Vážení představitelé obcí!
V současnosti se naše sídla ocitají už poněkolikáté v palbě provozovatelů budoucích větrných elektráren. Rychlá rozhodnutí bez vědomí občanů, referenda a ankety by měly posvětit vznik nic neřešících větrníků. Ačkoliv tento typ pseudoelektráren na západě Evropy postupně vychází z módy, východní Evropa je teprve teď nucena odhalovat krásy mohutných vrtulí.

Ostatně se o kouzelné proměně hezké přírody v rozsáhlou mnohdy odpudivou průmyslovou krajinu můžeme snadno na vlastní oči přesvědčit například při cestách autem z Mikulova do Vídně. Velkou fraškou se staly tahanice u německé obce Lützenrath, kdy osm větrných turbín mělo v letech 2023–2024 ustoupit obnovené těžbě hnědého uhlí v režii energetické společnosti RWE v povrchovém dole Garzweiler.
Finanční problémy postihly v nedávné minulosti větrnou dánskou firmu Vestas, německou Siemens Gamesa, ve Francii působící americký GE Renewable Energy, Problémy hlásila významná dánská společnost Orsted i švédský koncern Vattenfall. V Německu v posledních letech roste odpor obyvatel vůči VE na pobřeží Severního a Baltského moře.

Když se vrátíme k nám domů, nabízí se mnohé aktuální otázky:
1. Dostali při prezentaci uvažovaných větrníků slovo pouze odborníci a příznivci tohoto typu energie, nebo byl přizván i expert opačného názoru?

2. Jsou nabízené finanční prostředky od provozovatelů VE reálné?

3. Ověřují si všichni zastupitelé, radní i starostové vzájemnou bilanci slibů a skutečného plnění všech finančních závazků u stávajících blízkých (nebo i u vzdálenějších) obcí, ve kterých větrné elektrárny již stojí?

4. Jsou dotčené obce dostatečně připraveny v případě krachu společnosti nebo jiných vážných obtíží podílet se na 100 % při fyzické likvidaci zařízení? Kolik milionů Kč by to asi stálo?

5. Jsme si vědomi, že se jedná o nestabilní zdroj energie? (nedá se uložit v čase, nesmí vítr foukat ani málo, ani moc)

6. Máme na mysli, že se krajina i život občanů na 20 – 25 let zásadně změní k horšímu?

7. Tušíme, že 15 % těles současných větrníků (hlavně vrtulí) je nerecyklovatelných a končí na „hřbitovech“ pod zeminou?

8. Máme jistotu, že budou u nás postaveny moderní elektrárny při použití nových technologií, nebo se máme připravit na použité či repasované turbíny?

9. Víte, že jaderné, tepelné a plynové elektrárny mají průměrnou životnost kolem 60 let a větrné obvykle 20 – 25 roků? (tedy musí se stavět nebo obnovovat třikrát častěji) 

10. Je vám známo, že 15 let nebyla na Vysočině zprovozněna ani 1 VE?

11. Fantasmagorické předpovědi prorokují pro celou ČR zvýšit počet větrných stožárů z dosavadních 206 na 1165? Tedy na každých 68 km² 1 větrník a na Vysočině prý má být místo 7 neuvěřitelných 170 VE. Tedy jedna na necelých 40 km². A to nejsou započítané zastavěné plochy a chráněné přírodní celky. Zajímavé je, že kraj Praha nemá ani nebude mít větrnou elektrárnu žádnou…

Diskuze k článku