Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Na sklonku školního roku mohli žáci Základní školy T. G. Masaryka v Třebíči besedovat se vzácným hostem. Pozvání přijal hokejový brankář a český reprezentant Karel Vejmelka. Třebíčský rodák a odchovanec na úvod připomněl, že školu navštěvoval.

„Do zámoří jsem se dostal z Komety Brno, kde jsem strávil šest roků. Před tím jsem hrál tři roky za Pardubice, ale začínal jsem v Třebíči, kde jsem se jako malý chlapec učil bruslit. Vzpomínám si na tuto tělocvičnu, kde jsme hráli různé hry,“ začal svoje vyprávění.

Přiznal, že tělocvik byl jeden z jeho nejoblíbenějších předmětů. Naznačil, že jeho cílem vždy bylo dostat se do zámořské ligy (NHL), což je nejlepší hokejová soutěž na světě. „Ale věděl jsem, že je to velice těžká cesta,“ naznačil Vejmelka. 

Přiznal, že mezi jeho vzory, které sledoval, patřil brankář Dominik Hašek, ale i útočník Jaromír Jágr. Vzpomínal, že od táty obdržel i radu, aby byl střelec, nikoli brankář, protože to je nebezpečná pozice.

„Někdy v sedmi letech jsem si chtěl zkusit být brankář, musel jsem ale tátu přemlouvat, aby mi koupil brankářskou výstroj,“ pokračoval Vejmelka.

Výkonnostní růst 

Role brankáře ho začala bavit a v patnácti letech odešel do zmiňovaných Pardubic, což bylo z toho důvodu, aby v jeho kariéře došlo k dalšímu výkonnostnímu posunu. Zdůraznil, že i dál studoval a od školní docházky mu rodiče nastavili pravidlo, že sportovat bude jedině tehdy, když bude mít i dobré známky.

„Netvrdím, že jsem měl samé jedničky, ale dobrý prospěch jsem mít musel. Pak jsem nastoupil na víceleté třebíčské gymnázium a po odchodu do Pardubic jsem měl individuální učební plán. Musel jsem si to naplánovat tak, abych dopoledne absolvoval trénink a odpoledne měl čas i na úkoly,“ nastínil.

Posluchačům doporučil, pokud mají nějaký sen, ať jdou za jeho cílem, že se to dá dokázat i z menšího města, než je Třebíč. Že to jde, si uvědomil na příkladech třebíčských rodáků Patrika Eliáše, Ládi Sobotky či Martina Erata.

„Jsem rád, že jsem tu teď já a mohu vás motivovat, že všechno je možné, že i z Třebíče se dá dojít do velkého hokeje, sdělil.“

Ukázal dresy

Vejmelka přinesl ukázat reprezentační dres a dres svého zámořského klubu. Žáci školy si také mohli prohlédnout bronzovou medaili, kterou Vejmelka získal s českým týmem na letošním mistrovství světa ve Finsku.

Připomněl, že v NHL odchytal 52 zápasů a a pak dostal pozvánku právě do reprezentace. V boji o bronzovou medaili Češi porazili Spojené státy osm ku čtyřem a tým medaili získali po dlouhých deseti letech.

Pak nastal čas dotazů a první se zeptal učitel David Hort, jak si Vejmelka zvykl v zámoří a jak na tom byl s angličtinou. Ten přiznal, že angličtina, se kterou se tam setkal, se liší od té, kterou se učil ve škole. „Američané mají jiný přízvuk a zpočátku bylo těžké se domluvit,“ připustil Vejmelka.

Netajil, že byl v týmu jediný Čech, ale díky píli po třech měsících neměl s tamní angličtinou problémy. Přece jen mu pomohly i základy ze školy. Poznamenal, že Arizona je poušť, ale jsou tam i hory a dá se tam lyžovat.

Další otázka zněla, zda by brankář nechtěl v zámoří nastupovat za jiný klub. Připustil, že by se tomu nebránil, ale v Arizoně je spokojený, protože je to tým, který mu dal šanci, a nějaký rok by za něj chtěl chytat.  

Další otázka směřovala na stravu a Vejmelka odpověděl, že doba, kdy se tato otázka neřešila, je pryč. Hokejistům připravuje jídlo kuchař, když připraví snídani, oběd i večeři.

„Dnes je to velice důležité, abyste měli potřebnou dávku energie. Díky kuchaři je to jednodušší, než kdybych si měl vařit sám, a můžu se soustředit jen na hokej,“ odpověděl.

Další dotazující se ptal na cíle. Brankář by se určitě chtěl probojovat v zámořské lize do play off a s českým týmem vybojovat další medaile. Další otázka se vrátila k jídlu, na jaké se těšil Vejmelka doma.

„Tak určitě to byl guláš, a já mám rád všechna česká jídla. Snažím se stravovat zdravě, ale domů jsem se těšil na ta nezdravá jídla,“ přiznal Vejmelka.

Dobrý prospěch

„Když mě trénoval a poprvé mě potkal, okamžitě se zeptal, jak mně to jde ve škole. A řekl mi, když nebudeš mít výsledky ve škole, hokej hrát nemůžeš. A protože jsem chtěl hokej hrát, snažil jsem se mít i výsledky ve škole, i když mě lákalo se tomu nevěnovat,“ poznamenal Vejmelka.

Doplnil, že ne každý bude vrcholový sportovec, a pak je škola velice důležitá. Na další dotaz odpověděl, že Stanleyův pohár ještě neviděl a i jeho snem je zvednout ho nad hlavu, ale k tomu vede ještě dlouhá cesta a je velice těžké tento pohár vyhrát. Ale věří, že se mu to jednou povede.

Poukázal, že Arizona je slabší celek, a proto čelí většímu počtu střel. Připustil, že utrpěl i některá zranění, i když žádné nebylo vážné. Velkou zásluhu na tom má i kvalitní výzbroj. Oblíbení soupeři jsou ti slabší.

Bruslení obrečel

Na začátky v Třebíči má ty nejlepší vzpomínky, i když mu v útlém věku nešlo bruslení a obrečel to. Zpočátku mu vše nešlo podle představ, ale to dokázal pílí překonat. Netajil, že každý gól ho mrzí.

„Základ je to hodit za hlavu a dál se soustředit na hru,“ vyjádřil se Vejmelka. To samé platí o zklamání z prohry. Další dotaz směřoval, co dělo v kabině po prohrané první třetině boje o bronz.

„Řekli jsme si, že to musíme otočit, a opravdu se nám to podařilo,“ odpověděl Vejmelka. Připomněl, že to byl poslední zápas sezony a i to přispělo k většímu odhodlání něco s výsledkem udělat.

Vyznal se i z lásky ke svému rodnému městu, kam by se chtěl jednou vrátit a rád se sem stále vrací. Vzpomněl i na zápas, kdy jeho tým obdržel devět gólů, kdy ale v brance střídal svého kolegu.

Pokud jde o tři vrcholy, mistrovství světa a Stanley cup, je rád, že už má z mistrovství světa medaili, a stojí před ním cíl je vyhrát. „Vyhrát olympiádu je určitě také velký úspěch a vyhrát NHL, Stanley cup je ten největší. Rozhodně nejde vyhrát všechny během jednoho roku a k vrcholu v NHL vede ještě dlouhá cesta,“ naznačil Karel Vejmelka. 

Diskuze k článku