Astronomovi Petru Horálkovi z Fyzikálního ústavu v Opavě se dnes na Vysočině podařilo vyfotit před Sluncem siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Úkaz je sice v Česku možný spatřit několikrát do měsíce, ale v tomto případě byla ISS během jevu velmi vysoko a tedy úhlově dostatečně velká. Bylo tak možné zaznamenat i detaily jako solární panely nebo některé větší moduly, sdělil Horálek.

"S blížícím se letním slunovratem, který nastane 21. června, se Slunce dostává v poledních hodinách velmi vysoko, více než 60 stupňů nad obzor. S tímto faktem souvisí i možnost zachytit tmavou siluetu Mezinárodní kosmické stanice ISS před naší mateřskou hvězdou," uvedl Horálek. Přelet kosmické stanice lze podle něj ve správný čas a na správném místě zachytit i na menší teleobjektivy přes bezpečný filtr.

Mezinárodní kosmická stanice měří v největším rozměru 108 metrů a obíhá asi 400 kilometrů nad zemským povrchem. "To znamená, že přelétá-li na zvoleném místě v nadhlavníku, leží právě asi 400 kilometrů nad našimi hlavami a v té době dosahuje velikosti něco přes 60 úhlových vteřin. Při takové úhlové velikosti lze už malými přístroji uvidět základní struktury, tedy solární panely a konstrukci z jednotlivých modulů," podotkl astronom.

Aby ISS setrvávala na své orbitě a nespadla na Zemi nebo naopak neuletěla do vesmíru, musí se podle Horálka pohybovat specifickou rychlostí. Jde o takzvanou první kosmickou, která činí v jejím případě 7,66 kilometru za sekundu. Při takové rychlosti ISS oběhne Zemi jednou přibližně za 90 minut. Tady nastává pro fotografy největší komplikace, zaznamenat stanici za rychlého letu totiž není snadné.

"Jako jedna z cest se přitom nabízí velmi populární metoda dostat se do předem vypočteného místa, ze kterého se její pohybující se silueta nakrátko objeví před jasným slunečním diskem. Pokud ale chceme kosmickou stanici vyfotografovat před Sluncem úhlově největší, musíme ji zaznamenávat v době maximální výšky Slunce i ISS nad obzorem a v té době je samozřejmě stanice úhlově nejrychlejší. Takový přelet před diskem naší mateřské hvězdy trvá méně než jednu sekundu," doplnil Horálek. Podrobnosti, jak je možné jev zachytit, popisuje astronom podrobně na webových stránkách Fyzikálního ústavu.

Diskuze k článku