Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

„Cesta to bude náročná. Budeme se prodírat močály, bacha, ať nešlápnete na hada!“  
Tak nějak začíná u hlavního vstupu do jihlavské zoo nejnovější expedice českého cestovatele Emila Holuba, který se od 19. května společně s publikem vydává zahradou do africké vesničky Matongo. 
Vznik nového jihlavského souboru HD-Jéé (oficiálně působí od ledna letošního roku) si vyžádala mimořádná poptávka po divadelní produkci pro dětské a rodinné publikum. Po zdařilé pohádce Velká porucha (hraje se na Velké scéně HDJ) je africká výprava zoologickou zahradou v pořadí druhým velkým titulem, kterým se nový soubor prezentuje. 

Autor scénáře, režisér a loutkář Jiří Liška (* 1992, nedávný absolvent JAMU) je pod scénářem k tomuto svižnému kousku podepsán společně s širším kolektivem tvůrců. Představení v dramaturgii Barbory Jandové je totiž především hravé a je na něm velmi dobře znát, že vznikalo v tvůrčí atmosféře hereckých improvizačních hledání. 

Zcela plnohodnotně se tu navíc doplnily všechny inscenační složky - Afrikou a cestovatelskými výpravami 19. století inspirované domorodé masky, jednoduché loutky, cestovatelské přilby, kufry a přepravní bedny, anebo rytmická, rovněž černým kontinentem a dobou inspirovaná hudba. 
Pro uchování potřebné jednoduchosti, a zároveň autenticity má zásadní význam, že tohle všechno, včetně hereckého přístupu, tady spolu komunikuje v odpovídající a přesně zvolené míře stylizace.  

Pět Emilů z Holic
Neotřelým nápadem je skutečnost, že příběh dvou afrických cest a jejich dobrodružných, často velmi nebezpečných peripetií vypráví dětem hned pětice Emilů Holubů v podání tří herců a dvou hereček. To vytváří prostor pro nápaditý humor a zároveň přináší dostatek rukou a nohou pro herecké akce s jediným hlavním hrdinou.   

Ačkoli se hraje pod širým nebem, což s sebou vždy nese značná rizika v podobě promoklých rekvizit (generálka se ostatně musela 18. května právě kvůli dešti rušit), nerezignovali navíc inscenátoři ani na atraktivní divadelnost a docela náročné metaforické zobrazování. 

I v inscenačně složitém venkovním prostředí nabízejí např. parádní dobrodružnou scénu, v níž Emilové Holubové bojují v záhybech rozměrných modravých šatů mohutné řeky Zambezi s jejími rozbouřenými vodami.  
Navíc jde o jeden z momentů podtrhujících v představení důležitý motiv naděje a nezdolnosti. Opakovaně se scénář vrací k cestovatelově odhodlanosti, když hrdina pokračuje v putování, přestože jeho pracně získané sbírky a deníky ničí tu oheň, tu rozbouřená řeka, tu domorodci. 

Jak se ukazuje, při stavbě souboru HD-Jéé mělo Horácké divadlo v jedné okolnosti velmi dobrou ruku. Řeč je o přechodu dlouholetého herce „velkého“ činoherního souboru Stanislava Gerstnera do řad souboru pro dětského diváka. 
Teprve v samotném představení se naplno ukazuje očekávané. Že totiž jeho zkušenost, humor a nenucená přirozenost vůči dětskému publiku dodávají představení (a dost možná i mladým hereckým kolegům) jistotu a pocit, že tady tak nějak o nic nejde, že se tu vlastně nemá co pokazit. 

Zatímco někteří z mladých kolegů, byť vesměs výborní, přece jen tu a tam herecky zatlačí na pilu a zapůsobí maličko „školeně“, Stanislav Gerstner tohle nemá zapotřebí a „má to tam“. Ať už coby průvodce v gumákách diriguje výpravu k Matongu, anebo posléze bojuje s vychytralými loupeživými domorodci, nemáte pocit, že se do čehokoli stylizuje, že cokoli hraje. Jste prostě v Africe a takhle to bylo. 

„Edukační efekt“ 
Titulem Velkolepá expedice Emila Holuba navazuje Horácké divadlo na úspěšné uvádění Knihy džunglí v areálu jihlavské zoologické zahrady v předchozích sezónách. Kiplingova Mauglího, Akélu, Baghíru, Balúa, Ká, Šerchána a bandu opic nyní v zahradě nahradila pětice Emilů Holubů a HDJ potvrzuje, že pro děti vždy umělo a umí. 

Bonusem navíc je tady cosi, co bychom mohli tentokrát nazvat přímo „edukačním efektem“. Nápadité je už rozdávání tištěných doprovodných „dobových“ novin se základními informacemi o Africe, o Emilu Holubovi nebo o mecenáších jeho cest. Novin s africkými příslovími, s rozhovory s aktéry či aktuálními novinkami o Holubových afrických úspěších, výstavách a přednáškách. 

Příjemný je v tom směru také lidský rozměr inscenace - velký a záměrně tak trochu patetický důraz položený na vykreslení vztahu cestovatele ke své zemi, k rodným Holicím, ke své mamince. I z celých dvoustranových doprovodných novin ostatně vyčnívá jedna zcela nenápadná větička, jedno její vyslovené přání: „Hlavně aby se v pořádku vrátil!“  

Divadelní novinka v Zoo Jihlava je zábavná, a zároveň bez nadsázky naplňuje aspekty žánru dokudivadla pro děti. Když autor těchto řádků objevil málem před půlstoletím v regálech jihlavské knihovny dobrodružné knížky akademika Františka Běhounka (českého Julese Vernea, vědeckého účastníka Nobileho letu nad severním pólem a ztroskotání vzducholodi Italia v roce 1928) a kompletně ho posléze přelouskal, byl to v šedivé atmosféře tehdejší doby jeden z mála fantazijních ostrůvků dálek a dokumentárně-dobrodružné literatury pro mládež.  

Právě Běhounek je uváděn u nové inscenace souboru HD-Jéé jako jeden z inspiračních zdrojů. Možnosti dnešních dětí jsou ovšem nesrovnatelné. 
Ale přestože žijeme v časech totálně přístupných informací, milionu různých nabídek a možností, není vůbec těžké si představit, že takovýto poctivě připravený divadelní prožitek může zasít semínko zájmu, poskytnout vzor. Kdož ví, třeba dokáže i nasměrovat leckteré dítko do knihovny (nebo aspoň na ten internet) a potažmo klidně na nějakou zajímavou životní profesní cestu.   
 

Diskuze k článku