Tmavě červené budově va Tolstého ulici 15 v Jihlavě většina místních neřekne jinak než Kreml. Je to hodně spojené s minulostí budovy. V minulosti v ní totiž sídlil Okresní výbor Komunistické strany Československa (OV KSČ). 
Nyní ponurá budova již řadu let patří státu. Aktuálně prochází opravami. „Stavební práce spočívají především v zateplení obvodového pláště budovy a výměně dílčí části obvodového pláště – tzv. boletických panelů,“ přiblížila na dotaz JL Michaela Tesařová, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). ÚZSVM je vlastníkem objektu.  

Mluvčí doplnila, že tyto panely obsahují azbestovou výplň, která bude zcela odstraněna. „Práce s azbestem v daném případě zahrnuje kompletní demontáž boletických panelů a jejich následnou ekologickou likvidaci specializovanou firmou,“ pokračovala. Podle ní jsou práce pod dohledem vysočinské Krajské hygienické stanice (KHSV).  

„Provedenými úpravami dojde nejen k výraznému zlepšení technického stavu budovy, ale také k úspoře finančních prostředků za vytápění či opravy,“ informovala Tesařová. 
Stavební práce provádí firma Status vybraná na základě veřejné zakázky. Stát za ně zaplatí bezmála 29 milionů korun. Na základě stanoveného harmonogramu práce potrvají do 7. února 2025. Práce týkající se manipulace s azbestem měly skončit minulý týden. 

Rekonstrukce není v plánu
Mluvčí upřesnila, že se jedná o standardní práce na zateplení budovy. Probíhají, dle ní, každý den od 7 do 17.30 hodin, mimo neděle. 
„Povinností firmy provádějící zateplení je dle smlouvy rovněž zabezpečit místo tak, aby nebyl žádným způsobem ohrožen majetek, zdraví a život osob,“ podotkla mluvčí ÚVZSM. 
Doplnila, že pracovní doba úřadů sídlících v budově není rekonstrukcí zásadně omezena. Generální oprava budovy se zatím nechystá. 

„Celková rekonstrukce budovy není v současnosti plánována. ÚZSVM nicméně připravuje další dílčí investice týkající se snížení energetické náročnosti objektu,“ vyloučila Tesařová. 
Budova na Tolstého ulici 15 byla postavena v letech 1969-1972 na základě projektu architekta Zdeňka Gryce ze Stavoprojektu. Původní stavbou byl devítipodlažní objekt, ve kterém do roku 1989 sídlil OV KSČ (blok C). Součástí bylo jednopatrové křídlo propojené krčkem. 

V 80. letech minulého století došlo k přístavbě tzv. Domu politické kultury na základě projektu architekta Zdeňka Baueršímy. Přístavba je čtyřpodlažní a tvoří ji dvě části (blok A a B). 
„Po roce 1989 přešla budova do majetku Okresního úřadu Jihlava. Od roku 2003 je ve vlastnictví ÚZSVM,“ dodala Tesařová.  

Rakovinotvorný azbest
Azbest se do konce 20. století využíval jako stavební materiál. Podle České asociace odpadového hospodářství je od roku 1997 zakázán jako vyráběná a dovážená látka. 
Nesmí se přidávat ani do ostatních výrobků. Stále ho však najdeme v nespočtu postavených budov. 

Oblíbenost si získal díky své nehořlavosti, izolačním a nevodivým vlastnostem. Proto využívali výrobci azbestová vlákna v tepelných izolacích, vodovodním potrubí nebo střešních a podlahových krytinách. Zároveň se jedná i poměrně levný materiál. 
Výhody však nevyvažují jeho rizikovost. Způsobuje například karcinogenní onemocnění. Azbestová vlákna se totiž mohou v podobě malých částeček dostat do vzduchu. Po vdechnutí se zabodávají do plicních sklípků a při dlouhodobém vystavení mohou způsobit smrtelné nádory nebo záněty plic.
O jeho škodlivosti je známo již od roku 1911, kdy byly popsány první negativní příznaky na pokusech se zvířaty. V roku 1955 se prokázaly i jeho karcinogenní účinky. 

Zakázaný v 70 zemích
Prvními zeměmi zakazujícími azbest byl Island, Švédsko, Švýcarsko a Norsko. Přesto je tato látka zakázána jen v 70 zemích světa. Podle Královské chemické společnosti v Londýně je azbest stále používaný v Rusku, Číně nebo Indii. 
Je to zapříčiněno jeho silnou provázaností s tamějším průmyslem a jeho těžbou v uvedených státech. 

Výskyt azbestu v našich budovách nejde na první pohled poznat. Proto musí odborníci provést laboratorní testy. 
Pro všechny pracující osoby v rizikovém okruhu jsou zavedena přísná zdravotnická opatření. Povinným vybavením jsou jednorázové obleky a respirátory. Odstraňovaný odpad je následně ukládán do těsněných obalů, které jsou příslušně označeny. Azbest lze skladovat pouze na speciálně vyhrazených skládkách.

Azbestu se nevyhnuly ani některé památky v ČR. Většina zrestaurovaných památek z druhé poloviny 20. století v sobě nese stopy této nebezpečné látky. 
Například ve Španělském sále na Pražském hradě nalezli restaurátoři v roce 2020, podle Správy Pražského hradu, až několik tun azbestu v podlaze.

Diskuze k článku