Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Ve středu 5. října 2022 by se dožil devadesátky mezinárodně uznávaný sochař Jan Koblasa, autor Mahlerovy sochy a koncepce Parku Gustava Mahlera v Jihlavě.

Táborský rodák Jan Koblasa se narodil v roce 1932. Byl sochařem, malířem, grafikem, scénografem, básníkem, hudebníkem a pedagogem. Po okupaci Československa zůstal v roce 1968 nuceně v zahraničí.

Rodina jeho otce, profesionálního hudebníka, se v roce 1945 odstěhovala do Teplic. Zde Koblasa navštěvoval LŠU a divadelní a výtvarný kroužek na gymnáziu. V roce 1950 přestoupil z osmiletého humanistického na pedagogické gymnázium, kde mohl pokračovat v sochařském školení díky podpoře Karla Švarce (žáka K. Lidického) a také v ateliéru teplického sochaře Lahody. Navzdory nepříznivým kádrovým posudkům byl přijat na pražskou AVU.

Okupace 1968 ho zastihla v Itálii. Během příprav na emigraci do USA přijal nabídku založit sochařskou školu na Muthesius Hochschule v Kielu.  Doma mu komunisté hrozili trestním stíháním.

Dům a ateliér měl také na Ibize.  Do vlasti se mohl vrátit až v červnu 1990. Zúčastňoval se zde sochařských sympozií, po roce 2002, po smrti profesora Karla Nepraše, převzal na dobu tří let jeho ateliér na AVU. Nadále vytvářel monumentální sochy v zahraničí.

Doma navrhl v letech 2004-2010 pomník a celkovou koncepci Mahlerova parku v Jihlavě. V roce 2007 uspořádala OGV Jihlava k jeho 75. narozeninám retrospektivní výstavu Dialogy s hmotou.

Jan Koblasa zemřel před pěti lety, 3. října 2017.  „S Koblasovými jsme byli zejména v telefonickém kontaktu i po ukončení práce na pomníku Gustava Mahlera. Naposledy jsme se s nimi setkali v Táboře, kdy mu město, kde se narodil, uspořádalo výstavu. Potom odjížděli do Dánska, následně pana Koblasu čekal pobyt v nemocnici. Byli jsme zvyklí na určitou pravidelnost v kontaktu a už se nám zdálo, že se pan Koblasa déle neozval. Až manžel objevil zprávu z kostela, kam Koblasovi chodili, o jeho úmrtí. Místem jeho posledního odpočinku je hřbitov nedaleko Hamburku v Blankenese,“ vzpomíná Olga Poukarová z Jihlavy. 

Jak připomíná, byl Koblasa jako jediný ze současných umělců poctěn umístěním jeho plastiky Vzkříšení v chrámu sv. Víta v Praze, naproti kapli sv. Václava. Připomíná též tzv. Jedovnický oltář, na kterém Koblasa spolupracoval s Mikulášem Medkem, nebo nádherně vyzdobenou kapli v Bílce, na jejíž výzdobě se sochař podílel se svou manželkou Soniou Jakuschewou.

Diskuze k článku