Reklama
Dnes je čtvrtek 18.07.2024     svátek má Drahomíra

Fasáda jezuitského kostela svatého Ignáce z Loyoly dostane po renovaci “kamenné barvy“

RESTAURÁTORKA Radka Levínská na lešení fasády kostela sv. Ignáce u jedné z restaurovaných plastických hlav. Foto: Jiří Varhaník
RESTAURÁTORKA Radka Levínská na lešení fasády kostela sv. Ignáce u jedné z restaurovaných plastických hlav. Foto: Jiří Varhaník

11.5.2023 Kultura/Komentáře (0), autor:
Jiří Varhaník

Renovace kostela sv. Ignáce z Loyoly začala loni v červnu. Z bezmála třicetimilionové dotace bylo do jara proinvestováno pět milionů, hotovo má být do podzimu. Během adventu už by měl kostel věřící i návštěvníky vítat v novém kabátě. Následně má začít navazující rekonstrukce interiérů. 


Kostel je opravován na základě projektu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím fondu EHP částkou téměř 26 milionů Kč.
Střechu kostela kryl nevyhovující materiál, bonnský šindel. Od jara ho začali stavebníci sundávat, demontovali také deskové podbití pod ním a měnili nebo doplňovali poškozené trámy. Novou krytinou bude měděný plech. 


„Rýny a podobně jsou většinou v dobrém stavu, ty zůstanou,“ řekl JL farář římskokatolické farnosti u kostela sv. Jakuba a manažer projektu P. Marian Jiří Husek.  


Probíhá restaurování vstupních dveří, výměna krytiny věžičky - sanktusníku za novou měděnou apod. Během oprav také stavebníci přesouvají tuny suti z podkroví. Na tvorbě této vrstvy se po léta podíleli svým trusem i početní holubi, kteří znehodnocují části krovu a poškozují fasádu. V suti se našly také zbytky břidlice, takže v některé z fází měl možná kostel i břidlicovou střechu. 

 

Nenahatí andílci 
Restaurátorský průzkum fasády probíhal ve dvou fázích. Jak vysvětluje restaurátorka sakrálních objektů Radka Levínská, první seznámení s fasádou, materiálem a jeho stavem, s množstvím doplňků a barevností probíhalo „z chodníku“ dříve, než se oprava fasády soutěžila. 


Z lešení posléze restaurátoři provedli detailnější průzkum. Vrstvy a detaily zkoumali už se zaměřením na vlastní restaurátorské postupy. 
„Velmi nás překvapil materiál, ze kterého jsou provedeny sochy, protože jsme se domnívali, že jsou kamenné. Ukázalo, se, že nikoli. A není to vlastně ani štuk, ani kámen. Dalo by se říci, že to není úplně umělý kámen, je to něco mezi, protože materiál pojiva je něco mezi vápnem a cementem. Je to velmi zajímavý materiál, se kterým jsem se doposud nesetkala, bylo to nové seznámení, velmi zajímavé. Už to, že to má červenou barvu, bylo poměrně zvláštní,“ uvažuje Levínská.  
V průběhu druhého průzkumu dokonce restaurátoři zjistili, že použity byly dvě vrstvy červené. Původní sochařská výzdoba tedy byla později upravena podobným materiálem. 


„Třeba jsme objevili, že andílci na fasádě byli původně bez oděvu, nazí. A časem jim přidělali různé roušky, drapérie a cudně jim zakryli intimní partie,“ komentuje restaurátorka zajímavý historický postup někdejších stavitelů. 
Práci restaurátorů vysoce oceňuje Petr Severa, pracovník památkové péče Národního památkového ústavu v Telči: „Paní Levínská s kolegou Vlasákem zpracovala velmi dobrý restaurátorský záměr, který se roky připravoval z chodníku, posléze z plošiny a čekalo se, až se postaví lešení a restaurátoři se dostanou k fasádě. Pak se snad každý decimetr proklepal kolem plastických prvků, jestli je tam dutina, nebo ne. Byl to obrovský proces, kdy bylo potřeba odhalit tu hmotu, kterou je třeba nějakým způsobem konzervovat, sanovat, a až potom na ni přijde ta barevná vrstva ještě na vrstvu podkladu.“ 


Se začátkem letošních prací už byla většina plastických prvků sanována. Stavu fasády podle stavitelů nepomohly opravy, kterými během staletí prošla. Na fasádě se podle Levínské na sebe vrstvily různé materiály, ať už více vápenné, nebo více cementové. 
Původní plastické prvky jsou modelovány přímo na fasádě. Malá část z nich jsou dnes už prefabrikáty – pozdější cementové odlitky chybějících prvků zřejmě z 19. a 20. století.  

 

Boj se sarkofágy 
Také podle restaurátora René Vlasáka, který se věnuje restaurování kamenných a štukových prvků fasády, musel být způsob jejího restaurování v průběhu práce přehodnocen a zpřísněn: „Mnohdy zcela rozpadající se plastický dekor bylo nutné postupně zpevnit ve všech vrstvách a domodelovat do původní podoby.“ 


„Při obnovách ve 20. století se tam už vrstvil jenom cement, což se v důsledku ukázalo jako krajně kontraproduktivní zásahy,“ dodává R. Levínská, „my jsme bojovali s takovými sarkofágy, ve kterých se nám ukrývala ta původní modelace. Jenže taková cementová slupka způsobuje degradaci toho původního materiálu, prostě se v tom rozpadá.“


Před restaurátory tak stála volba: „Buď to tam nechat s tím, že se to pod tím bude dál rozpadat. Anebo tu cementovou vrstvu sejmout a riskovat, že poškodíme tu spodní původní modelaci.“
U každé konkrétní plastiky si tak restaurátoři stanovili postup. Nezbytné byly postupné zpevňovací zásahy doslova kousek po kousku, včetně nutných technologických pauz, což značně prodloužilo práce. Vyskytla se např. i situace, kdy chyběla celá hlava a byla nezbytná úplná rekonstrukce. 


Ve spodních dvou nikách fasády stávaly dřevěné plastiky svatých Petra a Pavla, dnes uložené v diecézním muzeu v Brně.
„Podle restaurátorského průzkumu jsou ve stavu, kdy je sice lze restaurovat, ale už není vhodné je umisťovat ven, na slunce, vítr a déšť,“ uvedl technický zástupce investora stavby Aleš Taufar. V současné etapě rekonstrukce se podle něho s opravou těchto plastik nepočítá, ale v následné druhé etapě oprav mají být rekonstruovány. Do nik by ale podle předpokladu investora měly být osazeny repliky. 


Podle projektanta rekonstrukce Karla Voldána jsou součástí fasády také kostelní hodiny. Ty mají být po opravě funkční, našly se i rafičky, řešila se podoba ciferníku. „Takže hodiny lze zprovoznit. Mělo by to být v této fázi oprav, dokud stojí lešení, protože potom už tam nikdo nepoleze,“ potvrdil JL také farář Husek.  

 

Jakou měla barvu?
Svou barevností se má fasáda vrátit do původní, raně barokní podoby. Jak připomíná projektant Voldán, byl kostel vystavěn po roce 1685, všechny původní omítky ale byly v minulosti otlučeny. 
„A rekonstrukce, které tady probíhaly v 90. letech 20. století, nebyly úplně zdařilé. Shodou okolností v ulici Hluboké, kde se na to nesáhlo, je kvalita těch omítek daleko lepší než na tom průčelí, kde v těch 90. letech byly použity nevhodné materiály a ty omítky byly nesoudržné a musely se často obouchávat,“ uvedl projektant.


Ani pro určení původní barevnosti tak nebyly k dispozici zbytky původních omítek, a tak odborníci museli vycházet z historických údajů a dobových zvyklostí na jezuitských stavbách. V názoru na pravděpodobnou barevnost fasády v 17. století ovšem nejsou restaurátoři a památkáři jednotní.


„Musíme si představit, že ta fasáda, předpokládáme, byla původně velmi rozehraná barevně, byla pojednaná v několika barvách. Bohužel všechny zásahy z poslední doby, hlavně z 20. století, snesly veškeré omítky na plochách, kde právě ta barevná úprava mohla být,“ uvažuje památkář Petr Severa.


Jak předpokládá, na fasádě mohly být barvy šedá, okrová, případně zlacení: „Mohla tam být barva červená v nějaké kombinaci, tak jako známe různé ekvivalenty jezuitských staveb např. v Rakousku. Ale tyto fragmenty jsme nenašli, a nechtěli jsme jít cestou jen hypotetické barevnosti, kdy bychom jenom předpokládali, jak to může být. Protože fasáda je velmi architektonicky složitá.“ 


Jak popisuje Severa, vybarvil všechny prvky fasády ve schematu červenou barvou tak, jak by dávaly logiku: „A zjistilo se, že by červené byla skoro polovina veškerých ploch, což se ukázalo jako neúnosné. Druhý pól úvah představoval jednobarevnou fasádu. To především mně připadalo jako trošku jednoduchý únik ze složité situace…,“ dodává. 


Zastánkyní původní monochromní barevnosti chrámu je naproti tomu Radka Levínská. Jezuité se při stavbě jihlavského chrámu inspirovali kostelem Jména Ježíš v Římě, a jak restaurátorka podotýká u odkrytých načervenalých plastických prvků na jihlavské fasádě, ten byl původně také oranžový: „Všechny ty kostely v Itálii jsou oranžové, v té barvě země.“  


„Musím se přiznat, že já si pořád ještě myslím, že ta fasáda byla původně monochromní, jednobarevná. Pan Severa se mnou nesouhlasí, nikdo se mnou nesouhlasí, ale já si to přesto myslím, že byl rozdíl pouze v hrubosti povrchu. To znamená, že něco se lesklo, něco ne,“ uvažuje odbornice na restaurování sakrálních staveb.

 

Dvoubarevný konsensus 
Projektant Karel Voldán představil jako řešení barevnosti fasády volbu dvou odstínů „kamenné barvy“, která se podle něho přiblíží např. barevnosti Domu U tří knížat v dolní části náměstí. 
„Jeden vzorek původní barvy se totiž přece jen našel na severní straně pultové střechy. Byl tam takový trojúhelníček staré fasády. A to byla právě tahle barva, z té jsme přímo vyšli,“ vysvětluje Voldán.  Po užším výběru byly barevné vzorky pro posouzení naneseny i na fasádu. 


Toto řešení komentuje také Severa jako nejčistší. „Nic se tím nepokazí a ukáže to tu plasticitu. Všem situacím odpovídá nejlépe.“    
Rovněž restaurátorka Levínská konstatuje, že jed

nobarevnost původní fasády nelze doložit na sto procent. Výsledná zvolená barevnost je tedy podle ní konsensem všech, kteří se kolem rekonstrukce pohybovali: „To je samozřejmě relevantní, nikdo to zpochybňovat nebude,“ usmívá se restaurátorka.   
Finální podoba barevnosti navíc bude ještě zpřesňována. Fasádu tvoří pasivní prvky (rovné převládající plochy) a aktivní prvky (pilastry, lavice, plastické ozdoby, detaily apod). 


„Přistoupilo se k řešení odlišit plastické prvky strukturálně, tedy frakcí plniva podkladu. A poté se posoudí, zda lom světla aktivní prvky dostatečně vyčlení oproti pasivním plochám, anebo se případně ještě dotónují tmavší barvou. Měla by z toho být, až se to lešení sundá, hra světel a stínů na veškerých plastických prvcích,“ vysvětluje Severa. 


Samotný plastický dekor obecně hodnotí památkář jako velmi kvalitně provedený: „Je to velmi kvalitní umělecko-řemeslné, až sochařské dílo. Stojí za to, aby bylo nějakým způsobem vypíchnuté.“

 

Druhá etapa - interiér 
Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba již připravuje navazující etapu oprav. Ta se zaměří na interiér. Rekonstrukci tu vyžaduje rozsáhlá nástropní freska i mnohé další součásti interiéru a mobiliáře. 


Navazujícímu projektu podle P. Huska musí předcházet restaurátorský průzkum, závazné stanovisko památkářů, projekt a žádost o dotaci. „Ale nejraději bychom hned navázali, ať se to dělá naráz,“ dodává svatojakubský kněz.  


Oprava fasády a střechy má být hotová na podzim, oficiální termín dokončení stavby je 20. listopad. „Ambice je taková, že o adventu by měla být opravená památka slavnostně uvedena. V současnosti nevidíme důvod, že by se ta stavba nějak zpozdila,“ sdělil Aleš Taufar. 

Diskuze k článku

Nový komentář

Reklama
03.07.2024 KulturaRežiséři Dan Svátek i Jiří Havelka uvedou jihlavské předpremiéry

Předpremiéry dvou filmů od režisérů s kořeny z Jihlavska uvede v červenci jihlavské kino Dukla. Jako první přijde na řadu 4. července od 18 hodin nový film telčského režiséra Dana Svátka ...

Komentáře (0)
02.07.2024 KulturaPamátník zavražděným. Se svou minulostí se musíme popasovat

„V těchto místech popravil komunistický režim v letech 1950-52 nevinné oběti. Nezapomínejme!“ Tímto nápisem označuje a připomíná nově umístěný památník místo, kde v Jihlavě stávala ...

Komentáře (1)
01.07.2024 KulturaPáteční setkání retro kočárků

Další ročník setkání historických a retro kočárků se uskuteční ve sváteční den, v pátek 5. července. Sraz je v areálu zámku v Polné. Pořadatelé o tom informovali na internetových ...

Komentáře (0)
30.06.2024 KulturaPohledový beton a sklo bonsajím sluší, ukázala přelomová výstava Tlusté báze

Celkem 667 návštěvníků přilákala během tří dnů od 21. do 23. června letošní výstava pořádaná jihlavským volným uskupením pěstitelů bonsají Tlustá báze. Po přesunu z tradičních ...

Komentáře (0)
28.06.2024 KulturaPlakát nebo golf s Jarošem. Horolezec shání podporu filmu

Chcete povečeřet jen vy sami s horolezcem Radkem Jarošem, který jako jeden ze dvou lidí na světě zdolal všechny osmitisícovky včetně nejvyšších vrcholů všech světadílů? I takovou možnost ...

Komentáře (0)
27.06.2024 KulturaNa statku se sešli příznivci folklóru

Folklórní odpoledne s cimbálovou muzikou Rathan se poslední květnovou neděli uskutečnilo ve Šmeralově statku, Centru tradiční lidové kultury v Třebíči. Že je vám to jméno statku povědomé? ...

Komentáře (0)
26.06.2024 KulturaDavid Bartoň vystavuje obrazy české a italské, ale zejména obrazy své duše

V Městské galerii Hasičský dům na telčském náměstí, jen pár metrů od svého ateliéru v někdejší synagoze Na Parkáně, vystavuje své krajiny David Bartoň. Jak při březnové vernisáži ...

Komentáře (0)
25.06.2024 KulturaJakub Tomáš maluje na prestižním rezidenčním pobytu v Los Angeles

Jakub Tomáš, malíř s ateliérem v prostorách jihlavského pivovaru, pobývá na měsíc v Los Angeles. Na rezidenčním pobytu maluje v tamním prestižním výtvarném studiu a následně bude vystavovat ...

Komentáře (0)
23.06.2024 KulturaOstrovní plakát letošní Ji.hlavy láká k objevování a provokuje představivost

Slovenský knižní grafik a výtvarník Juraj Horváth je i letos autorem vizuálu dokumentární Ji.hlavy. Ředitel MFDF Marek Hovorka a vedoucí festivalové diskusní platformy Inspirační fórum ...

Komentáře (0)
22.06.2024 KulturaVůz z peněz za „Zlatovlásku“ už slouží hospici

Jak informoval koordinátor propagace Oblastní charity Jihlava Marek Mašát, zakoupil charitní Domácí hospic Bárka nový automobil z peněz získaných z divadelní benefiční akce. Automobil ...

Komentáře (0)
21.06.2024 KulturaAkrobaté ze Sokola nabídli Krtka i Pata a Mata

Celoroční práci s dětmi odprezentoval ve středu veřejnosti v parku u jihlavské polytechniky oddíl Akrobat Sokola Jihlava. Na závěsných šálách i v trávě pod nimi nabídl stovkám přihlížejících ...

Komentáře (0)
20.06.2024 KulturaSto let umělce G. Kruma uctili i v Praze

Stoleté výročí narození brilantního kreslíře a ilustrátora Gustava Kruma (23. 5. 1924 – 21. 3. 2011) oslavuje Jihlava, jeho rodné město, komorní výstavou v Domu Gustava Mahlera. O výstavě ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net