Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Není čert jako čert. My dospělí si z dětství pamatujeme převlečené strýce a sousedy. České čerty v chudých kostýmech a maskách děti znají a mnohé se jich ani nebojí. Ale když přijde děsivý rakouský Krampus, tak některé po této zkušenosti dlouho nezlobí.

Své o tom ví 36letý Petr Jelínek, který již pět let vede soubor Krampus Vysočina. Mladý sympatický holohlavý muž pochází z Polné.

„Krampus nejsou hrdlořezové ani satanisté, jak si někteří mylně myslí, jsou to bratranci našich čertů a tradice má hodně podobné kořeny,“ uklidňuje na úvod svého vyprávění. V souvislosti s tím si vzpomíná na první negativní názory na akce Krampus.

„Pořádajícím městům chodily hrozné emaily, že jsme satanisté a nevím, co všechno. V jednom městě jsem dokonce musel i za farářem. Vysvětlil jsem mu, že je to show a nikdo z nás není žádný satanista, “ vzpomíná.

Původ Krampusů zasazuje do rakouských Alp a jejich historická tradice je velmi blízká té české. Čeští čerti mají hodně podob od pomalování obličeje uhlím až po gumové masky. Jejich doplňky jsou kabáty, řetězy a pytel na zlobivé děti. 

„Největší rozdíl je v tom, že Krampus maska je víceméně umělecké dílo ručně vyřezávané ze dřeva. A co se týče obleku, jsou to dlouhosrsté alpské kožichy a samozřejmě obrovské zvony, kostýmy jsou více bohaté a propracované. Cena jednoho kostýmu tak bývá v desítkách tisíc korun,“ přibližuje Jelínek.

Krampus zlobivé děti trestá vždy metlou z březového proutí a svými zvony zahání zlé duchy od lidských obydlí. Zatímco českého čerta doprovází Mikuláš a někdy i anděl, u Krampusů to je jiné.

Kromě těchto postav bývají v průvodu různé další démonické bytosti a hlavně se nezjevují pouze jeden den v roce.

„Troufnu si říci, že z 80 % lidi, co jsou v Krampusech, pocházejí z původní Mikulášovy družiny,“ odhaduje původně český čert proměněný v Krampusáka. 

K čertům ho přivedlo zlobení

Při svém vyprávění Jelínek vzpomíná na masky čertů, jež v Polné dělal Vladimír Kunc, který působil v pražském Národním divadle.

„Už před několika desítkami lety tyto masky byly ve své době bezkonkurenční a byl velký rozdíl, když k nám někdo přišel pomalovaný uhlím, nebo s touto děsivou maskou,“ vzpomíná na své dětství.

Když byl Jelínek malý, tak si vždy přál, aby raději přišli „ti pomalovaní uhlím“. „V mládí jsem byl velký sígr a po této návštěvě jsem byl, když ne týdny, tak několik dní určitě nejhodnější dítě na světě. Dostali jsme naloženo košťaty. Tehdy byla jiná doba a čerti se s námi vůbec nemazlili,“ vypráví o svém setkání s čerty s Kuncovou maskou. Bylo to někdy v první polovině 90. let minulého století.

„Od pana Kunce se do Polné dostalo několik desítek gumových masek, kterých se každý bál a chodilo s nimi několik skupin,“ popisuje.

Sám začal chodit za čerta na konci druhého stupně základní školy. Chodil především na menší děti. Načas toho zanechal, když nastoupil na učiliště. K čertům se vrátil, když mu bylo okolo 25 let.

Jako klasický Mikuláš, čert a anděl chodil se svoji družinou zhruba do roku 2016. Měli však jednu zvláštnost, nosili latexové masky, což vypadalo mnohem děsivěji, než čerti pomalovaní uhlím. To už předváděl své umění Petr Jelínek s kamarády v Jihlavě.

„Vycházeli jsme z české tradice Mikuláše a čertů a postupně jsme svá vystoupení a masky vylepšovali do dnešní Krampus podoby pro větší děti a dospělé,“ nastiňuje. Klasické české pojetí čerta mu na dnešní dobu připadají spíše legrační.

„Jsem ze staré školy a nemyslím si, že by čert měl být humorný, ale děti by měly mít z něho strach a respekt, měl by to pro ně být silný zážitek,“ domnívá se.

Po bytech chodit přestali

Šéf skupiny Krampus Vysočina říká, že byl o ně velký zájem. Obcházeli je lidé z celé Jihlavy, aby na Mikuláše chodili strašit jejich děti.  Jenže po čase přestali stíhat.

„Tak jsme domluvili, že nebudeme chodit po bytech, protože jsme toho měli strašně moc. Tak jsme se rozhodli, že uděláme Mikuláše v Obchodním centru Březinky,“ upřesňuje. To bylo před šesti lety. 

V roce 2016 vystupovali na první masové akci na Březinkách ještě jako klasický čert a Mikuláš.

V podobě Krampusů se několika stovkám lidí poprvé předvedli v roce 2017 opět na Březinkách. „To už byla taková první Krampus show, kdy jsme měli dýmovnice a hudbu dunivých bubnů,“ představuje hlavní předěl. Zaznamenali obrovský ohlas.

O rok později uspořádali pro několik tisíc lidí Krampus and Fire ohňovou show. „Bohužel následující roky nás v obrovském rozletu zastavil covid-19,“ podotýká Jelínek.

Nyní je v souboru více než 40 členů. Polovina jsou ohňaři a zbytek čerti. Mezi nimi nejsou pouze bývalí čeští čerti, ale i ti, co dříve chodili za Mikuláše nebo anděly.

Dělají i různé charitativní akce bez nároku na honorář. „Už nějakou dobu podporujeme dobročinnost, pomáháme psím útulkům na Vysočině nebo rodinám s nemocnými dětmi v jejích těžkých životních situacích,“ říká.

Své akce se snaží dělat z velké části bez vstupného za peníze měst, obcí, partnerů či sponzorů. „Nechceme, aby lidé dávali nějaké nesmyslné vstupné,“ vylučuje Jelínek.

Mají velké nároky

Ke Krampusu se může v podstatě přidat kdokoliv. Jelínek však upozorňuje, že mají velké nároky. „Krampus se začíná v Čechách velmi rychle rozvíjet, skupin je mnoho a samozřejmě i k nám se hlásí hodně jednotlivců už třeba s pořízenou Krampus maskou. Bohužel je ale často musíme odmítnout. Chceme patřit k těm nejlepším, a proto musíme mít i nejlepší masky. Máme svého zahraničního řezbáře, který patří k evropské špičce,“ vysvětluje.

Říká, že do skupiny vybírají lidi s velkým srdcem a nadšením, aby zapadli. Jako důvod uvádí, že spolu tráví jako skupina hodně času po celý rok jak na akcích v ČR, ale i v zahraničí a ve volných chvílích.

„Doba je jiná a všechno jde dopředu. Modernizovat se musí i show a i čerti, aby z nich šel strach, protože dnešní děti moc strach nemají,“ dodává vedoucí skupiny Krampus Vysočina.

Diskuze k článku