Průmyslové podniky na Vysočině čekají na upřesnění podmínek vládní pomoci s drahými energiemi. Z prvních informací zveřejněných ve středu zatím nedokážou odhadnout, jaká výše podpory by se mohla týkat jejich provozů. Podle generálního ředitele strojírenské a metalurgické firmy Žďas Pavla Cesneka je každá pomoc byznysu vítaná, ale je potřeba rychle, protože hrozí to, že český průmysl ztratí schopnost konkurovat.

Velkoodběratelé elektřiny a plynu si podle středečního vyjádření vlády budou moci rozdělit 30 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že k 1. listopadu by měla být připravena výzva k dotačnímu titulu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) později v tiskové zprávě uvedlo, že výzvu se všemi požadavky vypíše do konce letošního roku.

"Čekáme na konkrétní návrh," řekl Pavel Cesnek. Uvedl, že Žďas patří mezi firmy, které zatím mají dohodnuté dodávky energií, ale za vyšší ceny než byly před válkou na Ukrajině. Podnik sídlící ve Žďáru nad Sázavou zaměstnává 1600 lidí. Energeticky náročná je hlavně metalurgie.

"Zatím si neumím představit, jak by to mělo být vypočítané," uvedl jednatel Mlékárny Polná Miloš Kvasnička k možné vládní podpoře. Uvedl, že pomoc by firmy potřebovaly hlavně rychle. "Protože každý měsíc bolí," řekl. Mlékárna zaměstnává 54 lidí, má vlastní trafostanici. Jednatel uvedl, že měsíční platby za zemní plyn se mlékárně meziročně zvýšily přibližně pětinásobně, z 200.000 korun zhruba na milion korun. Za elektřinu platí podnik měsíčně skoro 600.000 korun, proti dřívějšku dvojnásobek. "Bojím se 1. ledna, kdy nám končí fixace," uvedl.

Rodinný pivovar Bernard také čeká na bližší informace k ohlášené podpoře, to řekl mluvčí Radek Tulis. Podobně se vyjádřili zástupci jihlavských firem Sapeli a Motorpal. Někteří podnikatelé uváděli, že jestli bude podpora vycházet z ušlých zisků prokázaných auditovanou účetní závěrkou za letošek, peníze se do firem jen tak nedostanou.

Program vznikl podle Síkely na základě tzv. dočasného krizového rámce, který státům Evropské unie umožnil okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí. U energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun, uvedl.

O pomoc pro energeticky náročné firmy budou podle MPO moci žádat podniky, které doloží, že jsou v provozní ztrátě, přičemž alespoň polovinu této ztráty způsobí náklady na energie. Ostatní podniky budou mít na pomoc nárok v případě, že jejich náklady na energie vzrostou alespoň dvojnásobně. Srovnávat se bude období od 1. února do 31. prosince tohoto roku s průměrnými náklady na energie v minulém roce.

Stanovení maximálních cen elektřiny a plynu, které vláda představila v pondělí, se týká subjektů připojených na hladinu nízkého napětí, a to včetně malých a středních podniků s ročním odběrem do 630 megawatthodin.

Diskuze k článku