Reklama
Dnes je úterý 28.06.2022     svátek má Lubomír

Jubileum Jaroslavy Hoffmannové

S MANŽELEM v pražském bytě ve Šternberkově ulici 16 nad knihou Sedm století Jihlavy v obrazech, vydanou k 95. narozeninám Františka Hoffmanna, 19. 2. 2015. Foto Jiří Richter
S MANŽELEM v pražském bytě ve Šternberkově ulici 16 nad knihou Sedm století Jihlavy v obrazech, vydanou k 95. narozeninám Františka Hoffmanna, 19. 2. 2015. Foto Jiří Richter

19.3.2022 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor:
Petr Dvořák

Dnes si připomíná významné životní jubileum historička a archivářka PhDr. Jaroslava Hoffmannová, rodačka z Kamenice, jež patří k nemnoha představitelům humanitních oborů původem z Jihlavska, kteří dosahují uznání na celostátní úrovni.

Svou profesní kariéru začínala v Jihlavě, v tehdejším Okresním archivu, který tehdy sídlil v Hluboké ulici 1, a můžeme jen litovat, že kvůli ruské invazi v srpnu 1968, proti níž se spolu se svým manželem PhDr. Františkem Hoffmannem otevřeně postavila, musela město i místo ředitelky archivu opustit. Podlé chování místních normalizačních představitelů, kteří ji pronásledovali i po odchodu do Prahy, způsobilo, že na Jihlavu na dlouhá léta zanevřela. Těší nás, že snad i díky aktivitám jihlavského archivu postupně nacházela cestu zpět a podle jejích vlastních slov se do Jihlavy začala ráda vracet.

 

Jaroslava Hoffmannová, rozená Kociánová, se narodila 18. března 1942 v Kamenici v zemědělské rodině. Gymnázium, tehdy poslední tři ročníky jedenáctileté střední školy, absolvovala v Jihlavě. Po maturitě v roce 1959 byla přijata na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor dějepis–ruština. V průběhu studia se začala orientovat na obecné dějiny, v roce 1964 obhájila diplomovou práci Vliv první světové války na hospodářský vývoj Argentiny, která jí byla v roce 1969 uznána i jako disertační (doktorkou filozofie byla promována 24. 3. 1970).

Po ukončení vysokoškolského studia se rozhodla nenastoupit dráhu středoškolské učitelky ruštiny a dějepisu, protože se chtěla i nadále věnovat obecným dějinám. Úspěšně absolvovala přijímací řízení do Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii, který působil při Ministerstvu zahraničí, a čekala na termín nástupu. Koncem září ji však bylo sděleno, že přednostně museli být zaměstnáni lidé navrátivší se z diplomatických zastoupení v cizině. Na nástup do školské služby už bylo pozdě, takže se rozhodla přijmout místo archivářky v tehdejším Státním archivu v Zámrsku.

Archivnictví pro ni nebylo neznámým oborem, kromě přednášek z pomocných věd historických a dějin správy absolvovala během studia několik brigád a praxí v archivech – v roce 1961 byla např. na své první brigádě v Okresním archivu v Jihlavě. Před definitivním přijetím do Zámrsku muselo proběhnout tehdy nezbytné kádrové řízení, které se protáhlo na půldruhého měsíce. Čekání vyplnila druhou brigádou v jihlavském okresním archivu, která se ukázala být zásadní pro její další profesní i soukromý život. Sblížila se zde s ředitelem archivu a už tehdy uznávaným historikem a archivářem Františkem Hoffmannem (1920–2015), jenž v Jihlavě působil v letech 1950–1971.

Po sňatku, který uzavřeli 8. dubna 1965, Jaroslava Hoffmannová ještě do konce srpna dojížděla do Zámrsku, od září byla přijata do jihlavského archivu, ovšem pod podmínkou, že jakmile se pro ni naskytne vhodné místo, z archivu odejde. Okolnosti tomu však chtěly jinak.

V době politického uvolnění a probíhajícího obrodného procesu v roce 1968, do kterého se oba manželé aktivně zapojili, byl František Hoffmann požádán pracovníky jihlavského Muzea Vysočiny, aby přijal místo ředitele po dosazeném komunistickém funkcionáři stalinistického ražení Zdeňku Němcovi, o jehož odvolání usilovali. Ten po delším váhání souhlasil a k 1. září do muzea nastoupil. Jaroslava Hoffmannová tak v archivu zůstala, ve svých šestadvaceti letech byla pověřena jeho řízením a k 1. 12. 1968 jmenována ředitelkou.

Do života rodiny, která se v roce 1967 rozrostla o dceru Bohdanu, však neblaze zasáhly srpnové události roku 1968 a následná tzv. normalizace. František Hoffmann byl koncem roku 1969 za své postoje k srpnové okupaci odvolán z funkce ředitele muzea, kde pak ještě rok působil jako řadový pracovník, než byl donucen opustit Jihlavu úplně. Tlaku normalizátorů byla samozřejmě vystavena i Jaroslava Hoffmannová.

Důsledkem byly vleklé zdravotní potíže a na konci roku 1972 odchod z archivu, formálně dohodou, a definitivní odchod Hoffmannových z Jihlavy do Prahy, kde dr. Hoffmann našel útočiště v rukopisném oddělení Archivu ČSAV. Dr. Hoffmannová byla na poslední chvíli přijata na půl úvazku na středoškolské místo do Archivu Národního muzea. Problémy se získáním odpovídajícího zaměstnání měla díky starostlivosti soudruhů z Jihlavy ještě dalších více než deset let.

Po odchodu z Archivu Národního muzea v roce 1976 byla rok zaměstnána v Okresním archivu Praha-východ v Nehvizdech, v letech 1977–1983 pracovala v Národním technickém muzeu, poté konečně získala stabilní místo v tehdejším Státním ústředním, dnes Národním archivu, odkud přešla v roce 1996 do Archivu Akademie věd ČR (dnes Masarykův ústav a Archiv AV ČR), kde působila na částečný úvazek i po odchodu do důchodu.

Soupis odborných prací PhDr. Jaroslavy Hoffmannové, který zahrnuje monografie, edice pramenů, studie, články a recenze, je velmi rozsáhlý, čítá téměř 230 položek a stále se rozrůstá. Jak už bylo naznačeno, krátce se věnovala obecným dějinám a vztahu českých zemí k americkému kontinentu, poté přešla k tématům, která souvisela s jejími zaměstnáními – dějinám vědy a techniky, především tiskařství, vývoji institucionalizace společenskovědního výzkumu (souhrnně Institucionální zázemí humanitních a sociálních věd v českých zemích v letech 1848–1952, Praha 2009), působení žen v archivnictví a ve vědě obecně (nejnověji Prvenství žen. Ženy iniciativní, vzdělané a tvořivé, Praha 2016) a hlavně biografickým studiím o osobnostech, jejichž písemné pozůstalosti zpracovávala, kde jsou zatím vrcholem monografie Václav Novotný (1869–1932). Život a dílo univerzitního profesora českých dějin, Praha 2014, a Jaroslav Werstadt (1888–1970). O minulosti pro přítomnost, Praha 2020.

Dr. Hoffmannová patří k předním znalcům vývoje českého archivnictví.  Vedle řady článků a studií věnujících se této problematice byla vedoucí redaktorkou a spoluautorkou (spolu s Janou Pražákovou) Biografického slovníku archivářů českých zemí (Praha 2000). Jak sama říká, archivnictví si nevybrala, ale nelituje, že se pro něj, byť vlivem vnějších okolností, rozhodla. Za svou celoživotní činnost obdržela v roce 2010 medaili „Za zásluhy o české archivnictví“ a od roku 2017 je čestnou členkou České archivní společnosti. V odborné práci však rozhodně nepolevuje, v současné době se zabývá Masarykovou akademií práce a Ústavem pro stavbu měst, který byl její součástí.

Rozsáhlá bibliografie Jaroslavy Hoffmannové obsahuje pouze několik prací, které se zabývají Jihlavskem. To je také důvod, proč na rozdíl od manžela, který se Jihlavou a její historií zabýval soustavně, není zdejším zájemcům o regionální historii příliš známá. Připomeňme tedy závěrem ve stručném přehledu práce, které mají vztah k jejímu rodnému kraji.

Prvním odborným úkolem, kterému se po nástupu do jihlavského archivu věnovala, bylo zpracování rodového vývodu Franze Jonase, v letech 1951–1965 vídeňského starosty a poté až do jeho smrti v roce 1974 rakouského prezidenta, jehož předkové pocházeli z Kamenice. Práci na něm dokončila v polovině roku 1966, výstup o více než stu stranách doplněný o rozsáhlou grafickou přílohu je pod názvem Rodový vývod Josefa Jonáše, otce presidenta Rakouské republiky Franze Jonase uložen v jihlavském archivu.

V roce 1969 byla pozvána na mezinárodní kongres pro genealogické a heraldické vědy, který se měl konat na podzim roku 1970 ve Vídni, aby zde přednesla referát o rodových kořenech Franze Jonase. Přednášku připravila, nebylo jí však dovoleno vycestovat. Text referátu byl publikován v roce 1972 v konferenčním sborníku, česky vyšel článek Rakouský spolkový prezident Franz Jonas a jeho rodový vývod až v roce 1994 v devátém svazku Vlastivědného sborníku Vysočiny, oddíl věd společenských.

Jaroslava Hoffmannová se v rámci své pracovní náplně věnovala inventarizaci archivních fondů, z těch významnějších to byla například část rozsáhlého fondu Okresní soud Jihlava (období 1924–1948) a fondy děkanského úřadu a vikariátního úřadu v Polné, zpracovala katalog rozsahem nevelkého, ale významného fondu Národní výbor Jihlava 1918–1919 či soupis hudebnin a pramenů k dějinám hudby, uložených v jihlavském archivu. Už v Jihlavě začala pracovat s fondy, které ji provázely celý další profesní život, a sice s písemnými pozůstalostmi, dnes označovanými spíše jako osobní fondy. Spolu s manželem zpracovala cennou a hojně využívanou pozůstalost vídeňského a později jihlavského archiváře JUDr. Emanuela Schwaba. Inventář tohoto fondu vyšel v roce 1968 v rozmnožené podobě.

Z písemností fondu Okresní hejtmanství Polná vytěžila podklady pro svoji první monografii Vystěhovalectví z Polné do severní Ameriky ve druhé polovině XIX. století, která byla vydána v roce 1969 v havlíčkobrodském nakladatelství Vysočina. Z písemností jihlavského archivu vytěžila ještě materiál pro stať Voják z Telče v Mexiku 1864–1867, který byl otištěn v roce 1974 ve druhém čísle Vlastivědného věstníku moravského. Nepočítáme-li už zmíněný článek o Franzi Jonasovi, tak po roce 1989 publikovala ještě další čtyři texty, které mají vztah k Jihlavsku.

Dva z nich jsou věnovány rodné Kamenici. První, Internetové stránky jako nová forma vlastivědné práce (na příkladu Kamenice u Jihlavy), vyšel v roce 2005 v prvním čísle Vlastivědného věstníku moravského jako úvodní příspěvek nové rubriky tohoto časopisu Vlastivěda na internetu. Druhý článek, Vzájemná korespondence Augustina Kratochvíla a Václava Novotného, je edicí dopisů kamenického kaplana, který se zabýval regionální historií a vlastivědou, s významným českým historikem (Práce z dějin Akademie věd, 2011, č. 2).

Vazbu na Třešť má stať Joseph Alois Schumpeter a Jaroslav Goll o rakouské monarchii 1917, která vyšla v roce 2006 ve čtvrtém čísle Českého časopisu historického. Článek Srpen 1968 v Jihlavě, publikovaný v roce 2008 v šestnáctém svazku společenskovědné řady Vlastivědného sborníku Vysočiny, vychází z autorčiných vzpomínek a záznamů v jejích diářích z této doby.

 

Při přípravě knižního vydání vzpomínek PhDr. Františka Hoffmanna, CSc. (František HOFFMANN, Vzpomínky na Litomyšl, Jihlavu a Prahu, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2021) v letech 2018–1921 jsem měl možnost seznámit se s paní doktorkou Hofmannovou blíže.

Poznal jsem ji jako ženu velmi pracovitou, cílevědomou, zásadovou, přímou, názorově konzistentní a k sobě náročnou, která totéž očekává od ostatních, což se ne každému musí líbit. Myslím ale, že Jaroslava Hoffmannová nestojí o to, být oblíbena všemi. Do dalších let jí přejeme vše dobré, především pevné zdraví, protože s tím ostatním, co život přináší, si určitě dokáže poradit!

Autor je odborným pracovníkem Státního okresního archivu Jihlava

 

Diskuze k článku

Nový komentář

Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
19.05.2022 Čtenáři píšíAkce Vysočina v pohybu proběhla i v Humpolci

V rámci sportovní akce Vysočina v pohybu v týdnu od 25. 4. – 1. 5. kam se zapojila i TJ Jiskra Humpolec, která připravila v rámci svých sportovních oddílů např. lukostřelba, stolní tenis, ...

Komentáře (0)
13.05.2022 Čtenáři píšíPohled na květnové nebe: nepříznivé zatmění Měsíce

Po necelých třech letech se pozorovatelům oblohy v České republice opět naskytne příležitost ke spatření alespoň částečného zatmění Měsíce. Půjde však o úkaz, který bude z hlediska ...

Komentáře (0)
12.05.2022 Čtenáři píšíMateřinka v Třešti oslavovala

Mateřská škola Luční v Třešti u příležitosti 50. výročí od jejího založení oslavovala a připravila pro veřejnost program plný tance, zpěvu a říkadel. Program se uskutečnil 21. dubna ...

Komentáře (0)
05.05.2022 Čtenáři píšíJarní radovánky v maskách

V neděli 24.4. pořádala naše ZŠ a MŠ Krahulčí společně s obcí opožděný karneval. I když počasí bylo vyloženě aprílové, dětský smích, zpěv a neutuchající hlahol naplnil tamní ...

Komentáře (0)
04.05.2022 Čtenáři píšíKonference a výzkum naší planety

„Vítám Vás na vědecké konferenci o planetě Zemi, dnes jsme se tu setkali, abychom se zabývali Zemí jako skalnatou a ohnivou planetou. Na úvod se, prosím, přidejme zpěvem k hymně této konference, ...

Komentáře (0)
01.05.2022 Čtenáři píšíKnihovna, můj ostrov snů

Nastalo dlouho očekávané první ráno, kdy nemusím vstávat za nepříjemného zvonění budíku. Je to den, kdy nic nemusím, jen když se mi bude chtít. Říká se tomu období zaslouženého odpočinku, ...

Komentáře (0)
28.04.2022 Čtenáři píšíNa jeden den školákem

Ve druhém dubnovém týdnu proběhne zápis do 1. tříd. V naší Základní škole Křížová 33 jsme po „coronavirové pauze“ obnovili tradici pro předškolní děti s názvem Být jeden den ...

Komentáře (0)
16.04.2022 Čtenáři píšíStudenti požadují celkovou změnu maturitní zkoušky

Maturanti a studenti posledních ročníků středních škol se na letošní maturity a závěrečné zkoušky necítí dostatečně připraveni, upozorňuje Česká středoškolská unie (ČSU). Studenti ...

Komentáře (0)
13.04.2022 Čtenáři píšíÚspěšná sbírka pro Ukrajinu

Brzy po začátku války na Ukrajině dali i naši žáci najevo, že jim tato situace není lhostejná, a vyzdobili svoje třídy ukrajinskými vlajkami. Následně po dohodě se sdružením rodičů ...

Komentáře (1)
06.04.2022 Čtenáři píšíPolytechnická výchova v kamenické mateřince

Polytechnické vzdělávání podporuje a napomáhá získávat poznatky o technice, osvojovat si technické dovednosti, rozvíjet technické myšlení a tvořivost. A tak děti ze třídy Veverek a ...

Komentáře (0)
04.04.2022 Čtenáři píšíŠkolní inkoust se vařil i z duběnek

Je mi 76 roků, jsem v důchodu. Na zahrádce se ještě nedá pracovat, tak vzpomínám na dávné časy. Vzpomněl jsem si na dobu, kdy jsem začal chodit do školy do 1. třídy. Bylo to v letech ...

Komentáře (0)
31.03.2022 Čtenáři píšíMinulost versus budoucnost

Žáci 8. a 9. ročníku společně navštívili Muzeum Vysočiny v Jihlavě a výstavu interaktivní techniky v City Parku. Všichni jsme se ráno sešli ve škole, kde proběhlo seznámení s průběhem ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net