova monografie „Polná" přináší i přehled erbů místních panských rodů (heraldické kresby Františka Macha), dobové kolorované pohledy na Polnou od 17. století, kapitolu věnovanou vývoji městského znaku, ale i texty o válečných dobách. Už záhy se ale autor dostává do roku 1945 a směřuje k současnosti. Zachyceny jsou výstavba paneláků a bytovek, vývoj areálu hradu a zámku, práce místních škol nebo Městského kulturního střediska. Samostatným blokem se autor věnuje místním církevním i dalším památkám, památným stromům, naučným stezkám atd.

 Velkou úctu k místním osobnostem dokládá Jan Prchal obsáhlým závěrečným blokem medailonů těch, kteří v Polné žili, a to od Boženy Němcové přes Bohumila Hrabala po učitele a někdejšího ředitele muzea Břetislava Rérycha (+1936) či  regionálního historika  Bohuslava Hladíka (+ 2008). 

 Kniha vyšla v grafické úpravě Lenky Tůmové a v nákladu 600 kusů a k dostání je v polenském knihkupectví Linda a v Jihlavě u knihkupce Antonína Otavy. „S ním jsme přátelé už dobrých třicet let," zdůrazňuje J. Prchal. 

 Přestože vydavatelství Linda bude letos končit, práce s knihami a historií pro Jana Prchala nekončí. „Mám ještě rozpracované pohádky a pověsti posbírané od vypravěčů z Polenska - ty bych chtěl vydat příští rok na Vánoce, už v důchodovém věku," plánuje. 

 Pokračovat má v rámci Muzea a Klubu i vydávání sborníku Polensko. „Pro něj totiž máme opravdu velké množství příspěvků," avizuje Prchal. 

Diskuze k článku