Reklama
Dnes je pondělí 06.02.2023     svátek má Vanda

Moje vzpomínání na školní léta

Foto: archiv autorky
Foto: archiv autorky

9.10.2022 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor:
Jana Waniová, Dolní Cerekev

Zkusím vylovit pár vzpomínek na školní léta svá i svých spolužáků. Do školy jsem začala chodit ve Velkém Ratmírově. Je to malebná vesnička kousek od Jindřichova Hradce.

Začala jsem chodit do jednotřídky, kterou vedl pan řídící Dosbaba. Do první třídy jsem šla už v 6 letech, normálně se tehdy chodilo od 7 let. Potřebovali doplnit stav žáků, tak jsem přišla na řadu dřív.

Vzpomínám, jak nám pan řídící rozdal penály. Byly to dřevěné krabičky se zasouvacím víkem, uvnitř tužka a tzv. násadka s pérkem. Pérka byla vyměnitelná, ale brzy rozskřípaná, když se na ně moc tlačilo při psaní do sešitu nebo do kalamáře.

Kalamář byla malá sklenička na inkoust, kterou měl každý žák u pravé ruky v otvoru v lavici. Inkoust jsme samozřejmě museli mít i doma kvůli domácím úkolům. Když se pérko málo namočilo, tahy byly přerušované, když se namočilo moc, dělaly se kaňky. Ale zvládnout jsme to museli všichni.

Pastelky. Pro celou třídu krabička různě posbíraných kratších i delších, neměli jsme každý svoje tak jako dneska, fixy jsme neznali vůbec. Já jsem měla oblíbenou tlustou zelenou pastelku a tu jsem si vybrala vždycky.

V paměti mám ještě jednu věc, a to práci na školní zahradě. Pan řídící s manželkou ji vzorně udržovali a my děti z 1. třídy jsme sázely stromy. Ještě dneska si pamatuji, kde jsem sázela stromek já. Třeba tam ještě dneska stojí.

Do druhé třídy jsem začala chodit v Dolní Cerekvi. Tady to byla klasická devítiletá škola. Školu vedl pan ředitel Dobromil H. a jeho jméno opravdu určuje to, jaký byl.

Dobrý, hodný, měli jsme ho rádi. Tým učitelů také, ale s těmi jsme se blíž poznávali spíš později. Měli jsme svou třídní paní učitelku Jiřinu K., která s námi absolvovala 3. – 5. třídu. A s ní mám jeden zážitek: Byl 1. duben – apríl.

Dva spolužáci nalepili nitku přes roh okna, aby to vypadalo, že je prasklé. Paní učitelka přišla do třídy a my jednohlasně: „paní učitelko, kluci rozbili okno“. Moc si okno neprohlížela, vyžádala si žákovské knížky a klukům chtěla napsat poznámky. Než je napsala, vše se vysvětlilo.

Ještě se vrátím do 2. třídy a popíši, jaké účesy jsme měly my holky na hlavě. No stejné. Nosily jsme tzv. „kohouta“. Vlasy jsme měly rovně střižené pod ušima a nad čelem se vzal prostřední pramen a stočil se do ruličky.

Upevnil se sponkou, aby se neroztočil a dobře držel. Často nám do něj maminky zavazovaly mašle. Já jsem je nosila hodně, ale také jsem byla první, která se „kohouta“ zbavila. A po mně ostatní spolužačky.

Když jsme přišli do 5. třídy, dostali jsme posilu. Přibyli k nám spolužáci z Kostelce a Cejle. Tím se třída naplnila na 30 žáků. To už cerekvická škola v dnešní době nemá. Ale také nemá kamna na dřevo a uhlí. A to my jsme měli. Ale také „uhelné prázdniny“, když došlo uhlí. Nebo také odpolední vyučování, když řádila nemoc a nebyl „supl“. To se vymstilo i mně.

Měli jsme odpolední vyučování. Čekali jsme na dvoře, kam si pro nás vyučující chodil. A najednou přes Cerekev jely tanky. Tak jsem se šla podívat. A moje poznámka v ŽK zněla: „Dívala se na tanky, přišla pozdě do školy.“

Kamna ale také sloužila jako sušák na oblečení, hlavně pro přespolní, když přišli celí mokří, hlavně kluci. Do Cejle a do Spělova se chodilo pěšky, spoje nebyly a v zimě závěje nad kolena. My jsme si ještě sněhu užili.

Ale nebyly zimní kombinézy, měli jsme jen tepláky a ty byly hned mokré. Ale když jsme odpoledne trávili venku, domů jsme se nechodili sušit, museli bychom zůstat doma. Většinou už se nebylo do čeho převléct. Pro nás to byl trest, dneska je to naopak.

V rámci výuky jsme také chodili pracovat na školní pozemek. Měli jsme pana učitele Josefa H. Byl to trochu starší učitel než ostatní členové sboru. Ale o to víc toho věděl a chtěl to dopřát i nám. Ale znáte to, hloupé děti.

Spíš jsme hledali úlevu, než práci. Na jedné jabloni vyrostla pěkná jablíčka a pan učitel nás na ně upozornil. To neměl dělat, protože se stala středem pozornosti spolužáků. Když jsme se vraceli ze zahrady do třídy, dvě jablíčka se na nás smála z učitelova stolu. Pan učitel odešel pro něco do kabinetu a jedno jablko se ocitlo v kapse nových manšestrových kalhot jednoho spolužáka. Pan učitel přišel, přepočítal a hledal.

Jablko bylo velké a z kapsy nešlo vyndat. Pan učitel vyndal roubovací nožík, kapsu nařízl a jablko bylo venku. Nedovedu si představit, že by se to stalo dneska.

Kromě prací na pozemku nás měl pan učitel Josef H. na hodiny zpěvu. Naučil nás hodně písniček, hrál na housle a nepozorní kluci od něj dostali upozornění smyčcem. Od něj mi přibyla do ŽK poznámka „Mluvila“. Doma nevěděli kdy, jak a proč, ale byla to moje druhá a poslední poznámka za celou devítiletou docházku do „ZDŠ“ Dolní Cerekev.

Učitelé, kteří nás na základní škole učili, už nejsou mezi námi, ale pokud to šlo, tak jsme je na srazy zvali. Nejdéle to s námi „táhla“ paní učitelka Marcela Z., ale už také není mezi námi. Škoda, byla bezvadná. Přísná, ale spravedlivá.

Srazy spolužáků se konají každý rok. Letos jsme se sešli po 57 letech a vždycky je nás alespoň dvacet. Máme na co vzpomínat, tak si přeji, ať nám to ještě dlouho ve zdraví vydrží.

 

Diskuze k článku

Nový komentář

Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
09.01.2023 Čtenáři píšíVolíme prezidenta

My, senioři, co scházíme nepravidelně na pravidelných schůzkách ve vinárně U Coufalů, se dělíme na monarchisty a republikány. Ne, není to podle doby narození, kdy monarchisti by se narodili ...

Komentáře (5)
05.01.2023 Čtenáři píšíVánoce s Vysočankou 2022 s věrnými posluchači

Dechová hudba Vysočanka z Brtnice u Jihlavy s kapelníkem Jiřím Vorlíčkem ml. a uměleckým vedoucím Radkem Vorlíčkem má mnoho příznivců nejen na Vysočině, a to proto, že déle než 40 ...

Komentáře (0)
04.01.2023 Čtenáři píšíJak se slaví Vánoce a Nový rok v různých zemích

Ve spolupráci s Centrem pro integraci cizinců Kraje Vysočina jsme se letos rozhodli opět realizovat celoškolní projekt, v němž se mohli čeští žáci, ale i žáci cizinci seznámit s vánočními ...

Komentáře (0)
03.01.2023 Čtenáři píšíVánoční besídka naší školy

V adventním čase ve středu 14. 12. se v divadle Na Kopečku opět uskutečnila naše tradiční vánoční besídka. Besídka se letos konala po tříleté odmlce, a tak se na ni všechny třídy ...

Komentáře (0)
01.01.2023 Čtenáři píšíPříběh z roku 1948 aneb Jak jsem fotil pana domácího

Můj bratr, jihlavský rodák, pan Miloslav Čutka, kterému bude v únoru 93 roků, vypráví: Po válce, již v roce 1945, mi tatínek přinesl fotoaparát značky Zeiss Ikon. Koupil ho při výprodeji ...

Komentáře (0)
30.12.2022 Čtenáři píšíReprezentace Vysočiny na soutěži

Dovolte mi, abych se trochu vrátila v čase. Koncem září, v restauraci Krystal, pořádala Pavla radová oslavu Dne seniorů. Při této příležitosti proběhla volba Babičky roku 2022. Soutěžící ...

Komentáře (0)
28.12.2022 Čtenáři píšíVánoce. Veselé či smutné?

Lesopark Heulos přišel o spoustu stromů při řádění kůrovce a silným větrům. Pařezů je zde snad více než stromů. Dnes nás při procházce čekala dvě překvapení, pár metrů od sebe. ...

Komentáře (0)
27.12.2022 Čtenáři píšíJsem znechucená…

Pravidelně sleduji kulturní pořady nabízené DKO Jihlava. Když jsem si přečetla nabídku na prosinec 2022 s koncertem Štefana Margity, hned jsem obvolala své známé a objednala několik vstupenek ...

Komentáře (1)
26.12.2022 Čtenáři píšíVzpomínky na babičku a dědu

Jsem malá pětiletá holka. Doma mám mamku, taťku a brášku, kterému jsou už tři měsíce. Je to prima. Dřív jsme bydleli s babičkou a dědou. A oni měli doma taky babičku a dědu. Jsem ...

Komentáře (0)
25.12.2022 Čtenáři píšíAdventní nálada v PN Jihlava

Letos jsme se po dlouhé covidové absenci rozhodli opět potěšit našimi uměleckými dovednostmi pacienty gerontopsychiatrického oddělení v Psychiatrické nemocnici Jihlava a s velikým úspěchem ...

Komentáře (0)
24.12.2022 Čtenáři píšíNaše jubilejní předvánoční vystoupení

Jubilejnímu desátému předvánočnímu představení Dětského tanečního klubu 4.S.E., pořádaném Tanečním studiem ESSI, patřilo v sobotu 17. 12. DKO Jihlava. Měli jsme úplně vyprodáno ...

Komentáře (0)
23.12.2022 Čtenáři píšíNaše poděkování a přání pro doručovatelku JL Janu Marečkovou

Chtěli bychom poprosit, zdali byste v JL poděkovali za vzornou práci, kterou po dobu 47 let vykonávala naše paní doručovatelka Jana Marečková. Nejdříve při svém zaměstnání, poté i v důchodu, ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net