Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Z částí Jihomoravského, Jihočeského a Východočeského kraje byl před 25 lety poskládán nový kraj, který byl pojmenován jako Jihlavský. O rok a půl později byl přejmenován na Vysočinu. Od července 2011 nese nynější název Kraj Vysočina. 

Tvoří ho pět okresů, které se původně nacházely ve třech různých krajích. Hranicemi zhruba kopíroval bývalý Jihlavský kraj, který existoval v letech 1948-1960. 
Vznik nového kraje na Vysočině měl zamezit ambicím Moravy jako samostatného zemského politického celku. Pohledy mezi tehdejší politickou garniturou byly na vznik nového kraje smíšené. 

Zatímco pro vytvoření nového kraje na Českomoravské vrchovině se vyslovila například Vlasta Parkanová, proti byl třeba Jan Ruml. Prvním hejtmanem kraje byl zvolen František Dohnal. 

Nynější podobu má Kraj Vysočina od roku 2005. Tehdy kraj přišel o řadu obcí západně od Tišnova. Mezi ně patří například Borač, Černvír, Doubravník nebo Nedvědice, které přešly do Jihomoravského kraje. Vysočina přišla i o obec Senorady na Oslavansku, které byly rovněž převedeny pod Jižní Moravu. 

Anketa před pěti lety
Před pěti lety k 20. výročí kraje udělaly JL anketu mezi regionálními politiky. Mezi jinými odpovídali například stávající hejtman Martin Kukla (ANO), bývalý starosta Havlíčkova Brodu a senátor Jan Tecl (ODS), poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) nebo starosta Třebíče Pavel Pacal (STAN). Jednotlivá vyjádření byla závislá i na tom z jaké části Vysočiny oslovení pocházeli. 

„Chápu Vysočinu jako plnohodnotný kraj, kde se lidem dobře žije, bez ohledu na to, do jaké historické části České republiky jejich okres spadal. Hranice, i když krajská, je především čára na mapě,“ odpověděl Kukla, který pochází z Pelhřimovska. 
„Osobně jsem nikdy neměl s nově vzniklým krajem problém, sžil jsem se s ním velmi rychle,“ reagoval poslanec Kaňkovský, který žije na Jihlavsku. 

Složité soudnictví
Na rozdíl od nich Janu Teclovi z Havlíčkova Brodu připadal vznik Kraje Vysočina jako nepřirozený. „Jako komplikaci jsem vnímal zejména to, že pět okresů Kraje Vysočina leželo na území tří krajů a řada krajských institucí působila, a v některých případech i dodnes působí, v původních krajských městech,“ vyjádřil se senátor. 
Jako příklad uvedl soudní soustavu, kdy například Havlíčkův Brod spadá pod Krajský soud v Hradci Králové. Před pěti lety Teclovi přijde existence Kraje Vysočina jako samozřejmá.  

Starosta Třebíče Pavel Pacal nepatřil mezi lidi, kterým by zřízení nového kraje vadilo. Považuje jeho vznik za přirozený vývoj a přizpůsobení nárokům doby. 
„Samozřejmě chápu i tehdejší námitky lidí z Vysočiny, kteří léta patřili podle okresního členění samospráv do tří různých krajů. Zvyknout si na něco nového vždycky chvíli trvá,“ dodal Pacal.  

Diskuze k článku