David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Průzkumné práce pro určení finální a záložní lokality pro vybudování úložiště vyhořelého jaderného paliva schválilo ministerstvo životního prostředí prozatím jen ve třech lokalitách ze čtyř.  

Jde o Horku na Třebíčsku, Březový potok na Klatovsku a také Janoch nedaleko Temelína. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), ale žádá  ministerstvo o povolení průzkumných prací ještě v jedné lokalitě na Vysočině, a to Hrádku na rozhraní Jihlavska a Pelhřimovska. 
Jenže ministerští úředníci o ní stále ještě nerozhodli. Lokalita Hrádku, která v sobě sdružuje celkem osm obcí, leží na území Boršova, Cejle, Dolní Cerekve, Hojkova, Milíčova, Mirošova, Nového Rychnova a Rohozné. 

Všechny zastupuje právník Luboš Kliment ze Žďáru nad Sázavou, který na ministerstvo už téměř před rokem poslal desítky námitek proti povolení průzkumných prací. Ministerští úředníci se postupně musí vypořádat i s jeho námitkami podjatosti.

„Zatím ještě o naší lokalitě rozhodnuto nebylo. Těch námitek je opravdu  několik desítek stran, řádově 60 až 70 formátu A4, a jsou podpořeny tisíci stran důkazů. Navrhujeme znalecké posudky a další důkazy. Proti zahájení průzkumných prací bojujeme vytrvale a nevzdáme se. Nikdy. Musíme ochránit zdroje pitné vody národního významu. Opíráme to o jednoznačné argumenty, se kterými se musí ministerstvo vypořádat a nejdou jen tak smést ze stolu,“ říká advokát. 

Navíc povolení průzkumných území pro geologické práce pro vyhledávání úložiště na výše uvedených lokalitách neznamená, že SÚRAO může zahájit už tak výrazně zpožděné geologické práce oproti původnímu časovému plánu. 
Dotčené obce ze tří lokalit, kde už povolení průzkumných prací bylo schváleno, mohou podat odvolání. Řešit by je musel přímo ministr životního prostředí Petr Hladík.

Mnohé z obcí jsou navíc odhodlané bránit se i soudní cestou. Když ministerstvo v předchozí etapě v roce 2014 povolilo průzkumná území na sedmi z původních lokalit, soudy po žalobách obcí a spolků šest těchto povolení zrušily.

Vypořádání takzvaných opodstatněných námitek obcí v dotčených lokalitách a doplňování neúplných podkladů Správy úložišť trvalo více než jeden a půl roku, proto je zahájení plánovaných geologických prací již nyní zpožděné o deset měsíců a bude narůstat.  
Navíc hluboké geologické vrty musí získat ještě další samostatné povolení. A protože vláda schválila návrh SÚRAO na zkrácení harmonogramu přípravy hlubinného úložiště, má být o jeho umístění rozhodnuto nejpozději v roce 2028. 

Na klíčové geologické práce plánované původně na sedm let takto nezbude ani poloviční čas. Místo pro hlubinné úložiště, které má garantovat bezpečnost po statisíce let, tak má být podle platformy nechcemeuloziste.cz vybráno na základě velmi neúplných dat. 

Michael Forman, mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti a starosta Horažďovic z lokality Březový potok má na to jasný názor. „Obce, kterým hrozí stavba hlubinného úložiště, jsou připraveny využít na obranu svých zájmů všech dostupných prostředků.  Povolení průzkumných území po více jak roce a půl od podání žádostí SÚRAO, ukazuje jak složité to pro vládu, která odmítla slíbené narovnání práv obcí při rozhodování, bude,“ sdělil. 
Již je podle něj naprosto jasné, že plánovaný harmonogram nemůže byt dodržen, a pokud na něm vláda bude trvat, bylo by to podle něj na úkor bezpečnosti, která je vyhlašována jako nejdůležitější parametr. 

„Spěch a lehkovážný přístup Správy úložišť tu ale není na místě,“ zmiňuje.
Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 57 členů (39 obcí a měst a 18 spolků), usiluje o prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, které se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

Původně na základě výsledků zkoumání měla vzejít jedna hlavní a také záložní varianta, kde by úložiště mělo vzniknout, nejpozději v roce 2028. Obce mají za každý rok průzkumných prací podle atomového zákona nárok na příspěvek do rozpočtu od státu. 

Třeba konkrétně u Dolní Cerekve jde o více než dva miliony korun. Městys příspěvek přijmout musí, řada obcí už ho v minulosti chtěla vracet, ale ministerstvo financí jim tento krok zamítlo s odůvodněním, že vedení obcí se nechová jako řádný hospodář a peníze jim nařídilo si ponechat.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má stát podle dřívějších informací zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Diskuze k článku