Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Sedmnáctidenní festival Prázdniny v Telči zahájil 26. července průvod pořadatelů a dobrovolníků od Štěpnického rybníka s podmořskou tematikou. Jako symbol a maskota festivalu totiž pořadatelé pro letošek zvolili medúzu zvanou Telčúza. 
Na festivalu si zahrály stálice jako Jahelka, Nezmaři, Karel Plíhal, Jarret, Dan Bárta, Ivan Hlas, Ebeni, Druhá tráva, Žalman, Framus Five, Javory a mnozí další hudebníci. 

Odehrály se i nečekaně silné momenty. K těm překvapivým patřil pro mnohé diváky třeba blok brněnské kapely VeHiBa, která byla v závěru festivalu předkapelou ETC na hlavním zámeckém pódiu. 
Svým pěveckým výkonem, emotivním texty a bezprostředností si diváky získala zpěvačka uskupení Veronika Bartošová, která sama sebe prezentovala jako „kubánsko-cikánskou katolickou holku“.  

„Nes.rte si pod nohy... Nekoukejte na zprávy, je to na sebevraždu...,“ apelovala zpěvačka s osobitým pozitivním projevem na publikum. V přídavku na přání diváků procítěně zazpívala Andělskou od Zuzany Navarové a spolu s kytaristou Alešem Vosáhlem a dalšími dvěma kolegy instrumentalisty sklidila za svoji směs folku a „latiny“ hned dvakrát standing ovation. 

Na venkovní scéně Panský dvůr oslavil pražský divadelní a novocirkusový soubor La Putyka několika představeními 15 let své existence. Hrálo se na mikroporty na velkém pódiu. Speciální outdoorovou verzi narozeninového představení sledovaly ve slunném počasí z protější stráně stovky diváků. 

Scény bez vstupenky
Tisíce návštěvníků mířily po celý festival také k volně přístupným Kocouřím scénám na náměstí nebo na divadelní pohádky v parku. Podle údaje organizátorů bylo zařazeno celkem 17 pohádek a 51 koncertů zdarma.
Jednou z nejoblíbenějších scén se znovu stalo volně přístupné molo U Lodiček na Štěpnickém rybníku. Tady nastavil laťku vysoko hned v úvodu bluesman Gerald Clark z jihoafrického Kapského Města. Na molu pak „za pětistovku a vstupenku na koncert“ vystoupily více než čtyři desítky interpretů. Oceňovaným byl např. blok písničkáře Romana Hampachera. 

Specifický tu byl závěrečný sobotní večer, kdy se večerní projekce dokumentárního filmu Jiříkovo vidění režisérky Marty Kovářové z Dolní Cerekve přestěhoval od mola na ostrov ve Štěpnickém rybníku. 
Organizátoři tak dali vzpomenout i na jeden z ročníků festivalu v osmdesátých letech, kdy k ostrovu postavili dřevěnou lávku a také zde se odehrávalo dění. Letos se na ostrov plulo loďkami, „kyvadlovou dopravu“ na ostrov zajišťoval z pěšiny od hřbitovního kostela sv. Anny také „přívoz“, vor tažený na laně.

Více v tištěném vydání JL s datem 20. 8.

Diskuze k článku