Nejotevřenějším krajem v Česku je Kraj Vysočina, na svých internetových stránkách zveřejňuje velké množství podkladů a informací o vedení kraje. Vyplývá to z analýzy spolku Oživení, jejíž výsledky dnes zástupci organizace představili na tiskové konferenci. Nejhůře si v analýze otevřenosti vedl Zlínský kraj, občanům například nezpřístupňuje podklady pro jednání zastupitelstva nebo záznamy z hlasování. Spolek hodnotil kraje i v dalších kategoriích, mimo jiné ohledně veřejných zakázek nebo transparentnosti krajských organizací.

"Vysočina naplnila asi z 88 procent naše požadavky, kdežto Zlínský kraj asi 25 procent," řekl právník spolku Marek Zelenka. Všechny kraje mají podle spolku na stránkách seznam všech zastupitelů včetně kontaktů, 12 ze 13 krajů zveřejňuje plány jednání zastupitelstva na celý rok. Pouze dva kraje - Středočeský a Kraj Vysočina - zveřejňují podklady a zápisy z jednání rady. Tři kraje podle spolku vůbec nezveřejňují podklady pro jednání zastupitelstva předem.

V části týkající se veřejných zakázek dopadl nejlépe opět Kraj Vysočina a také Středočeský kraj. První jmenovaný si podle spolku udržuje vysokou kvalitu zadávání veřejných zakázek. Jihomoravský kraj podle organizace exceluje v transparentnosti, zveřejňuje výsledky zakázek od 50.000 korun a inovuje své vnitřní předpisy. Pořadí krajů, které dopadly hůře, spolek nezveřejnil, mohlo by podle něj být zavádějící.

V oblasti krajských organizací spolek nejlépe hodnotil Liberecký kraj a Kraj Vysočina, které informují o výběrových řízeních na vedoucí pozice organizací a většinou zveřejňují jejich výroční zprávy. Naopak Středočeský kraj nezískal jediný bod, na webu nemá úplný seznam všech jeho příspěvkových organizací a obchodních společností, dohledat podle spolku nelze ani jejich výroční zprávy nebo zápisy z dozorčích rad.

Proti výsledkům v části krajských organizací se ohradil Středočeský kraj. Seznam je podle mluvčího kraje Davida Šímy na webu kraje na několika místech.

"Například v sekci kontaktů na příspěvkové organizace. Současně jsou informace uvedeny na samostatném Portále příspěvkových organizací, a to včetně detailních informací o organizaci. Odkaz naleznou návštěvníci webu přímo na hlavní stránce kraje," řekl Šíma. Kraj podle něj bude od spolku požadovat úpravu výsledků.

Oznámení o výběrových řízeních na vedoucí pozice svých organizací zveřejňuje podle spolku pět krajů, žádný z krajů podle něj nedělá výběrová řízení transparentně - nezveřejňují například bodové hodnocení uchazečů nebo složení komisí.

K oznamovatelům protiprávní činnosti přistupují kraje podle organizace spíše formalisticky. Například osm krajů omezilo příjem oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů pouze na vlastní zaměstnance, čímž podle spolku vylučují oznámení například od dodavatelů nebo živnostníků. Kraje také neposkytují zaměstnancům jasné návody ani školení, jak při odhalení nesrovnalostí postupovat, uvedl spolek. Nejvyšší hodnocení získal Olomoucký kraj, nejnižší kraj Liberecký.

Spolek hodnotil i to, jak o dění v kraji informují krajská média. Žádný z krajů, které radniční médium mají, nedal podle organizace v radničních novinách více než pět procent z prostoru opozici, v průměru má opozice k dispozici zhruba procento prostoru. Nejhůř opět spolek hodnotil Zlínský kraj, který nedal opozici prostor žádný, nemá zřízenou redakční radu a nepřijal závazná pravidla pro tvorbu novin. Nejlépe v této kategorii dopadl Liberecký kraj.

Spolek kraje hodnotil v období od letošního března do začátku září, s výjimkou veřejných zakázek, které byly hodnoceny za roky 2021 až 2023. Na stránkách zveřejnil interaktivní mapu, kde jsou k dispozici informace o výsledcích všech krajů.

Diskuze k článku