
FRANTIŠEK POKORNÝ pracuje 40 let jako dispečer u SMJ. Nyní má na starosti svoz odpadu. Ve volném čase vypomáhá na dispečinku zimní údržby. Foto: Pavel Bajer
Když František Pokorný v roce 1983 u firmy začínal, jmenovala se Technické služby města Jihlavy. Firma měla ve městě na starosti svoz odpadu nebo zimní údržbu.
Nyní se tato společnost jmenuje Služby města Jihlavy (SMJ). František Pokorný pochází z Jihlavy a v letošním roce oslaví 66. narozeniny.
„Prošel jsem tu dost profesí, dispečera dopravy, mistra dílen, potom vedoucího dopravy, správce budov, bezpečnostního technika,“ začíná své vyprávění muž, který celý svůj profesní život zasvětil v podstatě jedné firmě.
Začínal jako dispečer na dopravě v době, kdy byl ředitelem Technických služeb Ladislav Kucharovič, jehož životní příběh JL přinesly již dříve.
„Doprava zastřešovala veškerou techniku. Tím, že jsem nastoupil jako dispečer dopravy, tak jsem byl hned hlavním operatérem zimní údržby,“ vysvětluje. Zima před 40 lety byla jiná než ta dnešní.
„Dřív padlo -7 °C a nikdy nesněžilo, dneska je -9, -10, -11, -12 °C a sněží v pohodě,“ přibližuje. Změnu klimatu, kterou máme v dnešní době, zaznamenal někdy na přelomu 80. a 90. let minulého století. Nyní má František Pokorný jako dispečer na starosti svoz odpadů. Kromě toho vypomáhá na dispečinku zimní údržby. Říká, že při novodobých zimách se silničáři nejvíce potýkají s ledem.
„Na led nic nepomůže, jedině sůl. Déšť je mnohonásobně nebezpečnější, než když padne vločka sněhu. Vločka, která zmrzne, není tak kluzká,“ popisuje.
Podle něho byla v minulosti zima opravdu zimou. Nevzpomíná si, že by tehdy v zimě pršelo. V dnešní době to je však celkem běžné.
Pokorný vzpomíná, že dříve bylo sněhu podstatně víc. Navíc měli tehdy ještě na starosti zimní údržbu v Malém Beranově a ve Smrčné. Tyto obce byly dříve součástí Jihlavy. I přesto měli práce v zimě zhruba stejně jako dnes.
Podle Pokorného se dříve posypávaly pouze nebezpečné úseky silnic především v kopcích. Nyní se sypou celé komunikace.
„Nasněžilo a byl klid, zpluhovalo se, posypaly se nebezpečné úseky a nebyly s tím problémy. Dneska je počasí jak na houpačce,“ ohlíží se do minulosti.
Lidé si méně stěžovali
V 80. letech Pokorný dokonce zažil i jednu pořádnou sněhovou kalamitu. Při ní byla Jihlava uzavřená. Auta do města nemohla vjet, ani z něho vyjet.
Jak říká, dříve nebylo tolik stížností na zimní údržbu jako nyní.
„Lidé si myslí, že když padá sníh, takže jsme schopní jet pod tím mrakem a likvidovat následky, ale to nelze,“ nastiňuje nynější stav.
Podotýká, že mají přesný operační plán, podle kterého dělají zimní údržbu. Prioritní je pro ně je co nejdříve uklidit hlavní trasy, po nichž jezdí MHD. Mnozí lidé však pro to nemají pochopení a neustále se dožadují okamžitého úklidu i vedlejších komunikací, u kterých bydlí.
Vysvětluje si to i tím, že v současné době mají všichni mobilní telefony, takže jsou snadněji dosažitelní. V minulosti pro zimní údržbu nestačilo zavolat ani na pevnou linku dispečinku.
„Lidi k nám museli chodit osobně a objednávky psát ručně písemně. Telefonicky se víceméně nic nedělo, protože by nebyl žádný doklad, jestli to bylo objednáno, nebo ne,“ upřesňuje.
Za minulého režimu zajišťovali zimní údržbu především za pomoci traktorů, které řídili zaměstnanci zemědělských družstev.
„To znamená, že jsme zimní údržbu neobsadili svými lidmi, ale měli jsme osádky z řad družstevníků, protože oni neměli v zimě žádnou činnost. Bylo to domluvené, my jsme řidiče brali většinou z Osevy,“ přibližuje Pokorný. Z traktorů družstevníci posypávali komunikace ručně.
„Tenkrát to bylo politické rozhodnutí, jezedáci byli rádi, že jim zaměstnáváme řidiče. Dnes se musí přes zimu mnohdy nahlásit na úřad práce,“ uvádí k řidičům družstevníkům.
Lidé byli dříve ochotnější
S postupujícími léty se u SMJ změnila i technika. Ta stávající je podle Františka Pokorného mnohonásobně lepší a výkonnější, ekonomičtější, pohodlnější, ale poruchovější.
„Dřív vám na opravu stačilo kladivo, šroubovák a nějaké obyčejné klíče. Dneska bez specialisty neuděláte nic. Každé auto je v podstatě řízené počítačem,“ podotýká.
Za tu dobu výrazně mnohonásobně stoupl počet aut v ulicích Jihlavy. Málokterá ulice splňuje podmínku tří metrů volného prostou do šířky.
Velké problémy s průjezdem SMJ mají především na Březinkách. Podle Pokorného navíc lidé nerespektují dopravní značky.
„Dnes si myslím, že je chování lidí mnohonásobně horší, než bylo. Dříve byli ochotnější a dalo se s nimi domluvit. Dnes jede auto s majákem, nakládá kontejnery a řidiči na něj troubí, že je zdržuje, protože strašně spěchají,“ podtrhl. A čím to je? Možná ve stále větším individualismu.
„Dříve se lidé stmelovali, po práci jsme šli na pivo. Dneska každý hrr, zavře kancelář, zavře šatnu a valí domů. Jeden na druhého žárlí, že je na tom jeden líp než druhý,“ říká zasloužilý pracovník SMJ. Minulý režim nechce obhajovat, ale dodává, že dříve si lidé byli svým způsobem rovni.
Diskuze k článku