Životní sen se splnil Eduardovi Hoškovi z Třebíče. Sběratel starých psacích strojů má stálou výstavu na zámku ve Valči na Třebíčsku.  
Jeho sběratelská vášeň začala naprosto nevinně. Zhruba před 17 lety navštívil v Třebíči bazar a uviděl tam starý psací stroj, který okamžitě zaujal jeho pozornost. 

„Do té chvíle jsem znal jen tehdy populární Consuly, bageliťáky červený, modrý, růžový. Ale ano, starý stroje jsem viděl ve filmech pro pamětníky, ale takhle, naživo, to byl zážitek,“ vzpomíná Hošek. 
Bazar navštívil s manželkou, a protože i jí se psací stroj líbil, pan Eduard ho koupil. Vyčistil ho a v jeho bytě ho umístil na čestné místo jako dekoraci. 

„Měl jsem z toho velkou radost a pak mě napadlo podívat se na internet, co je to za kousek. A zjistil jsem, že se jedná o německý psací stroj a je to vzácný sběratelský kus,“ vysvětluje Hošek. 

Tak začalo jeho pátrání po dalších strojích, následovaly další koupě a nyní jeho sbírka čítá zhruba 40 psacích strojů. Přiznává, že všechny kupovat nemusel, ale ponechal si všechny, je mu líto se i těch méně atraktivních zbavit. 

Následovalo vyhledávání webových stránek amerických sběratelů, kde skupiny mají až tisíc členů, a ty si Hošek překládal. „Ty stránky jsou úžasný, obsahují veškeré informace o všech psacích strojích,“ naznačuje.  

To mu velice usnadnilo se v historii psacích strojů orientovat. A koníček ho zcela pohltil. Dozvídal se, které stroje jsou sběratelské a jakou mají asi hodnotu. Nyní se už může pochlubit opravdovými originály, které nejsou nikde dostupné. 

Umí jen datlovat  
Pokud má někdo takovou sbírku psacích stojů, určitě na nich umí psát všemi deseti, ale to Eduard Hošek vyvrací. „Umím na nich tak maximálně datlovat, jak se říká,“ usmívá se. 

Připomíná, že celý život pracoval jako stavař ve firmě manžela majitelky zámku, který před pár měsíci předčasně zemřel. 
„Pracoval jsem u něj asi 25 let. Pokud jde o výstavu, původně jsem oslovil město Třebíč, ale nikdo mi neodpověděl. Tak jsem oslavil paní Valovou, která si asi nejdříve ověřila, kdo jsem, a pak byla pro,“ poukazuje pan Eduard. 

Prošli spolu některé prostory a ty v bývalé sýpce na půdě považuje Hošek za naprosto úžasné, přizpůsobovat je muzeu začal letos na počátku roku. 
Nastínil, že sbírá psací stroje do roku 1940, ty mladší velice výjimečně. Připouští, že otevření muzea ještě s majitelkou a ředitelkou Valovou neurčili, ale určitě se bude jednat o víkendové dny. 

„Samozřejmě pokud budou mít o výstavu zájem návštěvníci hotelu, který je součástí zámku, nebude to problém. Stačí mně zavolat, přijede zájezd v tu a tu hodinu a já přijedu a účastníky provedu,“ naznačuje třebíčský sběratel. 

Netají, že stejnou službu nabídne i školním výletům. Pokud jde o další plány, Eduard Hošek tvrdí, že nyní se mu splnilo vše, co si od sbírky přál, aby měla svoje důstojné místo. 
Součástí vernisáže se stal i křest knihy, kterou Eduard Hošek napsal o historii psacích strojů. Za léta, kdy se koníčku věnuje, shromáždil velké množství poznámek. 

„Zjistil jsem, že žádná taková knížka neexistuje. Nakonec jsem objevil publikaci národně technického muzea, která ale nebyla v distribuci, a tu jsem si od instituce objednal a ona se mi po čase rozpadla,“ vzpomíná Hošek.
Nakonec se domluvil s Dušanem Němcem z Třebíče, že knihu vytvoří. Hošek přiznává, že vznik provázeli určité technické problémy, ale nyní je na světě a k dostání na výstavě. 

Fotky strojů
„Mám tam fotky převážně jen svých psacích strojů, abych se nedostal do problémů,“ doplňuje sběratel Hošek. V úvodu vernisáže zaznělo, že výstava na valečském zámku je jediná na Moravě. 

„Každý ze strojů je svědkem minulosti, literatury, své doby, kdy psaní vznikalo na papíře pomocí tlačítek a válečků. V dnešním digitálním světě se jedná o pozůstatky minulosti. Dnes už nikde není slyšet typické cinknutí na konci řádku. Avšak dědictví těchto strojů zůstává živé a inspirativní. Abychom se zamysleli, jak rychle se maní technologie, které nás obklopují,“ hodnotí výstavu Anežka Valová. 
Dodává, že kniha Eduarda Hoška, která se dočká křtu, se jmenuje Vítejte v malebném světě starožitných psacích strojů.

Diskuze k článku