Záchranná Stanice Pavlov na Havlíčkobrodsku v loňském roce řešila 35 případů popálených dravců. Jedná se ovšem o pouhý zlomek případů z Vysočiny. 

Ptáci často usedají na elektrické sloupy, které jim slouží jako vhodné odpočívadlo na poli. Když je ale vlhko nebo prší, může dojít k elektrickému výboji, který je buď okamžitě zabije, nebo těžce popálí. Takoví ptáci pak končí v záchranných stanicích, neschopni letu ani chůze.

Každý může přispět k řešení tohoto problému tím, že nahlásí případ úhynu ptáka nebo nebezpečný sloup a upřesní lokalitu.
„Pokud víte o sloupech, kde ptactvo bohužel často nachází smrt, prosím upozorněte na konkrétní místo kolegy z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, kteří všechny údaje o nalezených ptácích shromažďují, evidují a data předávají právě energetikům, zodpovědným za výměnu nebezpečných sloupů,“ zdůraznil ředitel stanice Zbyšek Karafiát.  

„Pro nahlášení potřebujeme tři základní údaje, přesnou lokalizaci, ideálně souřadnice, fotku sloupu a fotku uhynulého ptáka,” upřesňuje Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště Agentury pro Vysočinu, který se profesně problematice úhynu ptáků v souvislosti s elektrickým vedením dlouhodobě věnuje.

Když Agentura ochrany přírody a krajiny ČR získá data o zraněných nebo usmrcených ptácích na konkrétních sloupech na linkách, začne jednat s energetiky o přednostním zabezpečení daného zařízení.
Situace je vážná

I přes velké úsilí ochránců a sliby energetických společností o zabezpečení rizikových sloupů se počet popálených ptáků nesnižuje. Pracovníci záchranných stanic upozorňují na zoufalou situaci, protože zvířatům s tímto typem zranění už nelze pomoci.
„Je potřeba o tomto problému mluvit a posouvat ho k řešení. Letos vypršela patnáctiletá lhůta, ve které měli energetici zajistit ochranu všech nebezpečných sloupů v republice, ale to se zatím nepodařilo. Linek sloupů smrti je i nadále ve volné přírodě stále velké množství,” vysvětlila Petra Hulvová, ochránkyně přírody ze záchranné stanice. 
„Na základě v Pavlově přijatých popálených ptáků v roce 2024 jsme identifikovali 19 nových rizikových linek, u kterých jsme zažádali o zabezpečení,” doplnila. 

Stanice Pavlov každý rok řeší 30 až 40 případů popálených ptáků. Celkem stanice v republice evidují kolem 750 popálených ptáků ročně. 
Smutnější je ale celková statistika úmrtí dravců na vedení vysokého napětí, kde podle ochránců ročně zemře minimálně kolem 118 tisíců ptáků. Například u káně lesní se jedná o ztrátu až 40 tisíc jedinců ročně.

Spoluprací s ornitology se podařilo vyvinout nový bezpečný typ sloupu, takzvaný pařát, který je vybaven dosedacím bidlem. Tento typ však zatím tvoří menšinu oproti starým rizikovým sloupům. Dokud nedojde k rozsáhlé výměně, tisíce ptáků jsou neustále vystaveny smrtelnému nebezpečí.
Mluvčí společnosti ČEPS, společnosti zajišťující na území České republiky provoz elektroenergetické přenosové soustavy, Lukáš Hrabal informoval, že u vedení velmi vysokého a zvláště vysokého napětí (VVN a ZVN), která jsou v jejich správě, nemůže dojít k úrazu, popřípadě k usmrcení ptáků elektrickým proudem. 

„Žádný volně žijící pták běžně se vyskytující na území České republiky svými tělesnými rozměry, rozpětím křídel, nedokáže překlenout vzdálenosti mezi úsekem vedení pod napětím a uzemněnými částmi vedení,“ vysvětlil.
Poukázal, že největší u nás žijící ptáci – orel mořský a labuť – mají rozpětí křídel až 2,4 metrů, čáp bílý maximálně dva metry, výr velký a husa velká maximálně 1,7 metrů. 

„Délka závěsů na stožárech vedení VVN a ZVN provozovaného společností ČEPS se pohybuje od 3,5 metrů výše v závislosti na technickém řešení,“ naznačil Hrabal. 

Pokračoval, že závěs určuje vzdálenost vodiče od konstrukce stožáru. Vzdálenosti mezi jednotlivými fázemi i vzdálenost vodiče od svislé konstrukce stožáru jsou ještě větší, tedy více než pět metrů. 

V případě vedení ZVN se používají svazky dvou, nebo tří vodičů. Odstup mezi nimi je obvykle 40 centimetrů. Ani v tomto případě nemůže dojít ke zranění elektrickým proudem, protože se jedná o jednu fázi.

Potenciálním rizikem v podmínkách přenosové soustavy je tedy jen možnost nárazu ptáků do vodičů a zemnicích lan nadzemních elektrických vedení. ČEPS této problematice věnuje dlouhodobou pozornost. 

„Ve spolupráci s dalšími subjekty se podílela například na přípravě metodického pokynu ministerstva životního prostředí, který zajišťuje systematickou ochranu ptáků před úrazy na elektrických vedeních v důsledku nárazů do vodičů nebo zemnicích lan, a to prostřednictvím takzvaných zviditelňovačů, které se instalují v účinných rozestupech na rizikových místech,“ zdůraznil Hrabal. 

Pokračoval, že v rámci svých aktivit v oblasti ochrany přírody ČEPS dále v loňském roce zahájila spolupráci s Muzeem města Ústí nad Labem na projektu podpory populace vzácného dravce raroha velkého instalací hnízdních podložek na stožáry přenosové soustavy. 
Tyto hliníkové podložky s dřevěným rámečkem a keramzitovou podestýlkou dosud nechala nainstalovat na sto ornitology předem vytipovaných stožárů.

Diskuze k článku