Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Zámek Brtnice od července zpřístupnil podzemní prostory. Návštěvníkům se tak otevřela možnost vidět nejstarší středověké části nejrozsáhlejšího zámeckého komplexu na Moravě. 

Návštěvnický provoz soukromého zámeckého areálu, který po léta chátral a v současnosti má z dotačních titulů po etapách opraveny střechy, zajišťuje od letoška spolek Stavebně historická huť (dále jen Huť). V plánu má drobné opravy i větší investice. Na nový okapový systém v hodnotě pěti milionů korun chce např. získat peníze z veřejné sbírky. ČTK to za Huť řekla Dana Závodská.

„U okapů, které jsou poddimenzované, je tady řada chyb. Někde chybí, nejsou u nich správné spády, a co je podstatou, nejsou tady správné historické kotlíky. To, co tady je, není schopné pojmout tolik vody. Svody okapů musejí být na každých deseti metrech, což tady taky není. A taky tady nejsou gajgry (svody střešních splavenin),“ řekla ČTK Závodská.

Areál zámku se třemi nádvořími se rozkládá na ploše 6500 čtverečních metrů. Huť chce postupně připravit obnovu několika jeho částí. Zásadní budou práce na arkádách třetího nádvoří.

„Arkády jsou pro nás stěžejní, jejich statický stav není ideální. Zatím nemáme náklady odhadnuté, ale nějaký milion to bude,“ uvedla pro ČTK Závodská. Na opravu by chtěla využít dotaci z Programu záchrany architektonického dědictví.
Konzervovány mají být postupně také barokní malby nalezené loni pod šablonovou výmalbou Modrého sálu. V zrcadlových obrazech jsou přírodní motivy nebo motivy postav. 

Obnova čeká také výzdobu zatím nepřístupného Erbovního sálu s 11 vedutami na plátnech, které před 300 lety dokončil Karel František Tepper. Zachytil na nich i arkády, které v aleji přiléhaly k zámku. Spolek má v plánu je po archeologickém průzkumu znovu vztyčit.

Po celé letní prázdniny je zámek přístupný denně kromě pondělků. Objekt je až na výjimky bez interiérového vybavení, návštěvníci mohou sledovat zejména jeho stavebně-historický vývoj od nejstarších gotických částí po klasicismus.

První stavbou v areálu byl takzvaný donjon - obytná hranolová věž. „Ve sklepení zůstaly zdi donjonu a potom je tam vidět dvojetapový vývoj samotného hradu, kdy ho začali stavět Valdštejnové,“ vysvětlila Závodská.

Spolek Zámek zůstává
Historie zámku Brtnice sahá do 15. století, kdy Zdeněk z Valdštejna začal nad levým břehem Brtnice stavět hrad. Původně to byl jednoduchý hrad, který byl však mnohokrát přestavěn. V druhé polovině 16. století začala přestavba původně gotického hradu na velkolepý renesanční zámek. 

Chátrající zámek byl po roce 1989 předmětem letitých vlastnických soudních pří. V nich Družstvo Svébyt posléze stáhlo žalobu na Nadaci Svébyt a po tomto smíru se majitelem zámku stala Nadace Svébyt, která ho bezúplatně převedla na Spolek Svébyt (arch. Oleg Rybnikář). 

Provoz zámku od konce roku 2020 na základě partnerské smlouvy se Spolkem Svébyt zajišťoval Spolek Zámek Brtnice, nestátní nezisková organizace sdružující přátele zámku, v čele se španělským  hudebním historikem a houslistou Eduardem Garcíou Salasem. 

Spolek už na zámku realizoval řadu kulturních akcí, mimo jiné velké evropské rodové setkání a koncert pro princeznu Isabellu Collalto. 
Jak aktuálně sdělil na dotaz JL E. García Salas, tento spolek nadále zajišťuje kulturní dění v zámeckém areálu. I v letošním roce zde během léta realizuje několik výstav, koncertů či přednášek. 

Spolek Zámek Brtnice a Stavebně historická huť se podle Garcíi Salase mohou v činnosti vzájemně podporovat a doplňovat, a to např. v oblastech technického zázemí akcí, anebo odborné fundovanosti přednášek.  

Na gobelíny se má sbírat i ve světě  
Aktuálně také pokračuje snaha Spolku Zámek Brtnice zajistit pro zámek reprodukce rozměrných Gobelínů od renesančního malíře Tiziana s motivy Tristana a Izoldy, které odtud byly v minulosti odvezeny a nyní se nacházejí v Belgii. 

Pro pořízení reprodukcí připravil spolek loni v září sbírkovou kampaň na platformě Donio.cz, původně na 200 tisíc Kč. Prostředky ze sbírky vypsané 5. září 2023 mají být použity na tisk pláten na satén, výrobu rámů, osvětlení a propagaci. 

Podle E. G. Salase bylo původním cílem vytisknout na látku kopie gobelínů, zarámovat je do kvalitních dřevěných rámů a 15. listopadu 2023 je vystavit v enfiládě zámku.

Právě v tento den totiž uplynulo 300 let od druhé návštěvy císaře Karla VI. na zámku v Brtnici v roce 1723. Pro tuto příležitost připravil Antonio Rambaldo Collalto pro císaře pokoj, ve kterém vystavil sedm gobelínů. Největší měří 3,36 X 5,18 metru a Tiziano na něm zobrazil Tristana s rytířem Lancelotem.
Sbírka byla nakonec podle informace jejího zakladatele rozdělena do dvou částí. Česká část na Donio.cz na cílovou částku 100 tisíc Kč byla již ukončena, a to s výsledkem 117.500 Kč. 

Ke spuštění je připravena čtyřicetidenní celosvětová část sbírky ve Španělsku, opět na částku 100 tisíc Kč. Pro ni byly připraveny překlady průvodního textu ve 20 jazycích. 
„Ty překlady dělali po světě moji spolužáci, kamarádi, příbuzenstvo. Proč by měl např. Japonec dávat peníze na český zámek? Ale protože ta prosba bude v japonštině, tak věřím, že ten Japonec těch deset euro na zámek dá,“ uvažuje Eduardo García Salas.   

V současné době zakladatel sbírky hledá ideální formu odměny, která je v obdobných sbírkových kampaních podmínkovým bonusem pro donátory. 
„Vymyslet v české kampani turistickou známku nebo magnet, to je jednoduché. To pošlete prostě třeba do Opavy. Ale když máte poslat nějakou turistickou známku do Japonska, nebo do Ameriky, tam se to velice prodražuje. Musíme vymyslet odměny, které budou dobře realizovatelné, a ne drahé. A to je to, co ještě hledáme,“ vysvětlil García Salas.     
 

Diskuze k článku