Kultura na Hradě, tak se jmenuje výstava v Jízdárně Pražského hradu, která bude k vidění do neděle 15. června. Pořádá ji Správa Pražského hradu a partnerem výstavy je Národní galerie v Praze. Kurátorem výstavy je Rado Ištok z Národní galerie.  
Vernisáže se ve čtvrtek 13. února zúčastnila řada významných hostů na čele s prezidentem Petrem Pavlem. Osobně přijel z Francie i sám autor, pětadevadesátiletý Mistr Franta. Výstavu bude doprovázet řada akcí včetně komentovaných prohlídek.

Franta, vlastním jménem František Mertl, se narodil v roce 1930 a patří k výrazným představitelům figurativní malby. Rodák z Třebíče a absolvent Akademie výtvarných umění v Praze žije od roku 1958 v jižní Francii, kde přijal umělecké jméno Franta.
Zpřetrhané vztahy s Československem obnovil na přelomu 60. a 70. let, kdy se prosadil v Paříži, a kdy byl jeho obraz zakoupen do sbírky Národní galerie v Praze. 

Pro širší české publikum ovšem jeho tvorba, v jejímž centru stojí lidská figura a vztah člověka ke světu, zůstává přes řadu realizovaných výstav málo známá.
Třicet let od první pražské retrospektivy v Karolinu, organizované tehdejším Českým muzeem výtvarných umění v Praze v roce 1995, představuje nynější výstava v Jízdárně Pražského hradu sedm dekád umělcovy tvorby včetně velkoformátové tušové kresby a bronzové plastiky. 

Koná se u příležitosti udělení státního vyznamenání České republiky umělci v roce 2023. Díla představená na výstavě jsou zapůjčena jak od samotného autora, tak z českých a francouzských muzeí umění a soukromých sbírek, včetně Národní galerie Praha, Moravské galerie v Brně, Muzea moderního umění Paříže nebo Národního centra výtvarných umění v Paříži.

Do Prahy putovala i díla ze stálé galerie v Národním domě v Třebíči. Do té Franta věnoval díla za zhruba patnáct milionů korun. Během pražské výstavy si tam zájemci mohou prohlédnout další díla významného umělce. 
Výstava je řazena chronologicky a umělcovo dílo představuje v kapitolách věnovaných jednotlivým dekádám; z tohoto konceptu vystupuje její tematické srdce, které se zaměřuje na odsouzení násilí a války. 

Aktuálnost Frantovy tvorby spočívá právě v umělcově citlivosti vůči kráse i hrůze lidského bytí, které se ocitá pod politickým, technickým nebo konzumním tlakem moderní společnosti. Jeho plátna jsou nejen svědectvím o kruté nespravedlnosti, ale také výzvou k solidaritě s lidmi v ohrožení.
Vernisáže se ve čtvrtek 13. února zúčastnila řada významných hostů na čele s prezidentem Petrem Pavlem. 

Diskuze k článku