Ilustrační foto: Pixabay
Sehnat volného praktika, pediatra nebo třeba zubaře je pro obyvatele Vysočiny čím dál větší problém. Zatímco cestování za stomatologem do Prahy nebo do Brna dnes už překvapí málokoho, výlet na celý den za doktorem klidně přes půl republiky už musí nuceně absolvovat i některé maminky s dětmi za pediatrem nebo dospělí za svým praktickým lékařem.
Napříč krajem je totiž už v současnosti prakticky nemožné sehnat praktika, pediatra nebo zubaře, který byl měl volnou kapacitu a přibíral nové pacienty, a tak obyvatelům Vysočiny nezbývá, než za svým doktorem cestovat minimálně desítky kilometrů, většinou i víc.
K zoufalé a místy neřešitelné situaci stačí málo. Jen to, aby jejich dosavadní lékař například ukončil praxi a odešel do důchodu.
Rázem se tak ocitnou bez svého „obvoďáka“ stovky pacientů. Mnohdy ale i násobně víc, protože pediatři starších ročníků měli databázi klientů o mnoho širší, než chtějí mít začínající praktici v nově zřizovaných ordinacích.
Vysvětlují to tím, že chtějí mít nějaký volný čas pro sebe, potažmo pro rodinu, a ne být pořád jen v ordinaci.
Starostové měst a obcí v kraji se přitom předhánějí, co by novému praktikovi, pediatrovi nebo zubaři nabídli, jen aby si v jejich katastru otevřel ordinaci. Mnohde to nazývají motivačním programem na podporu dostupné zdravotní péče.
Loni tuhle pobídku odsouhlasili například zastupitelé Telče. Nabízí 300 tisíc korun formou motivačního bonusu, pronájem bytu, případně nebytových prostor, s tím, že konkrétní podmínky se s lékařem doladí individuálně smluvně.
Právě čím dál hůř dostupná zdravotní péče byla tématem číslo jedna i pondělního setkání radních kraje se starosty obcí na Vysočině, které se konalo v Třešti.
Vladimír Novotný, náměstek hejtmana, starostům na víc než dvouhodinovém jednání sdělil, že byť hejtmanství nenese za současný stav odpovědnost, obyvatelé měst a obcí se na krajský úřad obrací jako na první instanci.
„Rodiče dětí se nás ptají, co bude, pokud jejich paní doktorka odejde. To samé dospělí, když by skončil jejich praktický lékař, u kterého jsou registrovaní, potažmo, jak zabezpečíme dostupnost lékařské péče…,“ přibližuje náměstek.
Kraj proto se samosprávami spojil síly. Jejich výsledkem jsou vypsané grantové programy, dotační řešení včetně stipendií. „Abychom aspoň nějak dokázali ovlivňovat fungování jednotlivých ordinací v kraji. Je to komplikované, protože přímou možnost, jak to ovlivnit, nemáme,“ dodává.
Medici, kteří by se po studiu vysoké školy mohli stát zubaři, si už nyní mohou sáhnout na finanční podporu formou stipendia. Má to ale podmínku. Kraj si vymínil, že se stomatologové musí zavázat k tomu, že budou po studiu praxi provozovat na Vysočině. Jedno kde, ale nesmí to být v jiném kraji.
„Stipendistů stomatologů v tomhle programu máme v této chvíli opravdu hodně. Žijeme v naději, že až studium dokončí, budou působit v kraji, tak jak se zavázali. Tohle je cesta, která ale neřeší aktuální situaci, ale řeší pro budoucnost,“ hlásí náměstek pro oblast zdravotnictví.
Podobný program na kraji funguje i pro pediatry a nově je od letošního roku dostupný také pro budoucí praktiky. Získat mohou 100 tisíc korun. Jenže praktik se musí po absolvování vysoké školy dál odborně vzdělávat a působit přitom v akreditovaných praxích. U praktika to znamená další tři roky a u pediatra podle náměstka ještě dokonce o rok víc.
Po celou tu dobu kraj dotuje nejen budoucího lékaře, ale také přímo i danou ordinaci. Částky se pohybují měsíčně v řádu tisíců korun. Navíc kraj za každou nově založenou ordinaci pro děti a dorost uvolní až 300 tisíc korun.
I to je podle náměstka novinka platná od začátku letošního roku. Podobně už dotace funguje delší dobu také pro stomatology, kteří si na Vysočině otevřou novou praxi.
Vyplácení pak funguje ve spolupráci kraje se samosprávou. Další peníze by pediatři a výše ohrožené skupiny lékařů mohli získat od zdravotních pojišťoven, pokud si otevřou ordinaci na takzvaném bílém místě, tedy v oblasti, kde dostupná lékařská péče zatím chybí. Podle Novotného může takto lékař získat od pojišťovny řádově stovky tisíc korun.
„Máme nedostatek pediatrů. Byla za námi nedávno dětská lékařka, která končí, tak se přišla rozloučit. Velmi ji mrzelo, že za sebe nedokázala sehnat nástupce, který by její praxi převzal, byť pro to dělala maximum. Řekla nám také, že současná situace není nová, ale trvá desítky let. Byla už prý v době, kdy začínala s praxí ona,“ řekl na setkání Jan Kotačka, starosta Náměště nad Oslavou.
Bývalá starostka Větrného Jeníkova na Jihlavsku Martina Ochotnická, nyní poslankyně a členka zdravotního výboru, na setkání do Třeště dorazila také. „Byla jsem starostkou městyse v době, kdy během 12 let přišel o tři lékaře za čtyř. Lékařská péče tak ve Větrném Jeníkově padla do úplně smutných rovin,“ bilancovala ve svém projevu.
Podle ní v této oblasti zaspal stát a kroky, které k nápravě činí kraj, se v tomto funkčním období ještě neprojeví, nejdříve až v tom příštím.
„Kraj dělá kroky za stát a pojišťovny. Kraj není ten, kdo to má řešit. Vím, že vy jako starostové jste zoufalí, protože vám volají obyvatelé, a toto není informace, kterou chcete slyšet, ale kraj je v oblasti zdravotní péče ten, který ukazuje směr, jak se to má dělat, aby se to posunulo a situace už nebyla tak zoufalá,“ dodala.
Diskuze k článku