Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Snad žádná z událostí, které se odehrály z našeho pohledu na druhém konci světa, nevzbudila na Jihlavsku takové emoce jako vojenský převrat v Chile. Došlo k němu před 50 lety 11. září 1973. 

Vojenská junta pod vedením generála Augusto Pinocheta svrhla v demokratických volbách zvolenou vládu Lidové jednoty. Při násilném převzetí moci armádou zahynul prezident Chile Salvador Allende. 

Vojenská junta složená ze tří generálů A. Pinocheta, Gustavo Leigha (byl považován z pučistů za nejtvrdšího a nejradikálnějšího) a Césara Mendozy a admirála José Merina Castra rozpoutala rozsáhlé represe proti svým odpůrcům, zejména z levicové části politického spektra. 
Jelikož byl Allendeho režim v komunistickém Československu považován za spřátelený, nastalo po puči v našich sdělovacích prostředcích ostré napadání představitelů junty. 

Výjimkou nebyla ani Vysočina. Noviny Jiskra se do nového režimu v Chile navážely ve vydáních déle než měsíc. To je u regionálního tisku k událostem v Jižní Americe zcela unikátní. 

„Jednotný hlas občanů Jihlavska: Jsme s lidem Chile,“ objevuje se článek pod tímto názvem na titulní straně Jiskry týden po vojenském převratu 18. září. 
„Pracující s obavami sledují hrdinný boj lidu této země proti fašistické kontrarevoluci. Po reakčním puči ještě více zesílila solidarita našich pracujících s dalekými přáteli,“ píše se mimo jiné v článku. 

Přicházejí rezoluce z různých institucí a podniků na Jihlavsku odsuzující svržení vlády Lidové jednoty. Znění rezolucí je velice podobné, tendenční a poplatné normalizačnímu komunistickému režimu v Československu. 

„Celý svět uctívá památku prezidenta Allendeho, který položil svůj život za spravedlivou věc chilského lidu a s odporem pohlíží na současné řádění reakce, proti kterému důrazně protestujeme,“ napsali do Jiskry například zaměstnanci jihlavské Zbrojovky. 

„Stojíme celým srdcem na straně spravedlivého boje chilského lidu a vyjadřujeme solidaritu vládě lidové jednoty. Odsuzujeme činnost reakčních sil, které se pokusily rozpoutat občanskou válku,“ přidali se zaměstnanci jihlavského podniku Jihomoravských plynáren. 

Rezoluce neustávají
Rezoluce z podniků a institucí na Jihlavsku pokračují i v následujících vydáních Jiskry. „Do naší redakce denně přicházejí stále nové zprávy o solidaritě s lidem Chile,“ konstatoval článek Jiskry ze dne 21. září. 

Vybrali jsme citace z nejzajímavější z nich: „Znovu jsme se přesvědčili, že imperialismus v zájmu uhájení svých pozic se neštítí žádných zločinů a bezohledně zasahuje všude tam, kde si lid zvolil demokratickou cestu vývoje,“ uvedli mimo jiné ve svém prohlášení zaměstnanci jihlavského Motorpalu, které dokonce adresovali na chilské velvyslanectví v Praze. 

Z jejich rezoluce je zcela patrné, že situaci v Chile kladou za vinu USA a jejich spojencům. 
„Těžce neseme zvůli vojenské junty, která krvavě potlačuje boj chilského lidu za svobodu. Jsme solidární s jeho bojem a budeme nadále svou prací podporovat lid této země až do jeho konečného vítězství,“ zmínili ve své rezoluci zaměstnanci Horáckého divadla v Jihlavě. 

Svá odsouzení puče v Chile do Jiskry dále zaslali například zástupci armády, pracovníci Okresního veterinárního zařízení v Jihlavě, pracovníci celnice v Jihlavě, učitelé, pracovníci a žáci Základní devítileté školy v Batelově, zaměstnanci Jihlavanu, komunisté z Okresního národního výboru (ONV), svazáci ze Skláren a učňovského střediska národního podniku Bohemia v Dobroníně nebo zaměstnanci Jednoty v Třešti. 

Propusťte Corvalána!
V roce 1968 patřila Jiskra k novinám, které podporovaly obrodný proces pražského jara 1968. Poté přišli noví redaktoři, kteří souzněli s normalizací. O pět let později horují za jednoho z  nepřátel. 

Vojenskou juntou zatčený generální tajemník Komunistické strany Chile Luis Corvalán patřil k ojedinělým zjevům v negativním slova smyslu. Řadil se k naprostému minimu komunistů mimo východní blok, kteří podpořili okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. 

Titulek vydání novin z 5. října 1973: „35.000 odborářů Jihlavska protestuje: Propusťte Luise Corvalána,“ tak působí dosti nepatřičně. Článek je opět složený z rezolucí ze státních podniků a institucí. Podobně je tomu i v dalším vydání Jiskry. 

Avšak pouze tři z rezolucí přímo L. Corvalána jmenují. Ostatní svým vyzněním hlavně odsuzují vojenský převrat a nastolenou diktaturu. 
„Naše rozhořčení nad fašistickou zvůlí vojenské junty znásobuje zatčení a nezákonné věznění soudruha L. Corvalána. Protestujeme co nejrozhodněji proti tomuto násilí. Žádáme jeho propuštění,“ zmiňují se o něm v rezoluci například zaměstnanci jihlavské pobočky Tesly Lanškroun. 

Další rezoluce přišly například od občanského výboru v Telči, zaměstnanců Státního rybářství v Telči, od 600 studentů, pedagogů a zaměstnanců jihlavské pobočky Vysoké školy zemědělské v Brně, od členek základních organizaci Českého svazu žen ve Smrčné a Dobroníně, zaměstnanci sklárny v Janštejně, zaměstnanců oděvního družstva Vývoj Třešť nebo od pracovníků národního podniku Snaha v Jihlavě. 

Státní převrat v Chile tak zcela upozadil dvě zásadní světové události mnohem většího rozsahu. Tou jednou byla vrcholící válka ve Vietnamu a arabsko – izraelská válka z října 1973. O tomto konfliktu na Blízkém východě jsme v dobové Jiskře nenašli ani zmínku. 

Vítězem této dvoutýdenní války se stal Izrael. Arabské státy jako odpověď za pomoc západních států Izraeli omezily těžbu ropy. 
To s sebou přineslo raketové zdražení pohonných hmot a nástup ropné krize, která zanedlouho zasáhla celý svět. 
 

Diskuze k článku