Knížata a králové z dynastie Přemyslovců vládli českým zemím více než čtyři století. Na pomyslné politické mapě dokázali prosadit mocensky stále významnější státní útvar a během dlouhého období jejich vlády doznala krajina i lidská sídla výrazné proměny - lesy pozvolna nahrazovala obdělávaná půda, dřevěná hradiště obehnaná palisádovým opevněním byla přestavována na kamenné hrady a pověření lokátoři vyměřovali plochy pro stavbu vesnic a měst. 

Mecenášstvím Přemyslovců a příslušníků šlechty či církve vznikala umělecká díla, z nichž některá se dochovala do současnosti. O dvorské reprezentaci a mecenátu v období vlády posledních Přemyslovců pojednává nyní vydaná publikace Kristýny Solomon a Tomáše Somera.

Vzhledem k důkladnému stavu poznání se autoři soustředili pouze na určité oblasti daného tématu, kterými jsou - fenomén rytířských románů, kodex rytíře a z něho často vyplývajícího násilí, v opaku dvorská láska jako sociální konstrukt a zároveň inspirace pro panovníka i příslušníky středověké aristokracie ovlivňující vznik konkrétních forem reprezentace a mecenátu. 

V pěti kapitolách nechávají čtenáře nahlédnout do prostředí královského dvora i myšlenkového světa posledních Přemyslovců a rodů pánů z Rýzmburka, Lichtenburka a Šternberka. 

Informativně hodnotný text více tvoří ikonografický rozbor zdrojů inspirace středověkých donátorů než dochovaných reálií jejich mecenátu. Je doplněn kvalitními fotografiemi dobových pečetí, rukopisů (Codex Manesse) a památkových objektů – např. hrady Osek (Rýzmburk), Lipnice, Lichnice, kláštery Koruna u Třebařova, Osek u Duchcova. V dějinné souvislosti však chybí jakákoliv zmínka o významné fundaci krále Přemysla Otakara II., kterou byl založen klášter ve Zlaté Koruně. 

Ve značném množství textových údajů se nepřesnosti téměř nevyskytují, pouze v pasáži věnované heraldice je uvedeno, že příslušníci veškerých linií rozrodu Ronovců (Berkové z Dubé, páni z Lichtenburka, z Lipé, z Ronova) byli nositeli erbu ve zlatém poli dvou zkřížených černých ostrví o šesti sucích, ale linie Míčanů z Klinštejna (téhož rodového původu) užívala erb ve zlatém poli dvou zkřížených černých ostrví o pěti sucích. 

Kniha Dvorská reprezentace a mecenát za vlády posledních Přemyslovců výrazně přispívá k doplnění znalostí o časech, které o několik desetiletí předcházely panování Otce vlasti - císaře a krále Karla IV., neboť její autoři dokázali přesvědčivě vyvrátit tvrzení o době Lucemburků jako o jediném kulturním vrcholu v období středověku.
 

Diskuze k článku