Folklórní odpoledne s cimbálovou muzikou Rathan se poslední květnovou neděli uskutečnilo ve Šmeralově statku, Centru tradiční lidové kultury v Třebíči. 
Že je vám to jméno statku povědomé? Asi ne každému. Doktor Bohumír Šmeral byl rodákem v tomto domě a dokonce tam měl za minulého režimu muzeum. Ještě nic? 
Takže Bohumír Šmeral byl rakouský a československý politik, novinář, předseda československé sociální demokracie, zakladatel Komunistické strany Československa a teoretik dělnického hnutí. Narodil se 25. října v Třebíči a zemřel 8. května v Moskvě, tedy v průběhu druhé větové války. 

Z Haškovy politické satiry Strana mírného pokroku v mezích zákona patřil k zakladatelům také této strany, to znamená, že se s bohémem Jaroslavem Haškem patrně dobře znal. 
Na hudebním pódiu se představila se široce pojatým celoodpoledním programem cimbálová muzika Rathan z Náměště nad Oslavou s primášem Radovanem Vejvodou. Kapela vznikla na jaře roku 2000 ze zkušených muzikantů, působících jak v oblasti folklóru, tak v oblasti vážné hudby. Název muzice propůjčil náměštský rybník. 

Kapela Rathan si pozvala jako hosta Folklórní soubor Podjavořičan z Telče, s nímž se na pódiu střídala, a vedla jakýsi muzikantský dialog na téma podhoráckých, horáckých písní, tradic, zvyků, obyčejů.
Soubor Podjavořičan byl založen v dubnu roku 1989. Ve svých řadách sdružuje mladé lidi se zájmem o folklór a zvyky z oblasti Horácka, především z Telče a okolí.
Jeho muzikanti hrají na zvláštní nástroje, takzvané skřipky či dyndy, říká se jím také pajerky nebo fiedelky. Jedná se o podomácku vyráběný až čtyřstrunný nástroj, který je jakousi zlidovělou formou houslí. 
Je vyráběný z jednoho kusu javorového dřeva se smrkovou deskou, jehož zvláštní konstrukce a speciální technika hry dává hudebnímu nástroji typický skřípající tón.  Na tyto nástroje také muzikanti zahráli společně s kolegy se souboru Rathan. A přítomní se dozvěděli i něco o historii skřipácké muziky. 

Skřipácká muzika na Jihlavsku je specifickým jevem spojovaným s existencí bývalého německého jazykového ostrova, který se nacházel na území bývalého okresu Jihlava a Havlíčkův Brod.
Skřipácké kapely se v původní podobě vyskytovaly například ve Stonařově, Jihlavě, Vyskytné či Štokách. Nejdéle se však skřipácká kapela udržela v Kozlově a poslední Havrdova kapela ve Velkém Beranově u Jihlavy, i když její členové byli Češi.
Právě pro svoji specifičnost byla Skřipácká muzika na Jihlavsku nominována a z rozhodnutí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury při Muzeu Vysočiny Třebíč v roce 2014 zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.
Po Běhu o Barchan a Betlémské cestě v Třešti je Skřipácká muzika na Jihlavsku třetím nemateriálním statkem z Kraje Vysočina, který se dostal na tento prestižní národní seznam.

Během odpoledne na statku pletl košíky Josef Pěnča z Rudíkova na Třebíčsku, čerstvý nositel ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Kraje Vysočina, a spolu s ním také osobnost kulturního a společenského života Vysočiny Milan Medvěd Kolář z Jihlavy.
Oba mistry košíkářství doplnil jejich mladý kolega z partnerského Dolního Rakouska Xaver Stockinger, který si podobně jako oni osvojil řemeslo sám a za krátký čas dosáhl pozoruhodných výsledků, které už jednou na Šmeralově statku ukázal při Řemeslnickém jarmarku v roce 2022. 

Všichni tři formou dílniček učili zájemce z řad návštěvníků základy, finesy a vychytávky pletení košíků, košů, koulí, ošatek, kurníků, váz či třeba plošných dárkových předmětů. 
Další, kdo přispěl k pohodové atmosféře odpoledne, byla etnografka Silva Smutná z Velké Bíteše, která přivezla přednášku o původu, výrobě a použití velkých tištěných plátěných šátků rozmanitých květinových vzorů. 
Svůj výklad doprovodila obrazovou prezentací a v závěru předvedla postup úvazu šátku ke slavnostnímu lidovému kroji, který si zájemci mohli souběžně vyzkoušet. 
Prozradila, že tak jak ona váže na akci šátky, se děje na jediném místě v České republice, v Březníku na Třebíčsku.

Diskuze k článku