Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Na konci června uspořádala Hospodářská komora Jihlava besedu o energetice s jednatelem Energetické agentury Vysočiny Zbyňkem Boudou. I přes to, že zájem podnikatelů nebyl příliš velký, zazněly na ní odpovědi na řadu aktuálních otázek. 

„Pokud by nebyli odběratelé schopni energii platit, tak půjde její cena dolů,“ řekl v úvodu jednatel Bouda a dodal, že ceny energií nemohou růst do nebes.

Jak vůbec k tak dramatickému nárůstu cen došlo? „Sešlo se toho v minulosti strašně moc,“ vysvětlil. „Energetika je mechanismus, který je velmi propracovaný a závislý na mnoha věcech. Ať už je to počasí, klima, těžba surovin, doprava, politická situace, nyní například války a podobně.“

V minulosti jsme se prý naučili regulovat energetiku proti každému vlivu, protože vždy, když se něco změnilo, tak se dopředu vědělo, co udělat, abychom opět dosáhli rovnovážného stavu.

„Tato regulace byla nakonec tak dokonalá, že vznikly organizace jako OPEC a jiní různí dodavatelé nebo těžaři, kteří dokázali regulovat cenu ropy i plynu.“

Ani samotné státy nezahálely a vytvořily si své vlastní dozorové organizace nad energetickými trhy. U nás to je Energetický regulační úřad (ERÚ), který dohlíží na obchodování s energiemi v prostředí trhu s oddělenou výrobou, přenosem a distribucí. „Takže jsme uměli perfektně na vše reagovat a regulovali jsme tak dobře, že cena klesala.“

Proč tedy ceny vystřelily do závratných výšek? Dle jednatele Boudy se toho najednou „rozbilo“ moc a vlivů, které bylo potřeba regulovat, bylo víc, než se dalo zvládnout.

„Přišel covid, horka v Asii a jižní Evropě, která se odehrála v minulém roce,“ vyjmenovává, „klimatizování nebo chlazení je ještě energeticky náročnější než topení, takže tato horka a k tomu paradoxně chladný podzim, protože v tu dobu u nás končila topná sezóna, u nás způsobilo větší odbyt nebo spotřebu energie, než se čekalo.“

Být nezávislí

A do toho přišel evropský projekt Zelená dohoda pro Evropu (The European Green Deal), který i mnozí naši politikové kritizují. Podle Boudy je však dobře, že přišel.

„Je to o zodpovědnosti. To, že planetu ničíme, o tom já za sebe nepochybuji,“ tvrdí a dokládá to loňským průzkumem Masarykovy univerzity, ze kterého vyšlo, že se více než tři čtvrtiny české populace domnívají, že klimatické změny na Zemi již probíhají. Většina si myslí, že oteplování způsobuje člověk, a více než 60 % lidí se dále obává, že budou dnešní děti žít v horším světě, než je ten současný.

Evropští lídři se proto usnesli, že se s tím musí něco udělat: Všechny lidi uživíme, máme se dobře, žije se nám dobře, ale nemůžeme žít tak, že je po nás potopa.

„A teď do toho najednou přišel covid a dále, co jsem již zmiňoval, horka a válka.“

Kudy tedy dál? „Ona je ta cesta dál z mého pohledu docela jednoduchá, protože jestli něco potřebujeme, tak je to být nezávislí. Co se bude dít dál, trochu závisí na ukrajinském dění. Je rozdíl mezi dlouhodobou a krátkodobou budoucností. Ta krátkodobá, tím myslím nejbližší zimu, je extrémně závislá v rámci České republiky na ruských dodávkách zejména plynu, ale samozřejmě i ropy.“

Krach Bohemia Energy

Zbyněk Bouda se vrátil i do doby loňského podzimu. Tehdy přišel krach firmy Bohemia Energy. Proč vlastně? Protože skončilo klesání ceny energie a oni s klesáním cen počítali.

Jednatel vysvětlil, jak taková společnost vlastně pracovala: „Dokud cena energií klesala, tak to Bohemia Energy a další firmy dělaly jednoduše tak, že dnes prodaly svým zákazníkům zboží čili energie na dobu například dvou let. Jenže společnosti danou energii nenakoupily, neměly ji a neměly ji ani objednanou. Prodaly ji zákazníkům s tím, že ji budou postupně nakupovat, a nejvíce vydělávaly na rozdílu ceny - na těch rozevírajících se nůžkách, kdy cena energie klesala, a ony tudíž nakupovaly levněji.“ To celé mohlo fungovat jen do té doby, dokud cena energií klesala.

„Tam z mého pohledu selhal Energetický regulační úřad, který má shodou okolností sídlo v Jihlavě.“ Podle Boudy měli odhalit, že se na trhu prodává mnohem více energie, než kolik jí je do té doby zobchodováno.

„Myslím, že došlo k vážnému pochybení regulátora. Závěr byl naprosto jasný: Stačilo, aby stoupla cena, a nastal malér s velkým dopadem na lidi.“

Jednatel však vidí ještě další chybu. „Z mého pohledu je problém, že to stát začal řešit tím, že začal podporovat zejména občany.“ Proč? Protože, jak vysvětlil, když stát bude podporovat cenu energie, tak její cena nebude tržní, ale bude vlastně kompenzována a regulována a na původně nízkou tržní hladinu se již nevrátí.

„Stát se do této situace dostal. Možná už nemá jinou možnost než to kompenzovat, a tím vlastně bude stabilizovat stávající vyšší cenu.“

Dříve se energie tolik neřešily

Co bude dál? Prý by to bylo jako věštění z křišťálové koule. Myslí si však, že se cena energie již nikdy nevrátí do těch nízkých hladin, které byly dříve. Jak poukazuje, cenu energií také tehdy nikdo moc neřešil. Když lidé z energetické agentury přišli do nějaké firmy a navrhli, že by mohla na energiích ušetřit, vedení firmy to neřešilo.

„Buď nám polopaticky, nebo zaobaleně řekli: ´Podívejte se, pro nás jsou energie do 5 % nákladů a vy nám řeknete, že z toho můžeme 15 % ušetřit? To pro nás nemá smysl ušetřit nějaké desetiny procenta našich nákladů tím, že zde budeme něco složitě měnit a riskovat. To nám nestojí za to. Pro nás jsou 80 % nákladů mzdy, teď nám řekněte, jak můžeme ušetřit na lidech nebo jak jim můžeme proplácet menší mzdy. A to je pro nás zajímavé, toto jsme slyšeli 20 let, co existuje naše agentura. Ale teď se to radikálně mění.“

Německé ceny českým výrobcům

Jak na besedě zaznělo, máme nízkou výrobní cenu jedné kWh elektřiny, která je mezi 50 až 90 haléři, ale prodává se za 3 až 5 korun. To lidem takzvaně leží v žaludku. Příčiny zdražení energie zmíněny byly, ale kam jdou zisky?

„Česká společnost ČEZ, a není jediná, má největší zisky za poslední roky. Takže kde ty peníze končí, je jednoznačné. Ale otázka zní: Je to chyba? Je to vina? Nebo je to tak v pořádku? A na to se už jednoznačně odpovědět nedá,“ uvedl Bouda a vysvětlil, i kde se cena zvedla.

„Ke zvýšení došlo jednoznačně na burzách, dominantně na lipské burze. Tam se totiž nakupuje na dlouhé roky dopředu.“

A proč? Může za to více vlivů včetně toho, kdy Evropa vyhlásila svou strategii Zelená dohoda pro Evropu, a v tu chvíli bylo jasné, že cena povolenek, a tedy ani cena energií už neklesne, a všichni začali nakupovat na dva až pět roků dopředu.

„Burza funguje tak, že když roste poptávka, roste i cena. Dokud tam není regulace, a na burze principiálně nemůže být regulace, tak ta cena roste úměrně k tomu všemu.“

Jak dále řekl, do toho vstoupili další hráči – ti, kteří nakupují energie na krátkou dobu, a ti ji nakoupit musí jako například Bohemia Energy. Takže vlastně ještě vyšponovali poptávku, a tím rostla cena. „Všichni věděli, že v Německu skončí jaderné elektrárny a budou nahrazeny jinými zdroji - fosilními. Odstavováním jaderných elektráren paradoxně tvoříme zvýšenou výrobu z fosilních paliv, tím roste cena emisních povolenek a tím se to opět zdražuje. Všichni to věděli, začali nakupovat, a ceny vylétly.“

Klíčová otázka je podle Boudy, zda je „udržitelná cenotvorba burzy. Jestli je udržitelný ten systém, kdy je trh naprosto propojený a kdy se říká, že platíme německé ceny, ale neplatíme je Němcům, ale našim dodavatelům.“

Sdělil tak důležitý fakt, který si možná ani veřejnost neuvědomuje: platíme vysoké (německé) ceny, ale našim českým výrobcům.

Úspory se nerozbíjí

Dotaz přítomných zazněl i na možné zastropování cen energií. Zbyněk Bouda by to neviděl jako dobrou možnost.

„Chce to nechat trh pracovat. Dokud to budou subjekty schopny platit, může to být i ozdravný proces,“ řekl. Na trhu se prostě uplatní výrobky lacinější, které budou vyráběny efektivněji a s nižší spotřebou energie.

Že zatím lidově řečeno máme kde brát, doložil jadernými elektrárnami, z nichž jsou dvě třetiny energie v podobě odpadního tepla vypuštěny do vzduchu. „Neposíláme ji do Brna, nebo do Třebíče, ale do vzduchu, protože se nám zdá, že ty trubky by byly moc drahé…“ 

Co ale lidem říci? Mají si pořídit tepelné čerpadlo, pokud mohou, nebo raději plynový kotel? A co když zavřou plyn?

Je to prý vždy individuální. Poradil však to, co platí pro firmy i domácnosti: „Úspory jsou na prvním místě. Úspora se nerozbije, nemá životnost, mohu-li dům zateplit, udělám to.“

Ve vysoké ceně platíme udržitelnou budoucnost

Každý zásah do energetického systému je nebezpečný, říká jednatel Energetické agentury Vysočiny Zbyněk Bouda.

Jak na besedě zaznělo, elektrickou energii vyrábíme levně, ale na lipské burze ji draze kupujeme. Právě to lidem vadí. Dalo by se to změnit? 

Záleží na rozhodnutí, jestli tvorba ceny energie se bude tvořit na evropské burze, nebo se energetický trh rozpadne na jednotlivé státy a bude si ty ceny tvořit uvnitř jednotlivých zemí.

Co je lepší?

To v tuto chvíli neumím říct. Jsem zastánce Evropy a my v té vysoké ceně platíme udržitelnou budoucnost, platíme i tu cenu emisních povolenek za to, že jiné státy používají ekologičtější energii než my. Když bychom přistoupili na české nízké ceny energie, rezignovali bychom na to, že budeme zlepšovat svůj vztah k životnímu prostředí.

Takže je to politický problém…

Musel by se změnit systém v obchodování elektroenergie v Evropě. Dnes se ceny tvoří na burzách, převážně na té lipské. A pak by se muselo stát, že v Čechách vyrobená energie se bude prodávat v Čechách za české ceny.

O tom by ale nemohla rozhodnout samostatně česká vláda…

Určitě by to zasáhlo do evropských pravidel a zákonů, které by se musely změnit.

Doporučil byste to?

Každý zásah do energetického systému je nebezpečný. Muselo by se to řádně promyslet. Nevím, zda bychom potom ustáli nějaký problém, protože dnes je energetická soustava propojená, bezpečná, stabilní a výpadky jsou minimální – v mládí jsme ještě znali uhelné prázdniny. Co kdybychom neměli palivo do jaderných elektráren? Co by se stalo? 

Jak jste v besedě řekl, zisky jdou firmám, které vyrábí energie. Jedním z největších producentů je tříčtvrtinově státní ČEZ.

Ano, ale není to jen ČEZ. Firmy si zvýší zisky, a pokud je použijí do zkvalitnění systému, tak si lidé zaplatili jen to, že budeme mít energii bezpečně dosažitelnou a ekologičtější. Pokud to dají na investice do budoucnosti, tak je to v pořádku.

Diskuze k článku