Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Rok 2030 vyhlížejí mnohá města s obavami. Přinese s sebou totiž zákaz spalování neupraveného (spalitelného) odpadu. Skládkovat bude možné pouze asi 10 % odpadů. Výjimkou nejsou ani města na Vysočině. 
Například Jihlava původně předpokládala, že by velkou část svého odpadu převážela do spalovny SAKO v Brně. Jenže Brno před časem pozastavilo záměr výstavby třetího kotle spalovny. A to způsobilo mnoha městům a obcím problémy. Tématem odvozu spalitelného odpadu z Jihlavy po roce 2030 se zabývali městští zastupitelé. 

„Čeká nás zákaz skládkování ve velmi dohledné době, tak jak to vypadá? Měli jsme nějakou dohodu s Brnem, která předpokládám, že padla. Jak jsme na tom?“ ptala se opoziční zastupitelka Karolína Koubová (PiFo).  
Podle primátora Petra Ryšky (ODS) je s Brnem určitá (nepodepsaná) dohoda, že spalují a budou ochotni spalovat z Jihlavy dva tisíce tun odpadu ročně. 

„Což nám nepokrývá zdaleka spotřebu Jihlavy, protože komunální odpad jenom z Jihlavy je asi osm tisíc tun, respektive z celé svozové oblasti to je něco přes 20 tisíc tun,“ zdůraznil primátor.  
Doplnil, že nyní jednají se Žďárem nad Sázavou, kde je reálné, že se postaví spalovna. „V tuto chvíli máme před podpisem memorandum, kde bychom právě společně se Žďárem a Novým Městem na Moravě víceméně vytvořili takovou skupinu, která právě do této spalovny bude dodávat odpad,“ prozradil primátor. 

Na rozdíl od Ryšky je starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos (STAN) opatrný. 
„V tuto chvíli je projekt v úrovni ideové fáze a nemohu zatím nic komentovat,“ reagoval na dotaz JL. „Pokud máte jiné informace, tak se obraťte na tento zdroj, který zřejmě ví něco, co my ještě nevíme,“ odkázal. 

Názory občanů: Přínos
Spalovna ve Žďáru by měla patřit do kategorie „menších“. Na sociálních sítích se ve městě k této otázce rozproudila intenzivní diskuse. Přinesla mnoho názorů veřejnosti. Převládaly ty pozitivní. 
„Kéž by, bylo by to super,“ napsal ke spalovně například Štěpán Hudec. „Pokud to Město Žďár nad Sázavou prosadí a realizuje, tak to bude to nejlepší, co kdy udělali. Osobně půjdu panu starostovi poděkovat,“ slíbila Martina Kuchařová. 

„Super věc, výroba elektřiny, zásobování teplem,“ souhlasila Radka Slonková. Na rozdíl od nich byl skeptický Petr Vondrák. „Tuto myšlenku zavřeli slavní žďárští radní již před cca 12 roky za starostování pana Brychty. Prověřovala se možnost přestavby kotelny Žďasu. Podmínkou je rozvod tepla po městě,“ napsal na sociální síti. 

Podle diskutujícího Toma Furta má Žďár pouze dvě možnosti: „Buď si ji postavíme, nebo budeme platit za odvoz našeho odpadu jinam. Skládkování bude od 2030 definitivně zakázáno a bude na každé obci, jak se k likvidaci vlastního odpadu postaví,“ má jasno.  

Poslední rozšíření
Kromě Žďáru primátor Ryška uvedl, že na Vysočině by měla vzniknout ještě jedna menší spalovna v Třebíči.  
Zhruba před deseti roky se uvažovalo o výstavbě spalovny i v Jihlavě. Záměr však vzbudil odpor, který vyústil v referendum. Přestože jeho výsledky kvůli malé účasti nevstoupily v platnost, město od záměru ustoupilo. Na rozdíl od Třebíče a Žďáru se však mělo jednat o spalovnu „většího“ typu pro celou Vysočinu. 

Jihlavští zastupitelé na svém posledním jednání schválili zkapacitnění skládky na Henčově. 
„Je to poslední rozšíření, jež máme v plánu, a na které máme pozemky. Kapacita po rozšíření by měla být taková, že by nám bohatě měla stačit s nějakou rezervou do doby, než dojde k nějakému zákazu (skládkování),“ informoval zastupitele náměstek jihlavského primátora Radek Popelka (ANO). Konkrétně jde o opatření více než 200.000 m3 spodní izolace části nové plochy skládky rozšířené v roce 2022. 

Skládku na Henčově provozují Služby města Jihlavy (SMJ). „Díky dostavbě tak budeme moci využívat celou původně připravenou plochu,“ vysvětlil mluvčí SMJ Martin Málek. 
Popelka dále hovořil, že se byl podívat na novou technologii likvidace odpadu za pomoci zplyňování. Zmínil ale, že se zatím jedná o technologii mimořádně drahou. „Určitě to je ale nějaká cesta, která možná někdy v budoucnu ty klasické spalovny nahradí, protože to je zcela bezemisní technologie,“ dodal Popelka. 
Práce na rozšíření skládky v Henčově byly vyčísleny na více než 12 milionů korun bez DPH. Dokončení prací se předpokládá letos do června.  
 

Diskuze k článku