Fotovoltaické elektrárny či zelené střechy se staly součástí plánů okresních měst. Třebíč hodlá pronajmout střechu školy pro fotovoltaiku soukromé společnosti. 
Jihlava plánuje dvě tyto elektrárny, pozadu nezůstávají ani další města, Pelhřimov, Havlíčkův Brod či Žďár nad Sázavou. I tam hledají možnosti náhradních zdrojů energie. 

Soukromá firma hodlá vybudovat na střeše základní školy v ulici Kpt. Jaroše v Třebíči fotovoltaickou elektrárnu a následně ji provozovat. Rada města tuto iniciativu podpořila a pronajala firmě plochu o rozloze téměř pět tisíc metrů čtverečních na patnáct let. 
„Firma slíbila, že bude částečně pokrývat spotřebu elektrické energie v samotné škole. Samozřejmě vše závisí na statice budov i na tom, zda bude o elektřinu v síti zájem,“ naznačil starosta Pavel Pacal. 

Připustil, že město takové iniciativy vítá a umožní pronájem i dalších střech. Pacal nastínil, že město vlastní mnoho budov a není v jeho silách vše finančně pokrýt. Myslí si, že výroba elektrické energie je podnikatelská činnost, čímž by se město nemělo zabývat. 
„Prověřujeme nyní možnost umístění fotovoltaické elektrárny či zelené střechy na budovu Fóra či Kongresového centra Pasáž,“ uvedl Pacal. Vše město plánuje v letošním roce. Místostarosta Miloš Hrůza doplnil, že u škol nastává ten problém, že největší výroba spadá do období prázdnin, kdy využití elektrárny je minimální. I proto pronájem. 

Pokračoval, že město již prověřilo možnost zelené střechy či fotovoltaiky na střeše zimního stadionu. „Tam statika nic takového neumožňuje,“ informoval Hrůza. Dodal, že u stadionu plánuje město rekonstrukci, střecha zůstane v současné podobě.

Dvě fotovoltaiky 
Zastupitelé v Jihlavě schválili pořízení dvou fotovoltaických elektráren. Pro rok 2023 byly pro jejich instalaci vybrány Mateřská škola Resslova a Základní škola speciální Březinova.
Zvoleny byly podle kritérií nejkratší návratnosti a jednoduchosti instalace i následného provozu. Pořízení dvou fotovoltaických elektráren podle kalkulace uvedené ve studii z března 2022 ušetří město ročně zhruba 15,5 MWh elektřiny, kterou nebude nutné odebrat z elektrické soustavy. 

„To by mohlo přinést roční úsporu nákladů až 100 tisíc korun. Elektřinu vyrobenou fotovoltaickými elektrárnami lze také označit za nízkoemisní a bude snižovat uhlíkovou stopu města,“ informoval mluvčí Radovan Daněk. 
Fotovoltaické elektrárny si vyžádají investici v odhadované výši asi milion korun bez DPH, na instalaci fotovoltaických elektráren žádá město o dotaci z Operačního programu Životní prostředí.

Mluvčí Daněk doplnil, že magistrát zatím neuvažuje o pronájmu některých střech soukromým podnikatelům. Pokud jde o zelené střechy, ty jsou například na některých zastávkách městské hromadné dopravy. 
„Investoři jsou motivováni v případě nových staveb realizovat taková opatření. Jak fotovoltaiky na střechách budov, tak i zelené střechy podporuje město formou úlev z investičního příspěvku. Rovněž tato dvě opatření preferuje i schválená Adaptační strategie města,“ dodal mluvčí Daněk. 
Také ve Žďáře nad Sázavou plánuje město vybudovat fotovoltaické elektrárny na několika svých budovách, které jsou nezastíněné a mají dostatečnou nosnost střechy.

Čtyři elektrárny
První budou vyrábět elektrickou energii na Domu kultury, 3. základní škole, knihovně a hotelovém domě Morava. „Ve druhé etapě na Active klubu v Dolní ulici, na budově bývalé České pojišťovny v Dolní ulici a na budově samotného městského úřadu,“ sdělila mluvčí Blanka Sobolová.

Ve třetí etapě se jedná o budovu bývalého městského úřadu na náměstí. Doplnila, že střechy budov ve 2. etapě je nutné předem opravit. U budovy bývalé radnice je potřeba renovovat celou budovu a pak teprve postavit fotovoltaiku. 
„Postupně budeme osazovat elektrárnami s využitím svitu i další méně výhodné budovy v majetku města. Ale to jsou plány na roky dopředu. Záleží na ceně, na legislativní možnosti využít vyprodukovanou elektřinu respektive ji akumulovat a použít později například pro veřejné osvětlení,“ uvedla mluvčí Sobolová.

Tři zelené střechy
Informovala, že zelené střechy má město na třech objektech a další neplánuje. Zejména proto, že není k dispozici vhodná střecha, na kterou by bylo vidět, a zároveň se hodila pro výsadbu rostlin.
Také Pelhřimov má v plánu vybudovat fotovoltaickou elektrárnu v rámci sportovního areálu a nabízí se další objekty v majetku města. O pronájmu soukromým subjektům radnice neuvažuje. Stejně tak se staví k zeleným střechám.
V Havlíčkově Brodě zatím jsou všechny projekty na fotovoltaiku ve fázi příprav. Město zahájilo práce na projektech fotovoltaiky na šesti bytových domech, dvou objektech sociálních služeb, jedné základní škole a školní jídelny. Celkový plánovaný výkon fotovoltaik v této první etapě je 450 kW. Pronájmy střech neplánuje.

„Na části střech dvou havlíčkobrodských základních škol se objeví travní koberec. Město v loňském roce podalo žádost o dotaci a nyní obdrželo rozhodnutí o jejím poskytnutí,“ poukázala mluvčí Alena Doležalová. 
Pokračovala, že zeleň v podobě suchomilných rostlin pokryje část střech Základních škol Wolkerova a Nuselská. Obě patrové budovy s plochými střechami vytipovali odborníci. 

Dodavatelská firma bude mít za úkol odstranit stávající střešní plášť a krytinu, položit izolaci, zavlažování a vrstvu substrátu. Novou skladbu dělníci položí na střešní konstrukci, kterou tvoří železobetonové panely. Na Základní škole Wolkerova zelená střecha pokryje střechu nad dílnami a spojovací krček mezi školou, dílnami a jídelnou, celkem půjde o 1300 metrů čtverečních.
V případě Základní školy Nuselská se zeleň objeví nad spojovacím krčkem se šatnami, který má rozlohu 500 metrů čtverečních. Jak slibuje dodavatelská firma, chodu školy se práce nedotknou. 

Zeleň je přínosem
„Zeleň na střechách je přínosem pro ekologii a pomáhá výrazně redukovat znečištěný městský vzduch. Opatření by mělo zajistit také větší tepelnou stabilitu budov. V zimě sníží tepelné ztráty, naopak v letních měsících dokáže interiér budovy ochlazovat,“ naznačila Doležalová.

Oba projekty vyjdou celkově na zhruba na 11,5 milionu korun. Kč, dotace by měla činit 9, 5 milionu korun. Zbývající částku doplatí město ze svého rozpočtu. Jedinou městskou budovou, kterou v současné době pokrývá zelená střecha, je kavárna v parku Budoucnost za AZ centrem.

„V případě Kraje Vysočina je nyní aktuální revize Strategie ochrany krajinného rázu, její dokončení se předpokládá na konci léta. Budou v ní zohledněna mimo jiné geomorfologická specifika Českomoravské vrchoviny, sídelní struktura, kulturně-historické dominanty včetně sakrálních staveb, přírodní dominanty nebo krajinné předěly. V tomto směru zatím zůstává nezodpovězena otázka minimální vzdálenosti umístění větrných elektráren od hranice zastavěného území,“ upozornil hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek. 
V případě fotovoltaiky je třeba brát v úvahu třídy ochrany zemědělské půdy, zachování prostupnosti krajiny, nutné kácení dřevin, historické členění krajiny a pohledově exponovaná místa. Za většinou bezproblémová místa pro umístění FVE jsou považovány průmyslové zóny, návaznosti na intravilán, případně orná půda, avšak nižší bonity.

Jak upozornila náměstkyně hejtmana Kraje Vysočina Hana Hajnová, při zohlednění výše uvedeného vychází, že zhruba 90 procent plochy regionu je pro umístění větrných elektráren krajinářsky nevhodných, zhruba 60 procent je nevhodných z jiných důvodů – vedení leteckých koridorů, vojenských radarů, kapacity rozvoden a distribuční sítě. 
 

Diskuze k článku