Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Sjedete-li po silnici od Telče z kopce do Kostelní Myslové a hned na kraji obce zahnete doprava mezi domy, přijdete po chvíli na místo, kde v rámci velkého statku stával bývalý mlýn, pozdější dům rodiny malíře Františka Mořice Nágla. 
Ještě před nějakými patnácti, dvaceti lety se dalo s opatrností vstoupit do stavení. Na konci roku 2019 už tu stála pouze polorozpadlá ruina se zbytky zastřešení. 
Při návštěvě v prosinci roku 2023 bylo na místě zbořeného domu možno najít už jen kopeček stavební suti navršený nad posledními zbytky působivých zaklenutých sklepů. Několik desítek metrů nad někdejším domem však dodnes stojí mohutný špejchar, sýpka bývalého statku.  

Před lety se nepodařilo realizovat projekt tehdejšího sdružení Phoenix Telč v čele s L. a Z. Noskovými. Záměrem bylo odkoupit a zachránit dům Náglových a zřídit zde kulturní centrum odkazující na historii domu spojeného s pohnutou válečnou historií. 
Areál o rozloze 26 hektarů zahrnuje objekty, rybník, les a pozemky. Z pozice aktuálního spolumajitele domu začátkem roku 2019 prezentovala na dotaz z JL advokátka Veronika Kolářová z Bohuslavic záměr vybudovat do tří let na místě někdejšího mlýna nový dům odkazující na původní stavbu. 

Zachovalý rozsáhlý špejchar (sýpka) měl podle prezentovaného záměru po rekonstrukci sloužit jako víceúčelová budova s apartmány pro pořádání společenských akcí a rekreaci. 
„V současné době nemáme žádné konkrétní plány,“ uvedla aktuálně v dubnu 2025 V. Kolářová na dotaz JL ohledně případné další činnosti na místě někdejšího Náglova domu.   

Náglova stezka
Jak připomíná web vodnimlyny.cz, byl součástí areálu někdejšího velkostatku právě i tzv. Náglův mlýn. Kromě mlýna vlastnili Náglovi 50 hektarů pozemků, jednoposchoďový obytný dům čp. 33, stáje, kočárovnu, kůlny na nářadí, patrovou sýpku, samostatné stavení pro deputátníky čp. 32 atd. 

Rodina Náglů byla židovského původu, na mlýn přišla v polovině 19. století. Mlýn však byl staršího původu. 
Prvním majitelem z rodu Náglů byl Mořic Nágl, po něm mlýn spravoval jeho syn Julius. Ten měl tři děti - dvě dcery a syna Františka Mořice Nágla (1889 – 1944), malíře a posledního majitele statku. V roce 1939 objekty dostaly německého správce a celá malířova rodina zahynula v Osvětimi.

Františka Mořice Nágla uvádí obec Kostelní Myslová dodnes v medailonu na svém webu mezi významnými rodáky. Malíř ostatně žil s obcí. Před lety byly např. na farní půdě objeveny rámované kulisy, které namaloval pro místní ochotníky. Byly předány do muzejní péče, plátna se však už nacházela ve zcela poničeném stavu. 

Na počest rodiny Náglovy byla v květnu 2002 na návrší nad obcí při silnici od Telče iniciativou sdružení Phoenix Telč a Phöenix Berlin otevřena Náglova vyhlídka s kamenným stolem a čtveřicí vysazených lip. Místo později vandalští sprejeři opakovaně poničili a zneuctili nacistickými symboly a protižidovskými nápisy. 

Náglova pamětní deska poblíž kašny v dlažbě telčského náměstí, kde byl zatčen nacisty, byla slavnostně odhalena 22. 5. 2002. V témže roce byla také otevřena Náglova naučná stezka v místech někdejšího rodinného statku v Kostelní Myslové. 
Jak ale na dotaz JL uvádí současný starosta Kostelní Myslové Michael Laško, od svého otevření není stezka systematicky udržována a obec zvažuje její opravu. 

Na stezku však podle starosty může dojít až poté, kdy obec ukončí aktuální několikamilionovou stavební investici. Tou je rekonstrukce obecního objektu Multifunkční dům Kostelní Myslová s přístavbou garáže pro obecní techniku. 
Objekt na návsi, někdejší Jednota, sloužil v minulosti jako prodejna. Posléze obec využívala pouze 1. PP, v minulosti již rekonstruované a poté využívané pro kulturní a spolkovou činnost. 
Současný dvoupodlažní objekt s plochou střechou se změní na třípodlažní se sedlovým zastřešením. Po dostavbě má celý sloužit pro společenské účely obce. 

V 1. NP bude jednací sál (kancelář), sklad, kotelna a místnost hygienického zázemí. V podkroví pak otevřený volný prostor pro volnočasové využití. Jak uvedl pro JL starosta Laško, hotovo by mělo být do konce letošního roku, objekt by se slavnostně otevíral zřejmě na jaře 2026. 

Kulturní odkaz 
Kulturní odkaz malíře Nágla rezonuje i v širším regionu Jihlavska. Přímo v Jihlavě ostatně vystavoval 93 svých obrazů už v roce 1931 v Terasovém sále zdejšího Legiodomu. 
V roce 1934 měl samostatnou výstavu ve Znojmě, v roce 1937 v Domě umění v Moravské Ostravě. V roce 1951 se konala jeho posmrtná výstava v pražském Mánesu (92 prací, které namaloval a poté zazdil v Terezíně) a v roce 1954 výstava v tehdejší Krajské galerii Vysočiny v Jihlavě (dnešní Oblastní galerie Vysočiny, OGV). 

Výběr z Náglovy tvorby vystavila OGV také během tří letních měsíců roku 1998. Od ledna do března roku 2019 pak realizovala další obsáhlou Náglovu výstavu. Prezentovala terezínský cyklus, ale vedle toho doložila i široký malířův tematický krajinářský záběr. 
Vedle motivů přímo z Kostelní Myslové tu byly zastoupeny pohledy na Jihlavu, její náměstí i zákoutí, anebo na Třebíč. Vedle toho Kampa a další pražské motivy, Židovské město ve Velkém Meziříčí, mrákotínský kostel, ale i přírodní motivy nebo balkánská témata jako Hvar, Mostar, Baška, Banja Luka či Crikvenica.  

V únoru roku 2005 proběhla výstava Náglových obrazů také v budově Městského úřadu v Telči. Aktuálně jsou do začátku června jeho terezínské práce vystaveny v telčské muzejní pobočce.  

Diskuze k článku