David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Podvodníci nepřestávají na důvěřivce útočit ani v novém roce. Už ale nevyužívají jen internet, sociální sítě nebo telefon. 
Podle bezpečnostních expertů kyberšmejdi nejčastěji využívají on-line nástroj Telekopí fungující na platformě Telegram. 

Útočníkům slouží k organizování podvodů na internetových tržištích, jako je Vinted, eBay, Facebook Marketplace, Bazoš či Sbazar. 
Podvodníci teď cílí i na cestovatele, a podvody se proto množí i  na rezervačních serverech ubytování Booking.com a Airbnb. 
Radek Jizba, expert z výzkumného týmu společnosti ESET, vysvětluje, že podvodníkům jde hlavně o to, aby své oběti přiměli k zadání údajů z platebních karet do formulářů na falešných webových stránkách. 

„U podvodů na internetových bazarech bývají útočníci nejvíce aktivní kolem výplatních dní, kdy předpokládají, že lidé budou více utrácet své peníze. Na ubytovacích platformách využili hlavně období prázdnin,“ sdělil.

S podvodníky nově zápasí také Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), která vydala upozornění na množící se podvodné telefonáty. V praxi jde o to, že zločinci jménem ČSSZ mají lidem těsně před důchodem nabízet osobní schůzku týkající se lepšího výpočtu blížícího se důchodu.

„V posledních dnech si několik klientů ověřovalo u ČSSZ totožnost údajných pracovníků,“ říká Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ. Vysvětluje, že pokud se klientům blíží odchod do důchodu a telefonicky je kontaktuje údajný pracovník ČSSZ, jedná se o podvod. 

„Volající sám sebe označí za zaměstnance ČSSZ a navrhne osobní schůzku s nabídkou pomoci ohledně lepšího výpočtu důchodu,“ popisuje jednání podvodníků v praxi.

ČSSZ vyzvala lidi k obezřetnosti. „ČSSZ nikdy nevolá klientům s nabídkou lepšího výpočtu důchodu, jelikož ten se odvíjí od legislativních parametrů,“ ubezpečuje.  

Pokud mají klienti podle mluvčí ČSSZ  zájem o poradenství týkající se jejich blížícího se důchodu, doporučuje jim osobně navštívit kteroukoliv správu sociálního zabezpečení. Návštěvu si mohou objednat i na webu ČSSZ on-line.

V současnosti prakticky není sektor, kterého by se internetoví podvodníci nedotkli. Své o tom ví i zdravotní pojišťovny. Před koncem roku největší z nich, Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), uvedla, že mezi lidmi už mohou být tisíce podvodných e-mailů s výzvou k vyzvednutí neexistujících přeplatků.
Podle mluvčí VZP Veroniky Plívové se na scénu po čase vrací i falešné textové zprávy, které klienti dostávají na svůj mobilní telefon. Na pozoru jsou i bankovní domy.

Ti své klienty varují, že jim může přijít podvodný mail nebo SMS zpráva s odkazem, která se tváří jako oficiální sdělení od banky. Někdy také lidem chodí zprávy lákající na nevyzvednutou zásilku, výhru, žádost o příspěvek na bydlení a spousta podobných. 

Odkaz po kliknutí ale nakonec vede na věrnou kopii přihlašovací stránky do internetového bankovnictví nebo na přihlášení přes bankovní identitu. 
Dochází tím k vyzrazení přihlašovacích údajů a pak už jen podvodníkům stačí pár dalších chyb a dostanou se k úsporám klientů.  

Na podobné zprávy banky důrazně doporučují nikdy nereagovat a do odkazů nikdy nic nevyplňovat. Pokud máte přece jen podezření, že jste se stali obětí podvodu, neváhejte a co nejdříve kontaktujte svou banku. Oznamte zneužití vašich platebních karet nebo bankovnictví a požádejte banku o blokaci. O případu informujte také policii.

Diskuze k článku