Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Je nešťastné, pokud po původním altruistickém činu zůstanou mezi členy rodiny nezvratně narušené mezilidské vztahy, říká k pěstounství Alena Egersdorfová ze sociálního odboru jihlavského magistrátu. 

Letos na jaře jste dostala od Ministerstva práce a sociálních věcí (MSPV) prestižní ocenění určené pro sociální pracovníky Gratias. Jaké z toho máte pocity? 
Cítím pokoru a závazek. Zároveň bych vyzdvihla, že se jedná o ocenění práce celého sociálního odboru jihlavského magistrátu, protože bez týmové spolupráce by nebylo možné ohroženým rodinám sociálně aktivizační činnost v této podobě poskytovat. 

Vy se jako úřednice na sociálním odboru jihlavského magistrátu věnujete pěstounským rodinám. O kolik se staráte klientů?
Jen drobná oprava, má agenda se netýká náhradní rodinné péče. Spolupracuji s ohroženými rodinami a náplní mé práce je mimo jiné předcházet umístění dětí mimo péči rodičů. Pokud to je však nezbytné, rodinu na změnu připravuji. 
Po přechodu dítěte do péče pěstounky na přechodnou dobu nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pak podporuji rodiče v rozvoji jejich kompetencí a při stabilizaci rodinné situace do takové míry, aby mohlo dojít k návratu dítěte. 
Je-li však, zpravidla na případové konferenci, vyhodnoceno, že není v zájmu dítěte se do rodiny vrátit, můžu pomoci při navázání vztahu mezi biologickými a náhradními rodiči. Aktuálně spolupracuji s 15 rodinami. 

Co na této práci považujete za nejsložitější?
V sociálně-právní ochraně dětí řešíme mnohá dilemata. Jedním z největších témat ve vztahu k náhradní rodinné péči je, jak dlouho ohroženou rodinu podporovat, pomáhat jí a kdy již k soudu podat návrh na umístění dítěte mimo rodinu. 
Spolupracujeme často s rodiči, kteří mají své děti skutečně rádi, starají se o ně ze svého pohledu dobře – mnohdy lépe než se starali jejich rodiče o ně. Přesto však nedokážou uspokojovat potřeby dětí v potřebné míře a dochází k zanedbávání, které se i přes podporu ostatních institucí neustále prohlubuje. 

Co se s tím dá dělat?
Ideálním řešením v takovém případě je, když dítě může vyrůstat u pěstounů, jsou zachovány vazby na příbuzné a mezi biologickými a náhradními rodiči panují dobré vztahy. O tom, že to jde, se neustále přesvědčujeme.  

Více v tištěném vydání JL s datem 26.7.

Diskuze k článku