Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Stálým průvodcem organizace Brána Jihlavy je Marek Skřivánek od listopadu 2023. Provázet ale začal už začátkem loňského roku.  
Rodák z Velkého Meziříčí (*1988) vyrůstal v nevelké obci Oslavice. Ve Žďáru nad Sázavou vystudoval Střední školu ekonomiky a cestovního ruchu. V rámci praxí si už tehdy vyzkoušel průvodcovskou činnost na zámku ve Slatiňanech u Chrudimi.  

Jak vzpomíná, po škole z oboru vypadl a pracoval v různých výrobních podnicích. Na podzim roku 2020 se pak rozhodl přestěhovat do Jihlavy. 
„V létě toho roku mi na rakovinu zemřel otec, o kterého jsme se starali s maminkou. Cítil jsem, že potřebuji udělat nějakou změnu, změnit prostředí, dostat nový životní impuls. Vybral jsem si Jihlavu, větší město, i když jsem tady neměl žádné vazby. Chtěl jsem začít znovu někde, kde mě nikdo nezná, ale zároveň zůstanu blízko rodiny,“ ohlíží se M. Skřivánek. 

Našel si byt, začal pracovat ve výrobním průmyslu, ve volnu jezdil po památkách. Postupně ho to i profesně táhlo ke kultuře. V létě roku 2021 se během návštěvnické prohlídky kostela sv. Jakuba Většího potkal s budoucí kolegyní v kostele Marií Sedlákovou. Slovo dalo slovo a posléze začal v kostele sám provádět. 

Posléze v lednu roku 2022 usedl Marek Skřivánek jako brigádník za pokladnu v turistickém informačním centru. Postupně začal zároveň provádět objednané skupiny po radnici a historickém centru města. Díky velmi pozitivní zpětné vazbě od návštěvníků se prohlídky v dubnu 2023 rozrostly o Jihlavské prvorepublikové vily a Hledání ztraceného času. 

Na popud koordinátorky JAM Jany Laubové začal M. Skřivánek v přípravě těchto prohlídek využívat texty a potenciál internetového katalogu Jihlavský architektonický manuál, pro který rovněž zpracovává některé texty.

Někdejší introvert v sobě během průvodcování začal nacházet extrovertní tóny. Motivován kolegy nastoupil na bakalářský obor Sdružená uměnovědná studia – dějiny výtvarného umění, hudby, filmu, divadla na Masarykově univerzitě v Brně, kde dnes studuje už druhým rokem. 
Pro veřejnost doslova objevil atraktivní prostory někdejší vojenské kaple, kaple u minoritů a kaple sester boromejek s výzdobou ve vzácném slohu beuronské umělecké školy. A zájem o prohlídky rostl. 

Na zajímavé tipy naráží i náhodně, třeba při prohlížení restaurátorských zpráv. Takto nedávno pro Jihlavany objevil krásné malby Božího hrobu v soukromém domě v Lazebnické ulici. 

„Vždycky si něco vytipuji, potom musím zjistit, kdo to vlastní, a domluvit se s ním. Je důležité jednat a vystupovat zdvořile, oficiálně, potkat se osobně a domluvit podmínky. Většinou majitelé reagují pozitivně. Dnes už je výhodou, že prohlídky jsou hodně vidět a majitelé často řeknou, že už o nich slyšeli a že to podporují,“ popisuje průvodce. 

Velkou pomocí jsou M. Skřivánkovi pracovníci jihlavského archivu Petr Dvořák, Vlastimil Svěrák či Hana Žáčková. 
„Jsou skvělí a nikdy jim nevadí, když s odkazem na zdroj interpretuji v populárně-naučné přednášce jejich práci. Čím déle to dělám, tím více se snažím dívat do původních zdrojů. A narážím při bádání na zajímavé věci, které člověk nepředpokládá. Teď aktuálně třeba okolo zařazení erbu na renesanční křtitelnici u sv. Jakuba. Člověk nesmí k informacím přistupovat nekriticky. Neplatí, že když jednou někdo něco napíše, muselo to tak opravdu být,“ uvažuje Skřivánek.  

Stále vede hrádek
Pátrání už ho zavádí také do zahraničí. Doslova detektivně se tak dopátrával např. jmen a životních peripetií malířů maleb ve vojenské kapli v někdejším jihlavském vojenském špitále, vídeňských rodáků Paula Ikratha a Hanse Eduarda Kozela. Tady ho k detailnímu pátrání motivoval původní text badatele Ladislava Vilímka. 

„Jihlava byla německé město. Mojí výhodou je, že umím německy, dělám prohlídky i pro německé skupiny. Ono to i odborníky ve vídeňském muzeu zaujme, když jim pošlete fotky jihlavské vídeňské secese, které neznali. Byli nadšeni, že by se na to přijeli i podívat,“ popisuje Skřivánek. Téma vojenské kaple bude pro Muzeum Vysočiny Jihlava zpracovávat i do Vlastivědného sborníku Vysočiny. 

O prohlídky kaplí je enormní zájem, stejně jako o vysoké síně městských paláců. Přesto ohledně návštěvnosti vede už třetím rokem jihlavský hrádek, temnou atmosférou opředená, původně nacistická stavba v lesoparku Heulos. 

„Všichni bývají překvapení, a trošku i zklamaní, že tam není ta mučírna, že je to trošku obyčejné. Ale zůstává zajímavou otázkou, co se stalo se sochou rytíře s mečem, kterou tam našli v polovině padesátých let,“ usmívá se průvodce. Publikum zavádí také do rekonstruované vily Palmovka a do secesní vily Marie Karas. Vedle toho přednáší ve Stříbrném domě na různá jihlavská témata (životní příběhy jihlavských erbovních měšťanů, o místech a mistrech popravčích jihlavských). 

Touha hledat kořeny
„Řekl bych, že touha hledat, jaké byly naše kořeny, je mezi lidmi obrovská. Ti lidé přímo baží po tom, aby věděli, co se v tom městě v minulosti odehrálo. Proto se do prohlídek snažím dostat i konkrétní příběhy lidí,“ uvažuje M. Skřivánek v prostředí Jihlavy, o níž se říká, že je vinou výměny obyvatelstva po 2. světové válce vykořeněným městem. 

Jako reakci na zájem ze škol připravil také edukativní vycházky pro děti, zejména k tématu 2. světové války. Velký zájem je také o terénní vycházky pro děti na téma městských pověstí. Pro školáky tak ožívají témata jako dopis ďáblovi, anebo dění v hostinci U Trucbáby.  

„Vždycky musíte prohlídku i způsob komunikace uzpůsobit podle toho, pro koho ji děláte. A s dětmi se nejlépe spolupracuje, protože ony jsou nejvíc bezprostřední,“ oceňuje průvodce. I neznámí lidé ho už často oslovují familiárně Marku, o prohlídky Brány Jihlava se zajímají i mimojihlavské firmy v rámci svých akcí. 

Záběr M. Skřivánka dnes představuje dennodenní zápřah, standardně mívá tři, čtyři akce za den. Pomáhat mu začali dva kolegové průvodci, pedagožka ZUŠ Hana Mašková a mladý hodinář Vojtěch Blažek. 

„Jsem za ně rád, oba jsou skvělí. Je na ně stoprocentní spolehnutí, a hlavně je to baví. A to já potřebuji,“ dodává průvodce architekturou a historií Jihlavy Marek Skřivánek. Zatímco loni navštívilo prohlídky pořádané Bránou Jihlava za celý rok 2100 lidí, letos už v polovině října překročil počet návštěvníků pět tisíc. 

Diskuze k článku