Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Horkovod z Dukovan do Brna a brněnská spalovna SAKO spolu zdánlivě nesouvisí. Pro Vysočinu však ano. Vysočinští zastupitelé budou dnes schvalovat tzv. Memorandum o porozumění k projektu vyvedení tepla z Jaderné elektrárny Dukovany pro město Brno. Teplo z horkovodu by mohlo brněnské domácnosti vyhřívat již v roce 2031. 

Za to kraj od Brna očekává rychlejší a konstruktivní jednání o dalších kapacitách ve spalovně SAKO. Kraj potřebuje navýšit kapacity po roce 2030, kdy bude zakázáno skládkování energeticky využitelného odpadu. 

Pro Vysočinu se situace zkomplikovala po loňském rozhodnutí brněnského zastupitelstva přezkoumat záměr na dostavbu třetího kotle spalovny. 
„Se SAKO Brno má Kraj Vysočina podepsané memorandum o podpoře výstavby nového kotle pro ekologickou likvidaci odpadu, kdy byla plánována výstavba třetího kotle,“ informoval krajský radní Pavel Hájek (STAN).  

SAKO s přehodnoceným záměrem k výstavbě třetího kotle informovalo obsáhlým materiálem v červnu brněnské zastupitele. 
„Zmíněná společnost aktualizovala technické posouzení projektu, vypracovala realizovatelnost výstavby v různých variantách a vedla tržní konzultace,“ sdělil na dotaz JL mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.  
Doplnil, že představenstvo SAKO Brno na svém jednání na konci května podpořilo zahájení nového zadávací řízení pro dvě varianty výstavby nového spalovacího kotle.

„První projekt je modifikovaná forma původního záměru s roční kapacitou 357 tisíc tun, druhá by znamenala výstavbu záložního kotle (270 tisíc tun za rok),“ pokračoval mluvčí. 
Podle jeho slov aktuálně probíhá lhůta pro podání žádostí o účast v zadávacím řízení. „O dalších aspektech, a to i množství dováženého odpadu z jiných lokalit, povedou zástupci města se samosprávami samozřejmě dialog,“ ujistil Poňuchálek. 

Malý nebo velký kotel?
Jeho slova nepřímo potvrdil mluvčí SAKO Brno Michal Kačírek. „Pokud se jedná o budoucí celkovou kapacitu energetického využívání odpadů v ZEVO SAKO Brno, tu bude možno stanovit po dokončení nového zadávacího řízení na výstavbu třetího kotle,“ vysvětlil na dotaz JL. 

Upřesnil, že to bude záviset mimo jiné i na konkrétním technickém řešení nabídky, kterou v rámci řízení vyhodnotí jako celkově nejvýhodnější. 
Mluvčí SAKO ujistil, že ani pokud by výběrové řízení nevedlo k výstavbě nového třetího kotle, není uvažováno o poklesu celkové kapacity energetického využívání odpadů v SAKO pod stávající úroveň. Podle něho by v tomto případě nemělo dojít ani k poklesu odběru odpadu z regionů mimo území města Brna. 

„Případné úpravy v množství odpadu z jednotlivých regionů jsou vždy možné, například na základě jednání mezi zástupci města Brna a jednotlivých krajů,“ navázal Kačírek. 

Zdůraznil, že výstavba teplovodu z Dukovan a nového energetického zařízení ve spalovně jsou dva samostatné projekty se svými vlastními časovými harmonogramy. 

„Horkovod je naprosto běžnou součástí soustavy zásobování tepelnou energií, kterou na českém území používáme desítky let. Jedná se o velmi efektivní a stabilní zajištění tepla,“ uvedl mimo jiné ve zprávě generální ředitel Teplárny Brno Petr Fajmon. Podle něho navíc horká voda zajišťuje bezpečnost, úsporu a spolehlivost.  

Další možnosti
Kraj Vysočina podle svých údajů nyní odváží do SAKO Brno ročně z Vysočiny 18 kilotun odpadu. V důsledku zákazu skládkování energeticky využitelného odpadu po roce 2030 počítá kraj s jeho navýšením. Uvažuje, že by se část odpadu dopravovala po železnici. 
Kromě SAKO Brno má kraj memoranda o využití odpadu z Vysočiny s energetickými zařízeními v Plané nad Lužnicí a v Opatovicích nad Labem. V budoucnu ještě počítá s kapacitami v pražských Malešovicích. 

Kromě toho by mohly vzniknout dvě malé spalovny (ZEVO) na Vysočině. Žádná z nich však nebude v Jihlavě ani na Jihlavsku.  
„Probíhá příprava lokálních ZEVO ve Žďáře nad Sázavou a v Třebíči, která by umožnila využití odpadu přímo v místě jeho vzniku, bez potřeby jeho dopravy na velké vzdálenosti,“ potvrdil radní Hájek s tím, že kraj jedná o možné podpoře těchto projektů z národních a evropských zdrojů.

Starý záměr
Jaderná elektrárna Dukovany byla postupně uvedena do provozu v letech 1985-1987. Již v té době začaly projektové práce na horkovodu, který by propojil elektrárnu s jihomoravskou metropolí. 

V letech 1990-1991 probíhala první etapa stavby horkovodu. V jejím rámci došlo k vyhloubení Komínského tunelu. Začal se razit i druhý tunel u Bystrce. Ten však už nebyl dokončen. 

Z důvodu vnitropolitických změn byl projekt zastaven. Dalších 30 let se diskuse k horkovodu pohybovala spíše v akademické rovině. 
Zásadní zlom pak představovalo zahájení ruské agrese na Ukrajinu v únoru 2022. V důsledku toho došlo k raketovému nárůstu cen energií a k oprášení projektu horkovodu.  

Diskuze k článku