Počty přijatých zvířat v 34 záchranných stanicích Národní sítě, koordinované Českým svazem ochránců přírody, každý den narůstají. Jedním z aktuálních důvodů příjmů handicapovaných zvířat je nepozornost při sečení, ořezávání keřů a stromů. Záchranné stanice evidují už 137 příjmů zvířat v souvislosti s těmito důvody.

Ostříhat bující keře je občas nutné. Nedělejte to však v této době. V hustých větvích je nyní spousta ptačích hnízd s vajíčky či mláďaty. Ne vždy si jich všimnete včas a po ostříhání větví, které je kryjí před predátory, je už pozdě. 
Mláďata se pak většinou stávají snadnou kořistí predátorů. Ve městech jsou jimi zejména straky. Lidé se v této době rovněž pouštějí do kácení či ořezávání stromů. U ovocných stromů to na svých zahradách mohou dělat kdykoliv a bez povolení, ale nesmí přitom ohrozit chráněné živočichy. 

Přitom lze nyní skoro v každé, i nenápadné dutině takové živočichy najít – ptáky, veverky, netopýry. Nezřídka pak obyvatelé takto zničených hnízd končí v záchranných stanicích. Někdy přinesou lidé do stanice i celé hnízdo s mláďaty. 
Přidělávají tak záchranářům obrovské množství starostí, aby se jimi vypiplaná mláďata mohla po čase vrátit do přírody. Obětmi kácení stromu se nedávno například stali tři špačci obecní, kteří byli přijati do záchranné stanice ve Vlašimi. 
Nálezce je tam odvezl i s kusem kmene, v jehož dutině se nacházelo hnízdo s mláďaty. Nyní jsou v péči ošetřovatelů a jejich osud je prozatím nejistý.

Dalším nebezpečím pro mláďata je sečení. Na rozdíl od ořezávání dřevin se se sečením trávy počkat nedá. Tragédie, o kterých už se dneska ví, se odehrávají na loukách, kde superrychlé sekačky zemědělců ve velkém likvidují malá (nejen) srnčata. 
Akce dobrovolníků vyhledávajících ležící srnčata těsně před sklizní dnes už dokonce s pomocí dronů sice přibývají, ale tuto srnčí katastrofu nezastaví. To snad jednou dokážou až termočidla umístěná přímo na sekačkách, propojená s jejich brzdami. Leč podobné, i když menší tragédie se odehrávají i na zahradách. Při sečení trávy by měl mít každý sekáč oči nastražené, aby včas zastavil, spatří-li před sebou ptáče či třeba mládě ježka. 

Móda robotických sekaček navíc tuto situaci komplikuje. Mládě před nimi prostě neuhne a sekačka před ním prostě nezastaví. Pustit robotickou sekačku do trávy v noci je vůči divokým zvířatům ještě bezohlednější, protože pak neohrozí jen mláďata, ale i dospělé noční živočichy, třeba ježky nebo žáby.

Zvířata po takových střetech se do záchranných stanic většinou nedostanou. Protože nepřežijí… V loňském roce jich přesto stanice přijaly celkem 361, letos to bylo za prvních pět měsíců celkem 137 zvířat. 
Prioritou Národní sítě záchranných stanic je, aby se eliminovaly příčiny, kvůli kterým se do stanic zvířata dostávají. Ne vždy to samozřejmě jde, ale zrovna u ořezávání dřevin či sečení trávy by to jít mělo!
 

Diskuze k článku