Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Autentické exponáty ze sbírky brněnské sběratelky Kristiny Kruntorád Ketmanové vracejí ještě do 23. června návštěvníky muzea na polenském zámku do časů 19. a začátku 20. století, za dveře oblékáren či ložnic tehdejších dam. 
Výstava (Móda) V nedbalkách vychází ze sbírky historických korzetů, prádla, galanterie a oděvů, kterou její majitelka s rodinnou vazbou na Polnou shromažďovala 15 let. 

Jak sběratelka vysvětluje v průvodním textu výstavy, zahrnuje sbírka čtyři desítky kousků historického prádla z časů do roku 1920, které jsou zároveň studijním materiálem pro tvorbu reprodukcí či průzkum tehdejších technologií.      
Vystavené exponáty dokládají dnes již těžko přijatelnou realitu pojetí spodního prádla, která v mnohých vyvolává lecjaké asociace, které však často mají daleko od pojmů pohodlí či praktičnost. Zároveň ale přibližují až dramatickou proměnu ženské siluety v průběhu jednoho století. 

„Sukně je jednou široká, jednou úzká, pas i poprsí se posouvají výš, či níž, klene se pozadí i hruď,“ popisuje sběratelka. Jak vysvětluje, základem spodního prádla byla v průběhu jeho vývoje košile a postupně se vyvíjely další typy spodních oděvů, jako jsou spodky, košilky, noční košile, česací pláště, čepečky a další. 

Dámy si podle sběratelky tvarovaly trup a boky za pomoci šněrovaček nebo korzetů, posléze i podvazkového pasu a podprsenky: „Na konci 19. století jsou korzety jednou delší, jednou kratší, ale vždy kladou důraz na pas a břicho nechávají pod pasem přiznané. V secesi se linie proměňuje a do módy vstupuje reformovaný korzet vepředu rovný, který břicho potlačuje a ženu prohýbá v zádech a tvoří známou esovitou siluetu.“ 

Tu pak na počátku 20. století střídá zcela odlišná móda štíhlé sloupcovité figury, kdy má korzet spíše za úkol zeštíhlit boky. Místo kostic nastupují spíše pružné materiály, k nižším korzetům a podvazkovým pasům nosí dámy podprsenky. Nadchází čas různých typů tvarujícího prádla, které se vyvíjí po celé 20. století. 
„Korzet se nosil přes košilku, přes spodní prádlo, protože samotný korzet nešlo úplně prát. Na výstavu chodí především dámy, ale pokud s nimi přicházejí i pánové, většinou rozhodně nelitují,“ komentují atraktivitu výstavy s úsměvem polenské muzejnice. 
Už na 27. června se chystá zahájení nové výstavy nazvané Zanechat stopu. Až do září bude představovat činnost a odkaz osobnosti polenského řezbáře, organizátora a všeuměla Františka Vacka.

Odkaz rodu Zejdliců   
V návštěvnosti se polenské Městské muzeum dostává zpět na předcovidová čísla. Ve své sbírkotvorné činnosti pokračuje mimo jiné v péči o odkaz místního šlechtického rodu Zejdliců ze Šenfeldu. 
Jak uvádí ředitelka muzea Alena Vyskočilová, je aktuálně v běhu proces restaurování velkého kovaného renesančního svícnu z počátku 17. století, který dlouhodobě stojí v expozici.  
Svícen byl ztotožněn a zadatován i díky pojetí cínové křtitelnice v místním kostele, která má výztuž nohou pojatu v identickém designu. Předměty z kostela a hrobky Zejdliců mají pro historii Polné mimořádný význam také proto, že v objektu hradu se prakticky žádné historické artefakty nedochovaly. 

Svícen byl původně barevný, dnes je ale barva už jen torzovitá. „A protože jsme zjistili, že je na něm skutečně původní polychromie a malby, nechávali jsme loni spolu s Polenským muzejním spolkem udělat restaurátorský průzkum. Jeho výsledkem byl právě návrh na restaurování,“ popisuje Vyskočilová. 

Přes zimu se svícen přestěhoval do dílny kovářského rodu Habermannů v Nových Dvorech. „Kovářské práce jsou tedy hotové a teď jsme obdrželi grant z ministerstva kultury na obnovu polychromie a maleb,“ přibližuje ředitelka aktuální stav projektu. 
Asi dvoumetrový svícen odcestoval začátkem června do restaurátorské dílny do Černošic. Poslední etapa restaurování má být dokončena do konce roku a v příští sezóně se má svícen vrátit do polenské muzejní expozice. 

Školy Polná zajímá
Vedle správy a prezentace sbírek, tematických výstav a pokrývání klasického návštěvnického režimu pokračuje Městské muzeum Polná rovněž ve vzdělávací činnosti. 
Prostředí muzea i zkušenosti jeho lektorů využívají školy nejen z Polné, ale i z Jihlavy či Přibyslavi. V muzeu se zastavují v rámci školních výletů, ale absolvují tu i projektové programy. Ty jsou obecně zaměřeny na historii Polné a Vysočiny v kontextu širších dějin od středověku do první světové války. 

Loni na podzim muzejníci navázali na školní vzdělávací plány a specificky se věnovali také působení československých legionářů. „Dětem ale opět vysvětlujeme i konkrétní místní příběhy, seznamujeme je s tím, jak se válka promítla do životů zdejších obyvatel,“ vysvětluje kurátorka sbírkových fondů muzea Ivana Opršalová.

Zejména pro místní školy a jejich výuku dějepisu aktuálně muzejníci zpracovávají téma Polná v 19. století. 
„To je velké místní téma. Při­blížíme školákům období, kdy byla Polná ve své historii a velikosti vlastně nejslavnější, a následně se vlivem několika dějinných událostí, velkého požáru a vývoje v regionu její význam i velikost umenšovaly a vedlo to k dalším důsledkům,“ komentuje toto téma Opršalová.  

Oblíbenou součástí polenské muzejní nabídky ale zůstává už po několik generací návštěvníků expozice Stará škola. Zájem je také o řemeslnou expozici. 
„Děti si prohlédnou stará řemesla, lékárnu, kupecký krám, lapidárium a hladomornu – to je samozřejmě baví nejvíc. Projekty, přednášky a programy na míru na několik témat jsou nadstavbou pro ty školy, které o ně mají zájem,“ uvažuje Opršalová. Pedagogové často spojují návštěvu muzea např. s tematikou polenského židovského ghetta a synagogy. 

Muzejníkům pomáhá od zimy v propagaci jejich programů také nově pojatá koncepce muzejního webu. „Jde především o vizuální změny, aby byl web uživatelsky přívětivější a aby se i nám snadněji spravoval,“ vysvětlují muzejníci.  
Aktuální novinkou je od května rovněž nově certifikované infocentrum zřízené v místě někdejší muzejní pokladny. Služby na pokladně se tak rozšířily o široké informace k dění v Polné, které jsou tu kromě pondělků návštěvníkům města k dispozici denně včetně svátků.  
I polenské muzeum připravuje na léto několik kulturních akcí. Celoodpolednímu rodinnému programu Řemesla naživo bude patřit nádvoří hradu v neděli 14. července. Oživí mimo jiné i řemeslnou expozici na hradě. 

Diskuze k článku