Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Dlouhé roky byl zástupcem Československa při OSN a po svém návratu vykonával 15 let funkci českého ministra kultury. Řeč je o významném vysočinském rodákovi Milanu Klusákovi. Letos v červnu uplyne 100 let od jeho narození. 
Narodil se 8. června 1923 v městysi Stařeč u Třebíče. Jeho otec byl armádním důstojníkem a veteránem československých legií v Rusku. Jeho matka pracovala jako bankovní úřednice. 

„Byl to bratranec mé maminky, zrovna píšu jeho životopis. Měla jsem ho strašně ráda, byl to moc hodný a vzdělaný člověk,“ vzpomíná na něho jeho vzdálená příbuzná Miluše Čechová, která je kronikářkou městyse Stařeč. 
Na základě podnětu od JL slíbila, že o něm ke 100. výročí narození napíše článek do Horáckých novin a do říjnového vydání Zpravodaje městyse Stařeč. 

Klusákovi se ze Starče záhy odstěhovali. Obecnou školu a první rok reálného gymnázia Milan Klusák absolvoval v Kroměříži. V roce 1936 se rodina přestěhovala do Opavy, kde Klusák pokračoval ve vzdělávání na místním gymnáziu. 
Po anexi československého pohraničí vojsky nacistického Německa, beckovského Polska a horthyovského Maďarska v roce 1938 se Klusákovi podruhé přestěhovali do Kroměříže. 

V Kroměříži nějakou dobu bydleli v rodině pozdějšího československého prezidenta Ludvíka Svobody. Zde se Klusák seznámil s jeho dcerou Zoe, kterou si později vzal za manželku. 
V roce 1939 byl Klusákův otec Jindřich penzionován a rodina se potom vrátila na Vysočinu. Gymnázium Milan Klusák ukončil maturitou v roce 1942 v Třebíči. 
V tom samém roce byl spolu s matkou zatčen nacistickými okupanty. Důvodem byla činnost jeho otce v odbojové skupině Obrana národa. 

Milan Klusák byl nacisty vězněn v Jihlavě, Brně a ve Svatobořicích. Patrně už ve vězení vstoupil do tehdy ilegální Komunistické strany Československa (KSČ). 

Politické procesy ho těsně minuly
Milan Klusák byl vězněn až do 18. dubna 1945. Hned po skončení války byl přijat ke studiím na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kterou zakončil již v dubnu 1948 jako doktor práv. V únoru 1948 plně podpořil KSČ při nástupu k moci a zcela se ztotožnil s její politikou.  

V červnu 1948 nastoupil jako úředník na ministerstvo zahraničních věcí. O rok později se stal osobním tajemníkem ministra zahraničí Vlado Clementise. 
V roce 1950 však byl Clementis odvolán a ve vykonstruovaném procesu s bývalým generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským byl odsouzen k trestu smrti a popraven. Navíc v souvislosti se Slánským byl na krátkou dobu dokonce zatčen i jeho tchán armádní generál Ludvík Svoboda. 

V té době se začala smyčka nebezpečně utahovat i kolem Klusáka. Měl však štěstí. Byl přeřazen na velvyslanectví do Moskvy, kde přečkal nejhorší léta politických procesů v Československu. 
V roce 1953 byl z Moskvy odvolán a záhy se vrátil zpátky na ministerstvo zahraničí. Jelikož Klusák ovládal čtyři světové jazyky (angličtina, francouzština, němčina, ruština) byl následně jmenován do funkcí při OSN.  
V letech 1959-1962 působil ve funkci velvyslance stálé mise při OSN v Ženevě a v období 1965-1968 byl velvyslancem u stálé mise při OSN v New Yorku. 

Papeže v Československu nechtěl
Po zvolení Ludvíka Svobody československým prezidentem na konci března 1968 se na základě jeho žádosti Klusák vrátil do Československa. 
Stalo se tak krátce před okupací země vojsky Varšavské smlouvy. Po okupaci Klusák doprovázel Svobodu do Moskvy, kde byli internováni vrcholní českoslovenští představitelé. Ti s výjimkou Františka Kriegla po tlaku prezidenta podepsali tzv. Moskevské protokoly, které znamenaly faktické uznání okupace. 

V období normalizace se Klusák přizpůsobil novému režimu. Působil nejprve jako Svobodův neoficiální poradce v oblasti zahraniční politiky. V roce 1973 byl jmenován ministrem kultury České socialistické republiky. Tehdejší Československo bylo federací a mělo tři vlády, československou, českou a slovenskou. 
Ve funkci ministra kultury působil dlouhých 15 let. Mimo jiné měl na starosti církevní organizace. Nejvíce se Klusák „zviditelnil“ v roce 1985. 

Tehdy pražský arcibiskup a primas český kardinál František Tomášek pozval do Československa papeže Jana Pavla II. u příležitosti 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje. 
Klusák však jménem vlády papežovu návštěvu zakázal jako nežádoucí. Papeže při pouti na Velehrad proto zastupoval státní sekretář Agostino Casaroli. Klusák byl kvůli tomu při akci davem věřících vypískán. 

V roce 1988 na post českého ministra kultury Klusák ze zdravotních důvodů rezignoval a o rok později složil mandát poslance České národní rady (ČNR). Důvodem bylo jeho těžké onemocnění leukemií.   
Zemřel 19. listopadu 1992 na následky nemoci ve věku 69 let. Jeho ostatky byly pohřbeny do rodinné hrobky Ludvíka Svobody na hřbitově v Kroměříži. 
 

Diskuze k článku