Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Městská policie v Jihlavě má opravdu snahu občanům pomáhat, říká ředitel jihlavské městské policie Jan Frenc. Městská policie v krajském městě slaví 30 let od svého založení.

K městské policii jste nastoupil v roce 1998. Co jste dělal před tím?

Byl jsem vojákem z povolání a v roce 1998 jsem končil u Armády ČR na vedoucí funkci. Zodpovídal jsem za provoz a služby celé Armády ČR. Odcházel jsem po splnění závazku. Řekl jsem si, že pokud chci z armády odejít, tak mám věkově ten nejvyšší čas. Bylo mi tehdy 40 let. Takže to byla pro mě poslední možnost začít nový život mimo Armádu ČR.

Co bylo tou poslední kapkou, proč jste od armády odešel?

Bylo toho více. Zcela jsem se tehdy neztotožňoval s koncepcí reorganizace armády, rušením některých útvarů, opravárenských zařízení, apod.

Pravdou je, že pokud bych jako dříve sloužil v Jihlavě, chodil bych ve vojenské uniformě asi až do dneška. Samozřejmě chápu, že voják z povolání musí sloužit tam, kam byl poslán, ale mě Vysočina a vůbec Jihlava přirostly k srdci. Chtěl jsem se vrátit, a proto jsem se rozhodl, že skončím, a požádal jsem o uvolnění ze služebního poměru.

Proč jste se rozhodl pro městskou policii?

Protože jsem nechtěl jít do neznáma, tak jsem se do Jihlavy přihlásil na dvě výběrová řízení. Obě jsem vyhrál. Jedno z nich bylo v komerční sféře a druhé na ředitele městské policie. Rozhodl jsem se pro městskou policii, protože se jednalo o službu v ozbrojených složkách, kterou jsem celý život vykonával. Bylo to pro mě také takovou dobrou aklimatizací pro život v civilu. Myslel jsem, že k městské policii půjdu na pár roků, než se trochu rozkoukám, a nakonec jsem tu skončil skoro na čtvrtstoletí.

V době vašeho nástupu do funkce fungovala městská policie v Jihlavě šestým rokem a vy jste přišel jako nový člověk zvenčí. Jak to vaši noví podřízení přijali?

Celý život jsem velel lidem. Nejmenší kolektiv, který jsem v armádě vedl, tvořilo 40 lidí. Ten největší měl cca 7500 osob… V kolektivu jsem pracoval celý život, takže pro mě nebyl problém se zapracovat mezi strážníky městské policie. Musel jsem zvládnout zkoušky u ministerstva vnitra, abych měl odbornou způsobilost, a potom jsem začal pracovat na městské policii.

Někdo by mohl namítat, že člověk zevnitř zná problematiku lépe…

Podle mě je naopak dobré, že do funkce přišel někdo z vnějšku, který na to měl jiný náhled. Nemohu říci, že městská policie pracovala špatně. To ne. Ale z mého pohledu vysokého důstojníka to nebylo, co bych si představoval.

Více v tištěném vydání JL s datem 21.6.

Diskuze k článku