Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Vytvořit podklad pro rozhodování v území bylo cílem studie, která vymezila plochy pro výstavbu dalších stavebních objektů a prověřila potenciál v oblasti komerce nebo bydlení v prostoru na západ od jihlavského autobusového nádraží.

Jde o oblast dnešního parku (prostor někdejší „staré nemocnice“), území vymezené ulicemi Tyršova, Fritzova a Třída Legionářů. Plocha současného provizorního parkoviště, kde stávala nemocniční kotelna a hospodářský pavilon, patří Vysoké škole polytechnické Jihlava. Záměrem „polytechniky“ je vybudovat zde na svých pozemcích ubytovací zařízení pro studenty a další zázemí kampusu.

Územní studie kampusu VŠ polytechnické byla veřejnosti představena 13. prosince při online prezentaci. Jak v úvodu vysvětlil Aleš Stuchlík z Útvaru městského architekta (ÚMA), domluvil se ÚMA po dohodě s VŠ na zadání studie, které bylo rozšířeno tak, aby pokrývalo logické vazby v tomto území, a to i jižně, tedy směrem k budoucí nové Horácké aréně v Tolstého ulici. Území, které studie řeší, zahrnuje také dnešní objekt odboru dopravy jihlavského magistrátu.

Na základě výběrového řízení zpracoval územní studii brněnský ateliér MAAUS. Za zpracovatele ji při online prezentaci představila arch. Miroslava Zadražilová.

„Obecně jde o území, které se bude v dohledných letech transformovat,“ uvedl setkání A. Stuchlík. Připomněl, že dojde k výstavbě centrálního dopravního terminálu v místě dnešního nádraží Jihlava Město, kde bude upravena kolejová část, budou rozšířena nová nástupiště a postavena nová výpravní budova. Bude zde vybudován terminál MHD, nové propojení na ulici Havlíčkova, nové autobusové nádraží a napojení na ulici Jiráskova.

S tím podle Stuchlíka souvisí uvolnění prostoru stávajícího autobusového nádraží a okolních ploch pro další využití. V tom kontextu připomněl také záměr výstavby nové arény na místě Horáckého zimního stadionu a revitalizace sousedícího parku Smetanovy Sady. „To, spolu se záměrem výstavby kampusu, dává celé této oblasti docela dobrý rozvojový potenciál,“ shrnul A. Stuchlík.

Území na rozhraní 

Arch. M. Zadražilová představila řešení celého prostoru z několika pohledů.

Jak uvedla, je předepsaná výška zástavby v daném území uvolněná územním plánem Jihlavy na 18 metrů. Přípustné je zde využití pro veřejnou vybavenost a do plochy je možné umisťovat i bydlení. 

Autoři územní studie brali v potaz, jaká je v nejbližším okolí současná struktura zástavby. „To území leží na jakémsi rozhraní, kde bloková struktura je ulicí Fritzovou v podstatě jakoby ukončena a dál pokračuje struktura spíše vilových domů. Stýkají se tu tedy dvě měřítka…,“ vysvětlila Zadražilová.

Pro úvahu nad řešením hrálo také roli, že území leží v ochranném pásmu historického jádra města. V bezprostřední blízkosti se nachází památkově chráněný objekt bývalého vojenského špitálu (policejní školy) a naproti němu stojící objekt sokolovny.

Urbanisté pracovali s velikostí bloků. „Pokud je blok příliš veliký, tak si přirozeně vynucuje prostupnost blokem…,“ vysvětlila arch. Zadražilová.

Jak dále zdůraznila, leží řešené území na důležitých spojnicích: např. ulice Tyršova a třída Legionářů jsou radiály, které spojují budoucí centrální dopravní terminál s centrem města i s přírodním zázemím (propojují parky). Podobně významné jsou tangenciální vazby v území. 

Podle slov architektky se zde i nadále počítá s parkem (v prostoru bývalé staré nemocnice), který je poměrně významný. „Je tam hodně vzrostlé zeleně, ale ta zeleň je bohužel stejnověká, je už poměrně stará a je potřeba se tomu parku věnovat a pomalu ho začít obnovovat,“ konstatovala.

Koleje, byty i komerce

Co se týká veřejné vybavenosti, považují autoři studie za vhodné doplnit plánovanou školskou vybavenost v řešeném území kvůli polyfunkčnosti také o bydlení.

„Jsou tam městské pozemky, takže ideálně městské byty,“ konkretizovala Zadražilová. V návrhu je tedy kromě samotných kolejí také 54 bytů pro cca 220 obyvatel, jsou zde také budovy magistrátu. 

Pokud jde o dopravní obslužnost, jsou ulice Fritzova a Tolstého dopravně poměrně dost zatížené. Tím, že dojde před budoucí Horáckou arénou ke zklidnění předprostoru, a že se dál plánuje zneprůjezdnění prostoru na ulici Jana Masaryka před školní budovou, lze podle architektky předpokládat, že se určité dopravní zátěže přesunou na ulici Fritzova: „Ale do té doby, dokud nebude dostavěn centrální dopravní terminál, respektive ten severní okruh, tak předpokládáme, že se ty intenzity vrátí v podstatě tak, jak jsou nyní,“ uvedla.

Ohledně MHD je podle ní území velmi dobře obslouženo. Na třídě Legionářů se plánuje v souvislosti s budováním dopravního terminálu nová zastávka. Počítá se také s budováním nové cyklistické stezky v ulici Fritzova. 

Lépe uchopit park

V samotném návrhu studie její autoři v první fázi vymezili stavební bloky. Stávající park je podle nich úplně prostorově neuchopen, je částečně ve vnitrobloku, ale zároveň je na pěší spojce. 

„Myslíme si, že je důležité park jasně vymezit tak, aby to bylo plnohodnotné veřejné prostranství. Potom jsme vnímali, že je přirozené prodloužit ulici Nerudovu tak, aby vznikly dva bloky o normální velikosti…,“ uvedla Zadražilová. Stávající park má být jasněji vymezen, do jeho osy autoři umístili budovu na městských pozemcích, kde by mohl být umístěn magistrátní odbor dopravy.

Pevně danou stabilní čárou má zůstat ulice Fritzova, z níž má vzniknout městská třída, možná i s veřejnou vybaveností. V ulici Tyršova by mohla další zástavba pokračovat po přeložení autobusového nádraží.  

Prostor vedle bývalé policejní školy, u sokolovny a Horácké arény vnímají autoři studie jako prostor, kde by mohlo vzniknout náměstí, rozptylová plocha, která by mohla sloužit veřejným funkcím.

Na spojnici stávající vysoké školy (u jejího nového výukového centra) má vzniknout určitý „kloub“ řešeného území, pojítko mezi stávající školou a jejím kampusem.

Koleje s vnitroblokem

Jak uvedla M. Zadražilová, návrh řešení kampusu zajišťuje pro vysokoškolské koleje při plném využití navrhovaných budov až 480 lůžek. V prezentaci byl konkrétněji představen objekt kolejí podél Fritzovy ulice ve fázi architektonické studie.

„Myslíme si, že by bylo dobré nestavět v tom řešeném území obrovské struktury, ale přizpůsobit to běžnému domu, který má délku fasády, dvacet čtyři, třicet metrů. Proto máme objekty kolejí rozdělené do několika objektů,“ uvažovala architektka. 

Důležitá je podle ní skutečnost, že na pozemcích školy vznikne vnitroblok, který bude sloužit především k rekreaci studentů. Má jít o poloveřejný prostor, který může být průchozí, ale zároveň polouzavřený tak, aby zde vznikla intimita a diferenciace od parku.

Před budovou kolejí by měl k uliční čáře Fritzova vzniknout i poměrně široký předprostor. Autoři studie uvažují, že by odtud voda drenážemi zásobovala stávající alej v ulici Fritzova, kde zároveň doplňují druhou řadu aleje spíše ze sloupových dubů, oproti javorové aleji. Tím zde má být docíleno lepšího mikroklimatu. Odstoupení od stavební čáry by bylo zároveň využito pro pobyt i pro hospodaření s dešťovými vodami. 

V parku i ve vnitrobloku kolejí je navržena mírná modelace terénu. Lehké terénní deprese by zde mohly fungovat jako suché poldry. Ve vnitrobloku má zůstat zachován stávající terénní zlom o výšce asi 2,5 m, kde je navrženo vytvořit terasovité zahradní úpravy sloužící pro pobyt i pro vsakování vody.   

Rovněž v soukromém obytném bloku na území je plánován vnitroblok s řešením parkování v přízemí a suterénu. Hlavní dopravní napojení staveb by mělo být řešeno z ulice Fritzova.

V ulici Tyršova je zachována jednosměrnost směrem dolů (na sever). Po obou stranách ulice je uvažováno s podélným parkováním při zachování aleje, která má být postupně obnovena.

Autoři studie také uvažují o úpravě napojení stávající soudní budovy na třídu Legionářů, které je sice mimo řešené území, ale stávající stav podle autorů studie není dobře funkční. 

Online představení studie proběhlo v polovině prosince za spíše skromného zájmu veřejnosti. V diskuzi nebyly vzneseny na zpracovatele žádné dotazy.

Diskuze k článku