Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Vyzdvihnout zásluhy o záchranu kulturních památek, významné objevy a nálezy, příklady kvalitních oprav či restaurování a úspěšné prezentace kulturního dědictví. Takový je cíl soutěže NPÚ o ceny Patrimonium pro futuro. 
Za Kraj Vysočina letos soutěží dva počiny, které nominovalo odborné pracoviště NPÚ v Telči, a sice Restaurování kaple sv. Petra a Pavla v Bílém Kameni a Obnova a zpřístupnění zámku Červená Řečice. 
Veřejnost může online hlasovat pro svého favorita do konce září v soutěži o cenu pojmenovanou Památky děkují. 

 Nominovaná restaurovaná návesní kaple sv. Petra a Pavla v Bílém Kameni z 18. století stojí v centru obce blízko Jihlavy. Stavba na čtvercovém půdorysu se stanovou střechou a malou zvonicí byla podle odborníků roky udržována víceméně neodborně a bez komplexního přístupu a v posledních letech se nacházela v havarijním stavu. Před obnovou byla silně zavlhčena. 
„Venkovní fasáda byla cementová a ochuzená o původní architektonickou hodnotu, střešní krytina byla plechová a interiér byl ve větší míře přebílený. Neprodyšná cementová fasáda udržovala vlhkost ve zdivu, což způsobilo jeho silnou degradaci a statické narušení – během oprav se zřítila část korunní římsy,“ popisují památkáři.  
Staticky byla silně narušená i klenba kaple, což mělo negativní vliv i na omítkové vrstvy s původní výmalbou. V rámci obnovy byla nejprve zajištěna narušená klenba a obnovena střešní krytina z šindele. Objekt byl odvlhčen a podle historických fotografií byly obnoveny původní zdobné prvky fasády. 

„V poslední etapě v roce 2023 byla na základě stratigrafických průzkumů celoplošně odhalena původní bohatá výmalba interiéru, zafixovaná, plně retušovaná a rekonstruovaná do původní podoby z doby svého vzniku,“ dodávají památkáři. 
Akademický malíř Jan Knor při této obnově vedl studenty restaurátorské školy. Obnova byla podle památkářů provedena s citem pro umělecko-historické hodnoty objektu a s maximálním využitím dobových materiálů a technologií. 
Ředitel telčského pracoviště NPÚ Libor Karásek oceňuje přístup obce Bílý Kámen. Ta podle něho projevila ochotu a nadšení pro obnovu památky a zasadila se o její pokračování jako celku, včetně hodnotných detailů.
Původně totiž mělo jít pouze o technické zajištění kritického stavu památky. 

„Díky vstřícnosti a nadšení všech zúčastněných stran však práce pokračovaly i vizuálním zvelebením a obnovou původní podoby kaple z doby svého vzniku,“ vyzvedli památkáři z Telče. Na cenu NPÚ v kategorii Restaurování navrhli obec Bílý Kámen zastoupenou starostou Radimem Kriegsmannem.
 U druhého nominovaného projektu, Obnovy a zpřístupnění zámku Červená Řečice veřejnosti, jde o renesanční areál pevnostního typu. Podle památkářů má mimořádně pozoruhodné a téměř kompletně dochované opevnění, což nemá v rámci raně novověké architektury na našem území analogie. 

Hodnotu areálu vidí památkáři v dochované hmotné podstatě: „Zámek s převažujícím renesančním a barokním členěním je významným dokladem proměny staršího středověkého sídla na rezidenci zámeckého typu, k níž došlo v 16. století. Typická je výzdoba figurálním sgrafitem, završení budov vysokými renesančními štíty či lemování oken a dveří profilovaným kamenným ostěním.“

Zámek v Červené Řečici tak památkáři řadí mezi naše nejvýznamnější stavby z tohoto období. V roce 1948 ovšem přešel do rukou státu a ve správě MNV chátral. 
„Jeho záchranu komplikoval nezájem vlastníka, zatížení majetku vysokými dluhy a situaci ztěžovala také skutečnost, že pozemky pod zámkem byly předmětem dlouho neřešených církevních restitucí,“ popisují památkáři. 
Cesta k postupné záchraně památky v havarijním stavu začala podle nich až v roce 2008 s příchodem nového vlastníka, který dokázal vyřešit velmi obtížnou ekonomickou i právní situaci zámku. Následně bylo možno žádat o dotační prostředky z národních dotačních titulů a spolufinancování z EU. 

Pro své mimořádné hodnoty se zámek stal v roce 2014 národní kulturní památkou. V roce 2016 nastala rozsáhlá obnova exteriérů i interiérů obytného křídla, byla restaurována sgrafitová výzdoba vnějších fasád budov na 1. nádvoří a obnoven i vstupní most. 
V roce 2023 byl zámek otevřen veřejnosti a jeho obnovená část je prezentována jako letní sídlo vysokých církevních hodnostářů. Nabízí jednu prohlídkovou trasu, přibližuje pohled do soukromí vysokých církevních hodnostářů a seznamuje s dobovým prostředím církve. Interiérový videomapping za pomoci audiovizuálních technologií vypráví příběh stavebního vývoje památky. 

Se začátkem nové sezóny byla otevřena další expozice v hospodářském zázemí zámku. Věnuje se historii morových ran v Čechách a na Moravě.
Na cenu NPÚ v kategorii Prezentace a popularizace navrhl NPÚ Telč družstvo Zámek Šebestián zastoupené Danielem Davidem, Jiřím Moškořem a Vladimírem Moškořem a dále tým zapsaného ústavu Památky Plus a tým Lightside, s.r.o. 

Diskuze k článku