Reklama
Dnes je středa 10.08.2022     svátek má Vavřinec

Školní inkoust se vařil i z duběnek

Ilustrační foto: Pixabay
Ilustrační foto: Pixabay

4.4.2022 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor:
Pan J. (Autor je z obce na Jihlavsku)

Je mi 76 roků, jsem v důchodu. Na zahrádce se ještě nedá pracovat, tak vzpomínám na dávné časy.

Vzpomněl jsem si na dobu, kdy jsem začal chodit do školy do 1. třídy. Bylo to v letech 1951-1952, pár roků po válce. Bydleli jsme v malé vesnici, kde nebyla škola. Do nejbližší školy (byla to dvojtřídka pro děti 1.-5. ročník) to bylo tři kilometry. Vedla tam vozová cesta, nepříliš upravená. Z naší obce nás do této školy chodilo každý den pěšky více dětí různého věku. Ve škole jsme se učili ve dvou třídách.

První a třetí ročník učila mladá paní učitelka, ostatní děti učil pan řídící. Tak jsme ho i oslovovali. Pan řídící, kromě toho, že učil ve škole, měl na starost i hraní na varhany v místním kostele. Musím ještě připomenout, že jsme měli jako povinný předmět také náboženství, měli jsme ho i na vysvědčení.

Do školy jsme toho v aktovce moc nenosili. Nosili jsme hlavně svačinu, protože školní obědy nebyly. Kromě svačiny také čítanku, početnici a jeden tenký sešit na počty a jeden na psaní. Kromě toho penál, samozřejmě dřevěný (jiné tenkrát neexistovaly). V penálu bylo pero a obyčejná tužka, tou jsme začínali psát. Po nějaké době jsme zkoušeli psát i perem. Pero bylo dřevěná násadka, do které se dávala kovová špička, která se musela namáčet do inkoustu. Ten jsme do školy nenosili, byl ve skleněné nádobce v každé lavici. Plnicí pero byla vzácnost, propisky tenkrát neexistovaly. Začátky našeho psaní byly krušné. Když jsme trochu víc namočili pero do inkoustu, tak naše sešity zdobily kaňky. Ty jsme se snažili vysušit pijákem (savým papírem), který byl jako příslušenství v každém sešitě. Když jsme na pero trochu víc přitlačili, špičky pera se rozjely, jako když krasobruslař udělá roznožku.

Někdy, asi když panu řídícímu došel školní inkoust, tak ho vařil doma z duběnek. Asi to moc neuměl, výsledkem byla černá rosolová věc, se kterou se špatně psalo a z našich věčně inkoustových rukou to nešlo umýt. Děvčata, která seděla v lavici před námi kluky a měla dlouhé copy, měla někdy smůlu, „náhodou“ se jim namočil copánek do nádobky s inkoustem. Když se ukázalo, že některý kluk „náhodě“ pomohl, musel být po škole.

V rámci „po škole“ musel jít ten zlobivák s panem řídícím na trávu pro jeho kozu, nebo pomáhat s nasbíranými bylinami.

V této malé škole nebyla tělocvična, tak nás 1x za týden vzal pan řídící na hřiště za hřbitov a tam jsme všichni, kluci i holky, hráli pasáka.

Jednou za rok přijel ke škole malý autobus-zubní ambulance se zubařem. Ze školy se k němu natáhla elektrická přípojka a zubní lékař nám všem žákům prohlédl a zaplomboval zuby. Vrtání strašně bolelo a dlouho to trvalo, protože současné „bezbolestné“ rychlovrtačky ještě neexistovaly.

Ze školy a do školy jsme chodili pěšky za každého počasí, ať pršelo, nebo bylo horko, nebo padal sníh. V zimě, když byla sanice, tak pro nás odpoledne přijel některý hospodář z naší vesnice se saněmi a koňmi. Asi se domluvili mezi sebou, aby se vystřídali. V tu dobu ještě nebylo JZD, tak měli svoje koně doma. Pan řídící nás pustil všechny děti z naší vsi ze všech tříd a dal nám domů úkoly navíc. My jsme nasedali na saně, přikryli jsme se houněmi a už se jelo. Koním zimní stání ve chlévě také nesvědčilo, tak se rádi proběhli.

Když vidím svoji školní fotografii z té doby, byl jsem drobné postavy (jako chroust, jak říkala moje maminka). Přesto jsem ty cesty do školy a domů ze školy ve zdraví přečkal. Asi proto, že jsem nemusel nosit tak těžkou tašku s učením jako současné děti.

Uběhlo pár let a děti z naší vsi už mohly jezdit do školy autobusem, ale to už byla jiná větší škola ve střediskové obci. Byla tam už i tělocvična a vařily se tam i obědy pro žáky.

Budova mojí první školy stále stojí, ale několik desetiletí se v ní děti neučí.           

Diskuze k článku

Nový komentář

Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
21.06.2022 Čtenáři píšíOslavili jsme krásných sedmdesát let naší školy

V letošním školním roce jsme si v Základní škole v Batelově připomínali významné výročí. Dne 8.12.1951 byla otevřena školní budova, v níž probíhá vzdělávání dodnes. Náš ...

Komentáře (0)
19.06.2022 Čtenáři píšíSenioři si dali sportovní dostaveníčko

Několik párů očí sledovalo oblohu nad Humpolcem v úterý 31. května z důvodu obavy dešťových přeháněk. Na atletickém stadionu TJ Jiskra Humpolec se po dvouleté pauze konalo od 14.00 hodin ...

Komentáře (0)
16.06.2022 Čtenáři píšíVypravili jsme se krůček za krokem loukou, lesem, potokem

S textem jedné písně započala dvoutřídní MŠ Pramínek, Romana Havelky 25 patřící do MŠ Mozaika Jihlava letošní školu v přírodě na Čeřínku. Společný týden navázal na celoroční ...

Komentáře (0)
14.06.2022 Čtenáři píšíNaše cesta od brány k bráně

Ve středu 20.4. celá třída 4.B šla poznat část historie Jihlavy. Začali jsme v kostele sv. Kříže. Tam jsme dostali mapu a vyrazili jsme k první bráně, jmenovala se Špitálská brána. Tato ...

Komentáře (0)
08.06.2022 Čtenáři píšíJarní zahradnický průzkum a nakupování

Jaro je v plném rozpuku, tak proč se o něm, přírodě a rostlinách učit jen uvnitř třídy? Tentokrát propojujeme to, co známe z prvouky a matematiky – smysluplně a prakticky. Jdeme nakupovat ...

Komentáře (0)
02.06.2022 Čtenáři píšíNaše malá jihlavská vodní výprava

Co vás napadne, když se řekne voda? „Žízeň, moře, sněhová vločka, led, otužování, pitný režim…“ Tolik věcí spojených s vodou, životodárnou podmínkou života. Vodě chceme dnes ...

Komentáře (0)
01.06.2022 Čtenáři píšíNaše malá jihlavská vodní výprava

Co vás napadne, když se řekne voda? „Žízeň, moře, sněhová vločka, led, otužování, pitný režim…“ Tolik věcí spojených s vodou, životodárnou podmínkou života. Vodě chceme dnes ...

Komentáře (0)
29.05.2022 Čtenáři píšíGrázlova krajina rozkvetla česnekem

Váženým čtenářům Jihlavských listů posílám snímek z lokality medvědího česneku v lesích Nových Syrovic u Moravských Budějovic, který byl v minulých dnech v plném rozkvětu. V tuto ...

Komentáře (0)
26.05.2022 Čtenáři píšíČarodějnice v Polné

Každý týden se setkáváme naše parta žen z „pečováku“ a porůznu z našeho krásného městečka na Vysočině. Umožňuje nám to paní vedoucí, která nás vzala pod křídla. A poskytla ...

Komentáře (0)
25.05.2022 Čtenáři píšíTvořivé dílny ke Dni matek

Čím obdarovat svoji maminku ke Dni matek? To měly letos včas vyřešené děti 1. stupně ZŠ Havlíčkova v Jihlavě. Po dvou letech, protože epidemiologicky nepříznivá situace dříve nedovolovala ...

Komentáře (0)
24.05.2022 Čtenáři píšíZŠ Batelov v celostátním kole soutěže Finanční gramotnost

Předmět Finanční gramotnost, jehož hlavním cílem je získat znalosti a dovednosti, které umožní žákům zorientovat se v oblasti financí, správně s nimi zacházet v různých životních ...

Komentáře (0)
19.05.2022 Čtenáři píšíAkce Vysočina v pohybu proběhla i v Humpolci

V rámci sportovní akce Vysočina v pohybu v týdnu od 25. 4. – 1. 5. kam se zapojila i TJ Jiskra Humpolec, která připravila v rámci svých sportovních oddílů např. lukostřelba, stolní tenis, ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net