Pěstitelé na Vysočině letos nasázeli brambory včas a na rozdíl od minulého roku mají pole dost vláhy. Úroda by měla být lepší než loni i díky tomu, že přibylo polí s bramborami. Teplo a vlhko ale přispívá k šíření plísně, porosty se proti ní musejí častěji ošetřovat, řekl předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Na Vysočině je přes 34 procent bramborových polí v Česku, jejich rozloha tento rok stoupla v kraji i celé zemi. "Což nás samozřejmě velmi těší a jsme rádi, že po tak dlouhé době dokázali pěstitelé víc fandit bramborám," uvedl Králíček. K navýšení přispěly dobré ekonomické výsledky loňské sklizně.

V minulých letech polí s bramborami v ČR ubývalo. Letos jim zemědělci podle Českého statistického úřadu přidali 1800 hektarů a celkově je pěstují na 22.747 hektarech.

Podmínky pro pěstování brambor jsou letos příznivé v Polabí a jižní Moravě a zatím i na Vysočině, kde rostou později sklízené odrůdy. Rané brambory se v ČR sklízejí od konce května. "Nástup do sklizně byl velmi dobrý a i cena byla pro pěstitele příznivá," uvedl Králíček. Dodal, že novým bramborám nekonkurovaly brambory z loňska, které se jindy touto dobou dovážely ze zahraničí a byly levnější.

V ranobramborářských oblastech se teď z hektaru sklízí 30 i víc tun brambor, což je velmi dobrý výnos. Při prodeji ve velkém se farmářské ceny pohybují mezi osmi a devíti korunami za kilogram. Podle Králíčka je to podobná cena jako v Rakousku a nižší než v Německu. Uvedl, že dovoz teď v podstatě domácí trh s bramborami neovlivňuje, i proto, že se obchodníkům nevyplácí.

V ČR se rozloha polí s bramborami v zemědělských podnicích podle statistiků meziročně zvýšila o 8,6 procenta. Na Vysočině to bylo o 6,1 procenta zhruba na 7800 hektarů.

"Tady je limitující dostatek srážek a ten na rozdíl od minulých let máme, takže ty porosty vypadají velmi nadějně," uvedl předseda k situaci na Vysočině. Výsledek v tomto kraji ještě může ovlivnit srpnové počasí. Pěstitelé už ale také museli i pětkrát ošetřit pole proti plísni, zatímco obvykle touto dobou aplikovali třeba tři postřiky, a to jim zvyšuje náklady.

"Je vidět velký tlak plísní," potvrdil Aleš Málek, předseda představenstva zemědělské společnosti v Havlíčkově Borové. Tento podnik musel letos snížit pěstování brambor o 30 na 130 hektarů, protože mu to v kopcovité krajině neumožnil osevní plán a protierozní opatření. Už dva týdny vybírá ručně brambory pro drobný prodej, ve velkém zahájí sklizeň příští měsíc.

Společnost v Havlíčkově Borové, která patří mezi významné tuzemské pěstitele sadby brambor, má také dlouhá léta vlastní pokusná políčka, tento rok na nich má 193 odrůd brambor. Málek uvedl, že to pomáhá firmě i jejím zákazníkům. "Vidíme, které odrůdy jsou odolné třeba proti plísni, které v našich podmínkách nejlépe prospívají," řekl. Sleduje se třeba také to, jak jsou různé odrůdy vhodné pro uskladnění.

Diskuze k článku