Počet turistů na Vysočině ve třetím čtvrtletí tohoto roku rostl o sedm procent. Kraj navštívilo více turistů, než tomu bylo ve třetím čtvrtletí předcovidového roku 2019, a to o rovných třináct procent. Vyplývá to z čísel krajské organizace Vysočina Tourism.

„Čísla za celý rok budeme mít k dispozici v únoru příštího roku,“ uvedla ředitelka Oľga Königová. Vysočinu si pro svoji dovolenou vybralo více než 0,5 milionu turistů, z toho bylo více než 491 tisíc hostů domácích, 87 procent, a téměř 70 tisíc hostů zahraničních, třináct procent. 

„Těší nás, že se Vysočině v oblasti turismu podařilo postupně dosáhnout předcovidových čísel, dokonce je i překonat. Turistický ruch v našem kraji má stále velký potenciál. Pevně věřím, že se nám bude dařit jej aktivně rozvíjet i nadále,“ okomentoval čísla Roman Fabeš, náměstek hejtmana Kraje Vysočina, který oblast cestovního ruchu zastřešuje.

Zajímavé je srovnání zmiňovaného poměru domácího a zahraničního cestovního ruchu v letošním roce se situací v roce 2019. Je naprosto identický. 
I v roce 2019, stejně jako letos, tvořili domácí turisté 87 procent a zahraniční třináct procent. Ani země, odkud nejčastěji přicestovali turisté ze zahraničí, se příliš nezměnily. 

Nejvíce Slováků
Ve 3. čtvrtletí letošního roku přijelo na Vysočinu nejvíce Slováků 18.864, meziroční nárůst o 31 procent. Následovali hosté z Německa, 15.154, meziroční nárůst o 20 procent, Polska 8889, meziroční nárůst o 16 procent, Nizozemska 3308, meziroční nárůst o 20 procent a Rakouska 2293, meziroční pokles o 0,1 procenta.

Dobrá zpráva zní, že celkový počet příjezdů z TOP pěti zemí, jejichž obyvatelé Vysočinu nejčastěji navštěvují, se ve srovnání se 3. čtvrtletím 2019 také zvýšil. 
„Tato čísla nám potvrzují, že má velký smysl na tyto trhy zaměřovat zahraniční kampaně. Letos jsme cílili zejména na slovenský a německý trh, což se i odrazilo v nárůstu návštěvnosti,“ naznačila Königová.

Doplnila, že obecně přitom platí, že Češi cestující po Česku utrácejí v průměru za osobu a den méně než hosté ze zahraničí. Zatímco Češi cestující po Česku loni utráceli za osobu a den už víc než před pandemií 802 versus 704 korun, cizinci naopak méně. 

Loni to bylo 1907, v roce 2019 se přitom jednalo o 2203 korun. Potenciál hostů ze zahraničí pro tuzemskou ekonomiku je tedy víc než zřejmý.
Velkou roli v cestovním ruchu hrají přímá letecká spojení, na kterých agentura CzechTourism intenzivně pracuje s Letištěm Praha a dalšími subjekty. 

V letošním roce se například podařilo zprovoznit linky Praha – Soul či Praha – Tchaj-Pej. Ty mají vliv i na počet turistů z Asie na Vysočině a do budoucna se očekává jejich nárůst. Například za období červenec 2022 – červen 2023 na Vysočinu přijelo 1911 turistů z Tchaj-wanu.

„Letošní turistická sezóna byla viditelně živější než vloni. Dokonce jsme zaznamenali větší počet zahraničních turistů než v předchozí sezóně,“ konstatoval Dana Myšičková z odboru vnějších a vnitřních vztahů v Havlíčkově Brodě.

Jihlava: láká podzemí i Mahler
Nárůst turistů v letošním roce hlásí krajské město Jihlava. „Data za celé území vyhodnocujeme až ke konci kalendářního roku, protože většina turistických cílů ve městě nezavírá své brány s koncem října, jak tomu bývá na hradech a zámcích,“ informovala Magdaléna Svatoňová z městské organizace Brána Jihlavy. 

Poukázala, že v každém případě už při průběžném hodnocení je zřejmý nárůst návštěvnosti ve všech provozech, bráně Matky Boží, Domu Gustava Mahlera, Jihlavském podzemí i na turistických informačních centrech nejen oproti loňskému roku, ale i oproti roku 2019, který je pro porovnání výkonnostních dat v cestovním ruchu považovaný jako poslední relevantní. 

Nejnavštěvovanější památkou zůstává Jihlavské podzemí, které dosahuje návštěvnosti na hranici svých technických možností. „Velice nás těší vzrůstající zájem o komentované procházky městem, které jsme zařadili do nabídky v loňské sezóně, a v letošním roce se nám podařilo výrazně rozšířit jejich tématickou nabídku. Dům Gustava Mahlera opět láká zahraniční návštěvníky, nejčastějšími byly návštěvy z Rakouska, USA a Jižní Koreje,“ dodala Svatoňová. 

Návštěvnost druhého největšího města na Vysočině Třebíče mírně klesla. Od začátku roku navštívilo Třebíč přes 80 tisíc turistů, většinu tvoří tuzemští návštěvníci. 

Třebíč: mírný pokles
Oproti loňskému roku se jedná o zhruba osmiprocentní pokles, v roce 2022 se do Třebíče vydalo 87 tisíc návštěvníků.   Začínají se vracet také zahraniční návštěvníci ze sousedních zemí.  

„Stále nám chybí návštěvníci ze vzdálených trhů jako je Čína, Jižní Amerika nebo Spojené státy americké,“ hodnotí sezonu Nikola Černá, ředitelka Městského kulturního střediska v Třebíči. 

Provoz památek v Třebíči zajišťují tři turistická informační centra (TIC). Národní dům na Karlově náměstí spravuje městkou věž, vodojem a větrný mlýn. Tyto památky navštívilo zhruba o dva tisíce turistů méně než v roce 2022.  

Židovskou čtvrtí provází zájemce zaměstnanci TIC Zadní synagoga, také zde se návštěvnost památek snížila o zhruba dva tisíce návštěvníků. Obě zmíněná informační centra zaznamenala propad jak v návštěvnosti památek, tak i provozů. 

Jedinou památkou se stejnou návštěvností jako v loňském roce zůstala bazilika sv. Prokopa. Navštívilo ji přes čtrnáct tisíc zájemců. 
„V památce UNESCO a zámeckém areálu se během hlavní turistické sezony koná velké množství akcí, nebo kostýmovaných a speciálních prohlídek, které lákají turisty nejen z Vysočiny,“ vysvětluje návštěvnost baziliky Černá. Také TIC Bazilika zaznamenalo propad v návštěvnosti, přičemž se jedná o největší a nejvytíženější ze tří informačních center. 

Žďár: nová vizitka
Od července do září 2023 navštívilo Turistické informační centrum Žďár nad Sázavou 7399 návštěvníků, z toho 5534 tuzemských turistů, 94 zahraničních návštěvníků a 1771 občanů města a jeho okolí. 

„Oproti sezóně roku 2022 jsme tedy zaznamenali nárůst návštěvnosti o 1395 návštěvníků a tržby o téměř 45 tisíc korun,“ poukázala mluvčí radnice Blanka Sobolová. 
V prázdninových měsících se Žďár zapojil jako jedno z návštěvních míst do hry České televize D Konec Telky a zřídil a spravoval „kešku“ k této hře v parku na Farských humnech.

„Za finančního přispění Kraje Vysočina z dotačního programu Turistická informační centra 2023 Fondu Vysočiny jsme před turistickou sezónou vydali skládačku Poznej aktivně Žďársko s dětmi a zaktualizovali trhací mapu města formátu A3, na jejíž druhé straně je mapa Koruna Vysočiny s významnými cíli naší turistické destinace,“ pokračovala Sobolová. 

Doplnila, že město v rámci spolupráce s Korunou Vysočiny pro děti připravilo městskou hru Putování se žďárským kaprem. Obdobná putování vznikla v dalších městech Koruny Vysočiny – Novém Městě na Moravě, Bystřici nad Pernštejnem, Jimramově a Nedvědici. 

„Nabídku turistických vizitek jsme rozšířili o výroční vizitku 300 let od úmrtí Jana Blažeje Santiniho Aichla a absolventskou vizitku k Putování městy Koruny Vysočiny. 
Regionální produkty jsme obohatili o netradiční výrobky ze sklárny Karlov, jako je svítící půllitr, panák v kombinaci sklo a kov skleněné svítící kamínky s pískováním Na Žďár. V sezóně byl velký zájem o pivo Revolta, a to nejen o světlou jedenáctku Santiniho hvězda, ale zejména o zlatou třináctku Santini 300,“ dodala mluvčí Sobolová.

Diskuze k článku