Foto: jihlava.cz
Lidem v Jihlavě od včerejšího dne oficiálně slouží parčík, který je první částí obnovy Masarykova náměstí. Radnice za stavební práce zaplatila asi 3,4 milionu korun, řekl náměstek primátorky Petr Ryška. Asi 400 čtverečních metrů náměstí nahradil mlatový povrch, který je součástí systému hospodaření s dešťovou vodou. Vysazeno je pět rychle rostoucích jerlínů japonských. Podobná zátiší s lavičkami mají být v příštích letech na náměstí ještě dvě.
"Na vrchu to možná vypadá, že je to jen vysazených pět nových stromů, ale ono to není jen pět nových stromů, protože ty stromy jsou vysázené do speciálního strukturálního substrátu a celá výsadbová místa tvoří jakýsi systém hospodaření s dešťovou vodou. Protože to, čeho chceme ve městě dosáhnout, je to, abychom co nejvíc dešťové vody zadrželi tam, kde spadne," řekla vedoucí odboru životního prostřední jihlavské radnice Katarína Ruschková.
Součástí úpravy musel být archeologický průzkum. Jeho cena byla podle informací v registru smluv asi 700.000 korun. Odhalil původní odvětrávání jihlavského podzemí.
Kvůli ochránění podzemí před vsakovanou vodou musí být místo výsadby dobře izolované. Vyplňuje ho substrát s kamenivem, což zajišťuje jeho provzdušnění nutné k dobrému prospívání stromů. "To, na co stromy ve městech trpí nejvíce, je nedostatek půdního vzduchu," uvedla Ruschková. Substrát zároveň obsahuje živiny pro stromy, které mohou žít i déle než 100 let. Voda se k nim dostává zejména vsakovacími rýhami po obvodu parčíku, prostor pro prokořenění je velký, takže stromy většinu vody využijí. Pokud by přesto bylo vody moc, dostane se přepadem do kanalizace. Zatím u stromů stojí i vaky s vodou, které jim mají zajistit po výsadbě dobrý start, později už podle Ruschkové nebudou potřeba.
Masarykovo náměstí s rozlohou 3,7 hektaru patří mezi největší v zemi, je součástí městské památkové rezervace. Celkové náklady na jeho úpravu vyjdou podle Ryšky asi na 200 milionů korun. Náklady na opravu vodohospodářské infrastruktury, která je pod povrchem náměstí, odhadl náměstek na více než 100 milionů korun.
Úpravy jsou podle něho naplánované na několik částí asi na deset let. V roce 2024 nebo 2025 je v plánu úprava západní částí náměstí, budou se posouvat silnice i rampy, které vedou k obchodnímu domu v centru náměstí. Její součástí bude také výsadba stromů.
Architektonickou soutěž na obnovu Masarykova náměstí vyhrál v roce 2018 pražský MCA atelier. Vítězi město také zadalo zpracování projektové dokumentace. Kromě vytváření odpočinkových míst se zelení by se na náměstí měly upravovat například parkovací plochy.
Diskuze k článku
Stres městských stromů
Léta bývají vlivem klimatických změn delší, sušší a teplejší. Stromy ve městě to vysiluje více než jejich kolegy v lese, protože teplota v ulicích rozpálených měst bývá zpravidla výrazně vyšší než v lese. Stromy vysázené uprostřed betonových ploch mají ztížený přístup k vodě. Pokud městský strom trpí nedostatkem vody, nemůže doplňovat vlastní rezervy a zvlhčovat okolní vzduch.
Stromy ve městě se také musí vyrovnat s výfukovými plyny. Významně je zatěžují i posypová sůl, psí moč nebo odpadky. Všechny tyto těžkosti společně s horkem a suchem stromy oslabují a ty pak snáze podléhají škůdcům a chorobám.
Stromy ve městě vytváří zdravé klima
V parných letních dnech dokážou stromy vzduch ve městě alespoň trochu ochladit. Pro lidi, zvířata a další rostliny je tak horko hned o něco snesitelnější.
Stromy poskytují stín, při fotosyntéze vyrábí kyslík a průduchy v listech odpařují vlhkost, což ochlazuje a zvlhčuje okolní vzduch – lidem se díky stromům výrazně lépe dýchá. Listy navíc zachycují jemné prachové částice, které se uvolňují při brzdění vozidel z brzdového obložení nebo otěrem pneumatik o vozovku.
Změny klimatu a městské stromy budoucnosti
Mnohé oblíbené druhy stromů vysazované v městských parcích a alejích se jen obtížně přizpůsobují měnícím se klimatickým podmínkám.
Oblíbené lípy, kaštany, duby a javory potřebují pro svůj růst chladnější a vlhčí klima. V dalších letech však lze očekávat spíše opak. Biologové a krajinářští architekti proto doporučují výsadbu stromů, které vyžadují méně vody a lépe dokážou obstát v dlouhotrvajícím parnu.
Řešením by pro středoevropská města mohly být druhy z jižních a sušších zemí. Slibnými se v této souvislosti jeví především jinan dvoulaločný, jerlín japonský, lípa stříbrná (pozn. pochází z jihovýchodní Evropy a je méně náročná než lípa malolistá), liliovník tulipánokvětý, ambroně nebo asijské sakury. Do měst se hodí také javor babyka nebo svitel latnatý.
https://www.bauhaus.cz/blog/stromy-zelene-plice-mesta
Snad lidé solným posypem a psím ochcáváním tu nádheru za 3 400 000 časem nezlikvidují !
F. Šimek | 2022-05-19 15:19:32 |
Reagovat......každý strom na náměstí dobrý.......ale japonský jerlín tam patří asi tak jako Prior.......cizí prvek..........navíc ta logika.......pořád, jak je potřeba omezit spotřebu fosilních paliv a stromy se vezou až z Německa.........v bohatých zemích, do kterých směřuje našim pracujícím vytvořené bohatství si vybudování takového plácku s několika stromy ani nevšimnou.........ne tak v chudé banánové rapublice, tady se radostí stříhají pásky..........