Zpočátku jsem byl (jako neinformovaný) příznivcem větrné energie. Zdálo se mi výhodné vyrábět elektřinu tak, že postavíme větru do cesty vrtule.

Když jsem potom problém zkoumal do hloubky, přišel jsem na mnoho negativních nebo sporných informací.

1. Na prvním místě je u mě krajinné a estetické hledisko. Památkáři dělají problémy a řeší, když u chráněného objektu např. obce chtějí ve zdi udělat bránu širokou 160 cm místo 100 cm… ale pokud je kostelní věž převyšovaná vrtulkami o 100 metrů – žádný problém! Velice mě rozesměje, je-li 150timetrový kolos přirovnáván k „podobným“ sloupům vedení vysokého napětí. Sami se o tom můžete přesvědčit při cestě ze Stonařova do Pavlova na pravé straně silnice.

2. Důležitým argumentem je celková neefektivnost. Např. 14.000 větrných elektráren v Německu má efektivitu 16% a naše VE mají 10%.

3. Zdalipak víte, že patříme mezi 10 největších vývozců elektrické energie. Koncem minulého desetiletí jsme byli po Kanadě, Rusku, Francii a po státě Paraguay na pátém místě exportérů. K nám dovážejí elektřinu Německo a Polsko. My se podílíme na exportu na Slovensko, do Rakouska, Maďarska a do Itálie.

4. Větrná energie samozřejmě musí být zálohována při nulovém nebo slabém větru. Také při příliš vysokých rychlostech větru nelze elektřinu vyrábět. V těchto situacích ČR musí Německu dodávat energii.

5. K rušivým faktorům patří hluk 40 – 100 dB v závislosti na vzdálenosti od elektrárny. Nepříznivý je vliv na ptactvo, hmyz, netopýry i savce.

6. Stroboskopický jev (střídání světla a stínu v zimě odrazem od vrtulí), rušení signálu a odlamování ledu z vrtulí za větru lze částečně eliminovat vhodnou vzdáleností od komunikací a obytných ploch.

7. Zdalipak si obyvatelé města či obce, kteří projekt schválí, uvědomují skutečnost, že pár kilometrů od nich v jiných sídlech žijí lidé, kteří s vrtulemi nechtějí mít nic společného. Přesto negativní jevy sdílejí a musí je trpět.

8. Pokud je mi známo, s využitím vyrobené energie přímo pro danou obec se zpravidla nepočítá. A je to technicky obtížně řešitelné.

9. Otázkou je, zda přítomnost vrtulí v obci nesníží ceny staveb a pozemků v místě.

10. Viděli jste někdy VE zblízka? Standardní modely mají stožáry 100 metrů na výšku. Na stožáru je potom vrtule s průměrem jen o něco menším a řídící jednotka je uložena v objektu velkém jako běžný autobus. Takže skoro 150 metrů na výšku, ale v současnosti už existují větší stožáry vrtulí.

11. Zdají se mi směšné kompenzační poplatky majitelů a výrobců obcím v řádech statisíců korun.

12. Velkým problémem je likvidace větrných elektráren po konci jejich životnosti. Zaručí nám někdo, že větrníková firma bude existovat třeba za 20 – 30 let? Může zaniknout, může fúzovat, může se přejmenovat. Zde by měl zřejmě převzít 100% odpovědnost stát (nebo kraj?). Demolice VE nebude v řádu halířů.

13. Nevím, zda mám správné informace, ale např. větrná a sluneční energie nám celkovou cenu spíše zvyšuje, ne?

14. Tento typ elektráren se hodí do průmyslových zón, na mořská pobřeží a do odlehlých oblastí, které vynikají pravidelným přísunem vhodného větru.

15. K výrobě elektřiny je vhodná atomová energie, sluneční individuální energie např. na střechách. Ne zabírat plochy zeleně a polí. Možná dojde k využití geotermálních zdrojů. Může se také v blízké budoucnosti objevit i nový a nečekaný zdroj energie.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že vrtule elektráren jsou bezpochyby výhodné… pro vlastníky VE a provozovatele těchto zařízení. Už jen ta výkupní cena. Pro patriota z Vysočiny je výhodnější obraz krajiny, ačkoliv kůrovec jí dal také zabrat.

Diskuze k článku